Článek
Výroba energie z jádra v Evropské unii zažívá dlouhodobý útlum. Podle nových dat Eurostatu za rok 2022 vyrobilo 13 států Unie přes 609 tisíc gigawatt hodin tímto způsobem. Jde o nejnižší hodnotu od začátku měření v roce 1990 a meziroční pokles o necelých 17 %.
A nejde jen o gigawatty, jádro ztrácí i na procentuálním podílu na celkovém unijním energetickém mixu. Zatímco v dobách své největší slávy představovalo zdroj třetiny veškeré vyrobené energie, předloni to bylo mírně přes pětinu.
Velikou roli na tomto propadu hraje Francie, která je na starém kontinentě v jádru nezpochybnitelnou jedničkou. Elektrárny zde ale kvůli údržbám a opravám vyrobily v roce 2022 o 84 630 GWh (22 %) méně energie než v předchozím roce. V jednu chvíli bylo mimo provoz 32 z 56 reaktorů v zemi.
Na klesajících číslech má ale také svůj podíl Německo, které poslední den roku 2021 snížilo odstávkou tří reaktorů produkci na polovinu, v září předloňského roku reaktor odstavila také Belgie. Vzhledem k tomu, že jediný pozitivní přírůstek zaznamenalo v roce 2022 Finsko, a to ještě jeden reaktor na konci roku, výsledná produkce Unie nemohla vypadat jinak.
Již zmiňovaná Francie tak vyrobila necelou polovinu (48,4 %) veškeré jaderné produkce EU. Jde také o zemi s nejvyšším podílem jádra na domácí produkci. Konkrétně jde o 62 %, jediná další země s nadpolovičním podílem je Slovensko s necelými 60 %.
V Česku tvoří jádro třetinu z celkové energetické produkce.
Podle agentury Reuters je ale Francie na cestě k většímu využití uranu při výrobě elektřiny. V prvních dnech letošního roku se v produkci z jádra dostala na nejvyšší hodnoty posledních tří let. Jelikož jde o největšího exportéra v Evropě, přišlo oživení v pravý čas – v době, kdy kontinent zasáhly tuhé mrazy. Vývoz míří zejména do Německa, Švýcarska, Spojeného království nebo Itálie.
Právě Německo přitom v dubnu loňského roku po 62 letech odstavilo své poslední reaktory. Naopak stavět nové reaktory plánuje deset zemí včetně Česka.
