Článek
Při požáru v Kempu Radava u Orlické nádrže před dvěma lety shořelo 11 karavanů. U desítek dalších se pak zjistilo, že jsou v rekreačním zařízení načerno a že u řady z nich přistavěli majitelé různé přístřešky či terasy.
Následovalo rozhodnutí, že karavany i s dodělávkami musejí zmizet, což vyvolalo diskuzi o tom, co je a není legální. Podmínky se vyjasní v příštím roce s novelou stavebního zákona.
Úřady, ministerstva ani majitelé českých kempů totiž nemají dlouhodobě jasno v otázce, zda je karavan vozidlo, anebo stavba, u níž je už nutné razítko místně příslušného stavebního úřadu.
Podle Tomáše Vítka, který prosadil legislativní změnu týkající se pobytů v karavanech, je dnes bohužel na libovůli konkrétního úředníka, jak se na věc dívá.
„Úřady mohou podle stávajícího znění stavebního zákona karavany a obytné vozy, které jsou na místě déle než 30 dnů, považovat za stavbu. Nový zákon je bude považovat za vozidla,“ říká Vítek.
Z kempů chatové osady
Některé karavany a obytné vozy stojí v kempech, rekreačních zařízeních a na loukách celoročně a za poplatek v nižších desítkách tisíc mnohdy slouží rodinám nebo jednotlivcům, kteří si z nich udělali v podstatě chaty. Přistavěli si přístřešky, terasy, zahrádky se zeleninou, světelné dekorace a vybavili je nábytkem.
To se některým majitelům kempů nelíbí. „Myslím, že karavany by měly být v kempu třeba od května do září, ale ne celoročně, kdy zablokují místo na celou sezonu a z kempů se stává chatová osada,“ říká Bohumil Starý z Autokempinku Konopáč.
V některých případech za to už padly pokuty, jinde musely karavany z kempů nebo některých jejich částí zmizet. To byl i případ v úvodu zmíněného Orlíku, kde v roce 2021 nařídil odstranění nelegálních staveb stavební úřad v Milíně. Jeho zásah se týkal kempů Trhovky, Bor a Popelíky, které provozuje obec Milešov.
„Některé úřady to trestají, jiné ne. Pokuty sahají do desítek tisíc korun. Je to nesmyslné. Jsme jediný stát na světě, který karavan s registrační značkou považuje za stavbu,“ myslí si Vítek.
V praxi proto některé kempy dostaly pokuty 50 tisíc korun a více za umístění karavanů načerno, ale jiným kempům úřady nikdy nedělaly problémy.
Například v Duo Kempu Branžež na břehu Komárovského rybníka v Českém ráji stojí roky desítky karavanů a na první pohled je jasné, že se nikam nehýbou. Lidé si místo pro ně pronajali, někteří je obestavěli improvizovanými ploty a přístřešky, ale nikomu to nevadí. Někteří si vyvěsili vlajky obcí, z nichž pocházejí.
„Jsou to karavany lidí, kteří si místo pronajmou a mají je zde dlouhodobě. Jezdí sem jako na chalupu, mají tu zahrádky, předsíňky, pěstují rajčata. Nikdo nám nikdy pokutu nedal,“ svěřila se vedoucí kempu Markéta Forejtová.
Některé kempy se obávají, že změna zákona povede naopak k tomu, že se české kempy a jiná rekreační střediska zaplevelí obytnými vozy a karavany.
„Už dnes vidíme, že se každý, kdo má kus pozemku, tam snaží dát mobilheim nebo karavan. To není dobře. Budeme jimi zaplevelení, a to je vůči přírodě a turismu nežádoucí,“ varuje Pavel Svoboda, jednatel společnosti Vranovská pláž, která provozuje Camping Vranovská pláž. Podle něj je současný zákon dostačující.
Více než polovina kempů mimo územní plán
Podle Tomáše Vítka, který považuje dnešní zákon za vágní a úřadům umožňující dívat se na podobné případy různou optikou, by to hrozit nemělo.
Od 1. 7. 2024 by se mělo mobilní ubytování do 55 metrů čtverečních přesunout do nové zelené kategorie drobných staveb, kde není potřeba povolení stavebního úřadu. Bude nicméně nutné, aby stály v místech, která mají v regulačním plánu a územním plánu obce využití k hromadné rekreaci – to znamená v rekreačních střediskách, autokempech, karavankempech, veřejných tábořištích apod.
Dle Vítka je totiž více než polovina současných více než 600 kempů v rozporu s územním plánem a je potřeba při změně územního plánu tyto plochy evidovat na plochy hromadné rekreace, kempy a rekreační areály, což je takzvaný jednotný standard územní plánovací dokumentace.
