Jak funguje ukrajinská ekonomika po dvou letech války

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina má za sebou dva roky přímé válečné konfrontace s Ruskem, která vedle smrti a zranění statisíců lidí způsobila také ohromné hmotné škody a poslala ukrajinskou ekonomiku o řadu let zpět.

Ukrajinská ekonomika sice letos poroste, podle různých odhadů o tři až pět procent, ale to ani zdaleka nestačí na nápravu újmy, kterou zemi působí válka, již ruský prezident Vladimir Putin spustil 24. února 2022. V jejím prvním roce se totiž výkon ukrajinského hospodářství propadl téměř o třetinu.

Podle společné studie ukrajinské vlády, OSN, Evropské komise a Světové banky bude Kyjev v následující dekádě potřebovat pomoc v objemu 486 miliard dolarů (11,5 bilionu korun), aby se země nějak zotavila z válečného šoku. Pro srovnání, taková suma by stačila pětkrát pokrýt výdaje státního rozpočtu České republiky na letošní rok (2,2 bilionu korun).

Přímé válečné škody vyčíslila studie na 152 miliard dolarů. Pokud by se započetly nepřímé dopady v podobě například blokovaného vývozu obilí, narušení hospodářské činnosti, výpadků v průmyslové výrobě a podobně, částka by se více než ztrojnásobila.

Po prvním roce války se potřebná asistence odhadovala na 411 miliard dolarů. Největší část pomoci, 17 procent, by měla směřovat do bydlení – masivní ruské nálety a raketové útoky na ukrajinská města a vesnice zničily či poškodily dva miliony bytových jednotek neboli jednu desetinu ukrajinského bytového fondu.

Ukrajina také potřebuje opravit kolem 8400 kilometrů dálnic a dalších významných silnic, včetně 300 mostů. Jen na odklizení sutin a jejich zpracování by Ukrajina nyní potřebovala 11 miliard dolarů.

Válka se podepsala také na ukrajinských památkách, kulturních zařízeních a turistických lokacích. Podle organizace UNESCO bude nutné na opravy a další práce na 4779 objektech, uměleckých dílech a provozech vynaložit téměř devět miliard dolarů.

Podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) by měla letos ukrajinská ekonomika stoupnout o 3,2 procenta. Ukrajinská centrální banka vidí růst o 3,6 procenta, některé instituce v zemi předpovídají růst dokonce až o pět procent.

To je ovšem pořád málo na to, aby se ukrajinské hospodářství alespoň vrátilo na předválečnou úroveň, protože v prvním roce války – v roce 2022 – se tamní ekonomika propadla o 29,1 procenta.

Zaznívají i mírně optimistické hlasy, které vypichují, že ukrajinská ekonomika přece jen vykazuje jistou odolnost. Ta se projevuje mimo jiné růstem hrubého domácího produktu (HDP), zvolněním inflace na jednocifernou úroveň nebo vzestupem devizových rezerv centrální banky na rekordní úroveň.

„Díky tomuto pozitivnímu vývoji stojí ekonomika na mnohem pevnějších základech. Domácí poptávka posílila a podnikatelská nálada se zlepšila,“ stojí v analýze investiční a finanční skupiny ICU.

Letošní výkon ukrajinského hospodářství odhaduje MMF na 186,3 miliardy dolarů, tedy stále pod úrovní roku 2021, kdy HDP země činil 199,8 miliardy dolarů. Tehdy měl ovšem za sebou šestiletou šňůru růstu.

Zlepšení atmosféry mezi spotřebiteli i podniky zmínila také Olena Bilanová, hlavní ekonomka investiční společnosti Dragon Capital.

„Ukrajinská ekonomika loni překvapila směrem nahoru. Tak silný růst reálného HDP nikdo nečekal. Hlavní hybnou silou bylo zlepšení důvěry a také to, jak se podniky a obyvatelstvo obecně adaptovaly na válečný stav,“ řekla Bilanová.

Ukrajině rozhodně pomohlo, že se podařilo zajistit trasy pro vývoz obilí přes Černé moře, které načas zablokovalo ruské námořnictvo.

S čím si zatím Kyjev nedokáže poradit, jsou nucené přesuny lidí, které se nemohou vyřešit, dokud válka neskončí, a ekonomice tak chybí miliony lidí. Ke konci loňského roku zůstávalo v zahraničí 5,9 milionu Ukrajinců, zatímco uvnitř země se mimo své původní bydliště nacházelo 3,7 milionu lidí. Ačkoli jde stále o ohromné počty, oba údaje přece jen oproti roku 2022 klesly.

Ukrajina si potřebuje dávat pozor na stav veřejných financí, které dva roky války velmi zatížily. Zatímco v posledním předválečném roce 2021 činil státní dluh 49,7 procenta HDP, letos se předpokládá nárůst už na 89,8 procenta HDP a v dalších letech se pravděpodobně vyšplhá až na 100 procent.

Analýza společnosti ICU upozorňuje, že financování schodku státního rozpočtu bude letos „klíčovou výzvou“.

„Pokud bude válka pokračovat se současnou intenzitou, jeví se jakékoli snižování výdajů ve vojenském sektoru jako velmi nepravděpodobné. Revize státního rozpočtu je tak velice pravděpodobná,“ uvádí ICU s tím, že letošní schodek by měl činit zhruba pětinu nominálního HDP.

Analýza také upozorňuje na riziko, že by se centrální banka mohla pokusit zmírňovat deficit „tištěním peněz“, které by ovšem tlačilo vzhůru inflaci.

Situaci v ukrajinské ekonomice sleduje „zevnitř“ Tomáš Fiala, zakladatel a většinový vlastník Dragon Capital, která na ukrajinském trhu působí už téměř čtvrt století.

„Ta ekonomika je na tom samozřejmě o hodně hůř, než byla před válkou. Jsou ovšem velké geografické rozdíly. Firmy na západní Ukrajině jsou postiženy méně, některé jsou na tom dokonce i lépe než před válkou. Ty na východní nebo jižní Ukrajině, čím blíž k frontě, jsou na tom samozřejmě hůř. Některé firmy byly i fyzicky zničeny,“ řekl pro SZ Byznys Fiala, jenž se řadí mezi nejbohatší podnikatele na Ukrajině.

„Ukázalo se, že infrastruktura – telekomunikační, bankovní, energetická atd. – to vydržela překvapivě dobře. Byla taková očekávání, že Rusové to tady vypnou úplně všechno, buď kyberútoky, nebo fyzickými útoky, (ale) víceméně všechno fungovalo. Pomohl také covid, lidé se naučili pracovat online,“ řekl Fiala.