Kdo nepeče doma, připlatí si za cukroví až stovky korun

O vánoční cukroví je zájem. Specializované pekárny a cukrárny kompletují jednu objednávku za druhou. Práce mají dost, přestože cukroví oproti roku 2021 výrazně zdražilo.

V průměru si zájemci, kteří nechtějí doma sami péct, připlatí 14 až 30 procent, vyplývá z rychlého průzkumu SZ Byznys mezi cukráři. To může v některých případech znamenat i stokoruny navíc na jednom kilogramu vánočního mlsání.

„Loni jsme kilogram cukroví prodávali za 750 korun, letos za 950 korun,“ srovnává Radim Řezáč, ředitel Cukrárny Větrník, která v Brně provozuje pět cukrářských prodejen. „Nejvíc pečivo prodražují drahé energie, především plyn,“ vysvětlil.

Navýšení cen cukráři zdůvodňují také zdražením surovin. Někteří tvrdí, že cukr a mouku nakupují za dvojnásobné ceny, tuky o 40 až 50 procent dráž.

Zdražují i ti, kteří se surovinami částečně předzásobili ještě před zvýšením cen v posledních měsících. Pražské Pekařství Kabát v průměru zvedlo ceny cukroví o 14 procent.

Nejvíc, o 32 procent, si jeho zákazníci připlatí za kokosky. Balení 150 gramů, které před rokem stálo 59 korun, dnes vyjde na 78 korun. Cena vanilkových rohlíčků se však překvapivě nehnula (250 gramů vyjde na 230 korun) a nejdražší položka v nabídce, vosí hnízda, zdražila z 1004 na 1018 korun za kilogram, tedy o jedno procento.

Zdražení neodráží rovnoměrně růst nákladů jednotlivých vstupů, ale je koktejlem nepříznivých vlivů a obchodní strategie, v rámci které je tu a tam nižší nebo vyšší marže.

„Třeba perníčky a kokosky jsme měli trochu podhodnocené a zdražili jsme je víc až nyní,“ uvedl Kabát. Cena za kilogram medových zdobených perníčků vzrostla z 582 korun na 764 korun. Vyšší ceny podle něj zákazníky neodradí. „Zdražili jsme až o 32 procent, ale nemyslím, že lidé budou kupovat méně cukroví. Naopak máme víc objednávek než loni,“ dodal.

Zdražení se lidé nevyhnou ani nákupem v obchodních řetězcích, kam cukroví dodávají některé středně velké nebo velké pekárny a cukrárny. Například Jizerské pekárny se závodem v České Lípě, které mají obrat kolem 250 milionů korun ročně, zásobují všechny obchodní řetězce. Podle ředitele Romana Kozáka podnik získal více zakázek než loni, přestože cukroví výrazně zdražilo.

„Sice jsme se před zdražením v posledním čtvrtletí částečně předzásobili některými surovinami, ale zdražili jsme meziročně řádově o 30 procent,“ líčí Kozák. Velkoobchodní cena cukru podle něj byla loni 11,90 koruny, letos se obchoduje za 24 korun.

Jizerským pekárnám už na začátku letošního roku vypršela smlouva s dodavatelem plynu, nákup za vyšší ceny proto podnik řešil mnohem dříve než jiné firmy. Ekonomicky zefektivnil provoz tím, že technologie přestavěl na lehké topné oleje.

Řada podniků má však energie nakoupeny jen do konce roku 2022. „Menší část pekáren má fixaci do konce tohoto roku. Když skončí, nikdo s nimi novou smlouvu nepodepíše,“ uvedl šéf Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý.

Vůči malým a středním podnikům s větší spotřebou nicméně vláda tento týden udělala ústupek. Na zastropování dosáhnou, pokud splní podmínku roční spotřeby plynu do 4200 MWh namísto původně navržených 630 MWh. To podle Hlavatého ekonomicky pomůže zhruba dalším dvaceti procentům pekáren. Pro rok 2023 by díky tomu mělo mít zastropovanou cenu plynu 35 procent kapacit pekáren.

„Je to problém, protože jako velkoodběratel nemáme nárok na podporu od státu. Plyn máme zafixovaný do konce roku. Od Nového roku budeme na spotu a hrozí další zdražování pečiva o 30 až 40 procent,“ varuje ředitel jihlavské pekárny Lapek Tomáš Křemen.

Pekárna, která na Vysočině dodává do obchodů Albert, Billa a prodává i přes síť vlastních prodejen, letos cukroví zdražila podobně jako pečivo – o 20 až 30 procent. „Krabici s cukrovím, která loni stála 300 korun, prodáváme zhruba za 400 korun,“ říká ředitel.

Podnik s obratem lehce nad 200 milionů korun byl v uplynulých dvou covidových letech ve ztrátě. Loni prodělal 6,6 milionu korun, předloni 3,5 milionu korun, vyplývá z nejnovější účetní závěrky zveřejněné letos v září.