Kdo a proč (ne)chce zálohovat PET lahve a plechovky

Na pořadu aktuální schůze Poslanecké sněmovny je dlouho diskutovaný systém zálohování obalů PET lahví a plechovek. Novela zákona o obalech, která s novinkou počítá, je v prvním čtení.

Sestavili jsme přehled argumentací hlavních zájmových skupin. Na straně příznivců „záloh“ jsou nápojáři, Ministerstvo životního prostředí, společnost EKO-KOM, velké obchodní řetězce a část spotřebitelů.

Proti nim stojí především některé obce, odpadové společnosti a malé prodejní sítě, takzvaný tradiční obchod.

Největšími zastánci přijetí novely jsou nápojáři. Zastupují společnosti, jako je Mattoni 1873, Kofola, Coca-Cola, Plzeňský Prazdroj či Heineken. Zálohování pro ně představuje garanci, že získají recyklovaný PET materiál. Nyní musejí kvůli nedostatku velkou část suroviny pro nápojové obaly nakupovat v zahraničí.

Navíc do roku 2030 budou muset nápojové obaly obsahovat minimálně 35 procent rPET, tedy plastu, který už předtím sloužil buď v podobě lahví nebo v jiné formě. Tím se tlak na dostatek suroviny ještě zvýší.

Přínosem zálohování je cirkularita, z obalu vznikne nový obal. Dnes PET „mizí“ například v průmyslu, vyrábějí se z něj koberce, sedadla, izolace, zimní bundy apod. Hliník částečně končí jako činidlo při výrobě oceli, ale také na skládce. Přínos zálohování má být i v čistotě materiálu, který je dnes zčásti kontaminován.

Zálohování podpořila i Škoda Auto, která si stanovila vlastní cíle v recyklaci. Škodovka doufá, že se díky zálohování zvýší v Česku nedostatečné recyklační kapacity. PET je pro automobilku osmý nejpoužívanější materiál. Zásadní je však polypropylen, značený PP, a ten se v Česku nerecykluje. Automobilka věří, že na něj však přijde řada.

Ekologické organizace, nápojový průmysl i Ministerstvo životního prostředí upozorňují, že bez zálohového systému Česko nesplní cíle na sběr PET lahví a hliníkových plechovek. Do roku 2029 musejí země EU zrecyklovat 90 procent PET lahví a 60 procent plechovek. Nyní se v České republice zrecykluje jen 26 procent kovových plechovek a 49 procent PET lahví.

Zastánci zmiňují také další pozitiva – v zemích se zálohováním zmizely tyto obaly z ulic a přírody.

Patří k největším kritikům zálohového systému. Tvrdí, že zálohování poškozuje a prodražuje současný systém sběru. Namítá, že stát neřeší ostatní směsné plasty, kterých je přitom víc. Místo toho se zaměřil na pouhé dva materiály.

Podle ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky je recept na navýšení cirkularity jednoduchý a spočívá v navýšení poptávky po recyklovaných výrobcích. „Bohužel zatím nebyly splněny sliby aktuálních vrcholových politiků ohledně snížení zdanění recyklovaných výrobků, výrazně většího zapojení recyklátů a recyklovaných výrobků do zelených zakázek státu, lehčího přechodu odpadů na výrobky,“ uvažuje.

Odpadové firmy jsou skupinou, která by zálohováním přišla o cenný zdroj PET lahví, které dál prodává. Na rozdíl od směsného plastu, kterého je objemově víc a který končí nejčastěji ve spalovně nebo v zemi, je plast z lahví pro odpadové firmy cenným zdrojem příjmu.

Autorizovaná obalová společnost tvořená výrobci obalů i nápojů se k zálohování staví pozitivně.

Podle společnosti EKO-KOM by spuštěním zálohování odpadáři přišli o 245 milionů korun, tedy o 1350 Kč na tunu plastů. Dopadne na ně jen část těchto nákladů (630 Kč za tunu), větší část totiž pokryje kolektivní systém. Kolektivní správce počítá, že odpadáři přenesou tyto náklady na obce v podobě zvýšení ceny za přijetí odpadu.

Současně na tom obce nemají prodělat, protože budou kompenzovány tím, že získají 15 procent příjmů z nevyplacených záloh. Tento „polštář“ tvoří zálohy (cca čtyři Kč) uhrazené v ceně nákupů, které však nebyly vráceny spotřebitelům.

Důvodů může být celá řada – obaly se zničily, ztratily, mají jiné využití, popřípadě se někde skladují a vrátí se později. Faktem však je, že objem nevrácených záloh se bude časem ztenčovat, protože v zálohových systémech se postupně zvyšuje efektivita sběru obalů.

Společnost EKO-KOM připomíná, že zálohování se Česko nevyhne kvůli evropské legislativě. „Vzhledem ke změnám evropských předpisů, zejména k Nařízení o obalech a obalových odpadech, které vstoupí v platnost v roce 2025, je zřejmé, že nejpozději kolem roku 2028 bude ČR muset zavést nějakou formu zálohování,“ uvádí.

Řada měst a obcí se obává, že přechod na nový systém bude dražší a zvýšené náklady budou nuceny přenést na obyvatele v podobě navýšení poplatku za svoz odpadu. Ve žlutých popelnicích totiž přijdou o nejcennější materiál – PET.

„Zcela bezpečně víme, že se nám zvýší náklady, a to až o 50 korun na obyvatele za rok. Budeme to muset započítat do nákladů na odpadové hospodářství,“ říká například starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal. Některá města jako Ostrava, Liberec či Brno investovaly do vlastních třídicích linek, přičemž tyto investice podle něj počítaly s lepším zpeněžením PET materiálu.

„Celkově může být systém dost drahý. Není možné využít stávající systém sběru, zefektivnit jej a zintenzifikovat?“ ptá se starosta.

Svaz měst a obcí požaduje po Ministerstvu životního prostředí záruky, že samostatný sběr „petek“ a plechovek systém nepoškodí stávající způsob třídění jiných odpadů, protože zálohování se týká jen zhruba jednoho až dvou procent celkového objemu komunálních odpadů.

Ministerstvo životního prostředí však namítá, že obce si naopak díky zálohovému systému finančně polepší. Připravilo pro ně kalkulačku, kde mohou zjistit dopady do svého rozpočtu během prvních čtyř let.

Předsedkyně komise životního prostředí Svazu měst a obcí Olga Dočkalová však výpočtům nevěří. Namítá, že kalkulačka obcím a městům nedává garanci budoucích příjmů, protože není nijak propojena s legislativou.

Ne všechny obce jsou nicméně proti zálohování, opačný názor hájí iniciativa Starostové pro zálohy.

Velké obchodní řetězce zálohování spíš vítají, v mnoha případech se s depozitními systémy už setkaly v některém dalším evropském státě. Dva nejsilnější řetězce Lidl s Kauflandem se k zálohování otevřeně hlásí, před pár dny dokončily testování, kdy si Češi mohli na zálohované lahve sáhnout. Zatím bez záruky, že odpad uzavře cirkulární kolečko, a také bez vyplacení depozitu, si zákazníci mohli vyzkoušet, jaké je nosit prázdné obaly do obchodů a vracet je do automatu.

Svaz obchodu a cestovního ruchu uvedl, že obchody se na zálohování připraví, pokud budou mít dost času. „Musíme mít ale dost času zejména kvůli náročné byrokracii okolo povolovacích procesů, takže celý systém půjde spustit nejdříve v roce 2027,“ uvedl prezident Tomáš Prouza.

Odmítavě se však k zálohování staví tradiční obchod reprezentovaný například družstevními prodejnami. Pavel Březina, šéf Skupiny Coop s více než dvěma tisíci prodejnami, se obává znečištění prodejen a tvrdí, že malé obchody, které by měly být povinně součástí systému, jsou v nevýhodě.

Březina se domnívá, že postačí systém žlutých kontejnerů. Za nelogické považuje, že se má za miliardy korun zavádět systém, který řeší pouze dva materiály. „Považuji za logické, abychom odpad řešili jako celek, tedy včetně například obalů od mléčných výrobků, nevratného skla či tetrapakových obalů,“ uvedl.

Pochybnosti má také ohledně možné inflace. „Snad nikdo reálně nečeká, že případné zavedení systému nebude mít negativní dopad na ceny v obchodech a nepřispěje k dalšímu zavírání malých prodejen,“ řekl. Argument o zdražování výrobci nápojů odmítají.

Podle výzkumu společnosti Ipsos z roku 2022 pro Iniciativu pro zálohování chtějí tři čtvrtiny Čechů povinný zálohový systém. S podobnými výsledky přišel průzkum stejné společnosti z roku 2024. Průzkum agentury STEM/MARK pro největšího výrobce nápojových plechovek na světě, společnost Ball, ukázal, že 85 procent Čechů by uvítalo zavedení zálohování.

Nicméně výzkum pro Svaz měst a obcí prezentovaný v Poslanecké sněmovně koncem roku 2023 tvrdil, že většina občanů je proti zavedení povinného zálohování.