Jak budou Češi vracet „petky“. Záloha by měla být pět korun

Ministerstvo životního prostředí brzy představí zákon o zálohování. Z PET lahví a plechovek, které často končí jako odpad na skládkách a ve spalovnách, se stane cenný zdroj.

„Nejbližší termín pro zavedení zálohování PET lahví je rok 2025. Podobu legislativy bychom měli mít připravenou v první polovině letošního roku,“ uvedla bez dalších podrobností Lucie Ješátková, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí.

O detailech budoucího zálohového systému, který Čechy naučí nosit do obchodů prázdné, nezmačkané „petky“ a plechovky, se toho moc neví.

Ministr Petr Hladík TV Nova řekl, že v Česku vznikne nová nezisková organizace, která by zajistila sběr i v nejmenších obcích a u nejmenších obchodníků, kterým by se to nevyplatilo. Počítá se i s dobrovolnými odběrnými místy. Záloha by neměla přesáhnout pět korun. Na Slovensku je 15 centů, tedy 3,50 Kč, a v Německu 25 centů, tedy šest korun.

Češi jsou ochotni zaplatit za zálohovaný nápoj o čtyři až pět korun navíc. Vyšší záloha by je mohla odradit, vyplynulo z průzkumu Iniciativy pro zálohování.

Podle Hladíka je potřeba alespoň rok času na nastavení systému. To je však hodně optimistická vize. Slovensko mělo 11 měsíců a nástup byl dost divoký. Obchodům chyběly automaty, výrobci nestíhali a poplatky se řešily za chodu, popsal v reportáži SZ Byznys.

České ministerstvo podle neoficiálních informací SZ Byznys zvažuje variantu, aby se do systému musely zapojit prodejny nad 50 metrů čtverečních. Tím by se hned zkraje zapřáhlo mnohem víc odběrných míst než na Slovensku, kde je systém povinný pro prodejce nad 300 m2. Sousední země má nyní po roce a čtvrt od startu zhruba 3100 odběrných míst, kde lze obaly označené „Z“ vrátit, z toho asi 1200 se zapojilo povinně. Pokud by platila hranice 50 m2, Česko by mělo hned zkraje 11 tisíc odběrných míst.

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM považuje za důležité, aby byla odběrná síť hustá, protože aktuální vzdálenost k barevným nádobám na třídění je v Česku v průměru 89 metrů a 73 procent Čechů je ochotno je využívat.

„Pro zajištění komfortu pro zákazníka i úspěšnosti systému by se mělo vykupovat všude tam, kde se prodává, stejně tak jako u pivních lahví,“ uvítala by zapojení malých prodejen také Iniciativa pro zálohování zastupující firmy jako Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj, která sama navrhla limit 50 metrů.

Zdaleka ne všichni zálohování tleskají. Výhrady mají některé obce, které mají samy příjmy z prodeje materiálů ze žlutých a šedých kontejnerů. Kontejnery by se logicky vyprázdnily a jejich příjmy snížily. Obavy mají také zástupci tradičního obchodu.

Podle Františka Lukla ze Svazu měst a obcí nainvestovaly obce v uplynulém čtvrt století miliardy korun do systému třídění.

„Pro obce bude mít úbytek PET v kontejnerech na tříděný odpad pochopitelně negativní dopad a je třeba, aby byl kompenzován,“ uvedl pro SZ Byznys. „Efektem by mělo být více než 90 procent ‚třídění‘ PET lahví. Je to ale skutečně dobrá cesta a efektivní řešení, když se v současnosti už třídí cca 80 procent PET lahví?“ dodal. Obce chtějí také vyřešit možné sankce za nízký podíl vytříděných plastů kvůli jejich úbytku ve žlutých kontejnerech nebo riziko sankcí za nedodržení dotačních podmínek u minulých projektů, které souvisely s tříděním.

„Zálohový systém nepodporuji. Česko se před mnoha lety vydalo jinou cestou - třídění odpadu. Nainvestovaly se do toho nemalé peníze. Vypadá to, že limit 90 procent vytříděných nápojových obalů splníme i bez zálohování,“ namítá Petr Morava, šéf sítě Bala, která provozuje přes 1300 obchodů.

Češi skutečně vynikají ve třídění, které u plastů dosahuje kolem 70 procent. U samotných nápojových PET obalů se čeká na první výsledky, EKO-KOM je má zveřejnit na jaře. Jenomže v samotné recyklaci vytříděných materiálů už Češi šampiony nejsou. V roce 2020 se zrecyklovalo jen 42 procent plastů. Plechovek se zrecykluje méně než jedna třetina.

„Z těchto statistik jasně vyplývá, že v Česku většina plastů končí na skládce či ve spalovně. Je to obrovská škoda, protože tyto materiály mají obrovský potenciál k opakovanému využití,“ říká Kristýna Havligerová za Iniciativu pro zálohování. Právě zálohový systém by měl zajistit větší cirkularitu plastů a hliníku.

Asociace tradičního obchodu, která byla dříve ostře proti zálohování, se postupně smiřuje s tím, že bude systém zaveden. „V případě, že by byl schválen záměr zálohování PET lahví a plechovek v ČR, jsme jednoznačně dospěli k názoru, že pro zajištění komfortu pro zákazníka i úspěšnosti systému by se mělo vykupovat všude tam, kde se prodává, stejně tak jako u pivních láhví,“ říká její předseda a šéf skupiny COOP Pavel Březina.

Šéf řetězce Bala je přesvědčen, že zálohování povede ke zdražení nápojů. Samotná záloha se sice zákazníkům vrátí, ale výrobci v již zavedených systémech v zahraničí skrze správce kompenzují obchodníkům náklady spojené se skladováním obalů, energiemi a investicemi do strojů formou takzvaného manipulačního poplatku. A ten si pravděpodobně promítnou do výrobních nákladů, a tedy cen nápojů.

„Ve finále to zaplatíme všichni v ceně zboží. Výrobce to totiž promítne do svých výrobních nákladů, nebude to dělat zadarmo,“ tvrdí Morava.

Slovensko pro letošek navýšilo manipulační poplatek, protože se po roce ukázal jako příliš nízký. „Manipulační poplatek jsme na začátku nastavili podle zahraničních zkušeností a až fungování po roce ukázalo realitu. Momentálně je v rozpětí 2,3 až 3,9 eurocentu u automatického sběru a tři eurocenty pro ruční sběr,“ popsal Marian Harvánek, mluvčí Správce zálohového systému na Slovensku.

Poplatek platí výrobce za každý obal uvedený na trh. Pokud by stejný poplatek výrobci v České republice přenesli do cen nápojů, zdražili by až o 90 haléřů. Na druhou stranu ke zdražení nemusí dojít.

„Zavedení zálohových obalů samotné nápoje rozhodně nezdraží. Výrobci v Česku už dnes financují systém třídění odpadů přes společnost EKO-KOM a ta je jednoznačně dražší než zálohový systém,“ říká generální ředitel Kofoly Dan Buryš. Spekulace o zdražení ze stejných důvodů odmítl také Plzeňský Prazdroj.

Navíc pokud bude systém dobře nastaven, budou výrobci přecházet na čiré PET lahve, které lze zvýhodnit nižším „průmyslovým poplatkem“, jako je to na Slovensku.

Iniciativa pro zálohování tvrdí, že nápoje nezdraží. Svaz obchodu a cestovního ruchu se domnívá, že inflační choutky zbrzdí konkurence.

„Opticky budou nápoje samozřejmě dražší, ale lidé princip zálohy docela dobře chápou. A jsem přesvědčen, že nikdo nebude nápoje zdražovat nad rámec zálohy, na to je konkurence příliš tvrdá,“ míní prezident svazu Tomáš Prouza.

Svaz obchodu a cestovního ruchu letos publikoval analýzu, podle které zavedení zálohového systému na PET lahve a hliníkové plechovky vyjde na více než pět miliard korun a roční náklady dosáhnou téměř 1,3 miliardy korun.

Iniciativa pro zálohování považuje vyčíslené náklady za přehnané. „Aktuálně navržený propočet nákladů ze studie SOCR by český zálohový systém udělal nejspíše nejdražším systémem záloh v Evropě. Manipulační poplatek by byl podle této studie dvakrát vyšší než například v Norsku,“ reagovala Havligerová.

Svaz zastupující velké nadnárodní řetězce s potravinami přitom zálohování podporuje.

„Podle našich analýz má smysl povinnost odebírat zálohové obaly nastavit pro prodejny nad 200 m2, tedy na stejnou hranici, jaká platí pro omezení otevírací doby ve svátcích,“ míní prezident svazu Tomáš Prouza. Podle něj nedává smysl zapojit například benzinové pumpy, protože by systém prodražila logistika. Má za to, že záloha by neměla překročit pět korun.

Podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) budou z jednorázových nákladů nejdražší stavební úpravy provozoven v souvislosti s umístěním automatů, vytvoření skladů pro obaly a nákup technologií. K tomu se průběžně musí započítat personální náklady, pravidelné zaškolování obsluhy, elektřina a servis nebo reinvestice do strojů.

„Analýza počítá s celkem 2,3 miliardy kusů obalů, které zákazníci během roku vrátí, což odpovídá 90procentní míře zpětného odběru. Ty se budou muset přijmout, uskladnit, případně také odvézt do centrálních skladů a dále pak ke zpracovatelům,“ říká Michael Fanta, senior analytik (CETA), která analýzu pro obchodníky vypracovala.

Připravovaná úprava evropského Nařízení o obalech a obalovém odpadu přináší povinnost pro členské státy zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky v případě, že nebude do roku 2026 dosaženo devadesátiprocentní míry zpětného sběru nápojových obalů.