Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podle Zemědělského svazu se mnoho potravin do Česka dováží zbytečně, a to i ty, kterých má tuzemsko nedostatek. Pokud by byl totiž zájem zákazníků o domácí produkci vyšší, zemědělci by navýšili výrobu, tvrdí.
Zájem o tuzemskou produkci ale naopak klesá. Na začátku devadesátých let bylo Česko soběstačné ve vepřovém, dnes z lokální nabídky pokryje jen 46 procent spotřeby. Domácí produkce klesá i u drůbeže, jablek a cibule. Právě u těchto potravin si svaz nechal vypracovat studii, která přinesla odpověď na to, jak „špinavé“ jsou dovozy z hlediska emisí z dopravy.
Souhrnné emise CO2 dopravy veškerého dovezeného zboží těchto čtyř komodit loni odpovídaly až 131 tisícům tun CO2, pokud byly importovány letecky či menším nákladním autem. To je o 103,6 tisíce tun více než při využití lokálních potravin.
„Jedná se o 4,8násobek stejného objemu produkce v České republice a odpovídá to zhruba roční uhlíkové stopě menší obce o velikosti do 15 tisíc obyvatel,“ vysvětluje Jan Baláč ze společnosti Fair Venture, která výpočty prováděla. Firma se zabývá udržitelností, spolupracovala například s nábytkářem Ikea, automobilkou Škoda Auto nebo poradenskou firmou Deloitte.
V případě uhlíkově šetrnější dopravy (velké kamiony a lodě) představují dovozy třikrát větší zátěž než u lokální přepravy stejného zboží po České republice.
Výpočet vychází z objemů dovezeného zboží v roce 2023 podle jednotlivých zemí na základě dat z celních statistik. Převážně se jedná o dovozy z Evropy. Často na seznamu figuruje Polsko (drůbež, jablka), Slovensko (cibule, jablka), Maďarsko (drůbeží, jablka), Nizozemsko (cibule, vepřové maso) a také Španělsko, odkud se importovalo 26 procent objemu dovezeného vepřového masa.
Jablka z Nového Zélandu
Uhlíková stopa je pochopitelně mnohonásobně větší u dovozů ze zemí vzdálených tisíce kilometrů. Například část jablek na pultech tuzemských obchodů loni byla z Nového Zélandu a Chile. Jablka z Nového Zélandu mají až 386násobnou uhlíkovou stopu, jablka z Chile až 260násobnou stopu.
Podle Baláče z Fair Venture dovoz jablek lodní dopravou nebo větším kamionem odpovídá emisím, které by vyprodukoval osobní automobil na volnoběh za 136 let.
Doprava vepřového masa ze Španělska zanechává až devětkrát větší uhlíkovou stoupu než maso od lokálních chovatelů.
V drůbežím mase je Česko soběstačné ze 70 procent. Většina drůbeže (61 procent v roce 2023) se importovala z Polska, ale významné dovozy byly i z Maďarska a Brazílie, které je spojeno s 202krát větší uhlíkovou stopou z dovozu v případě méně šetrné dopravy. Šetrnější doprava z Brazílie je dvanáctkrát špinavější oproti lokální produkci.
„Pokud je uhlíková stopa dopravy dovozu pouhých čtyř potravin takto vysoká, výsledky těchto výpočtů vnímám jako velmi závažné,“ komentoval závěry studie předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Kdyby Češi více nakupovali lokálně, úspora by podle něj mohla jít do milionů tun emisí ročně.
Těžko říct, zda podobné studie zapůsobí na spotřebitele a ten změní své nákupní chování směrem k regionální produkci. „Nemyslím si, že to na rozhodování spotřebitele bude mít vliv. Možná se tím bude řídit deset procent lidí, kteří mají nějaké environmentální cítění. Pro většinu zákazníků je zásadní nízká cena,“ myslí si šéf Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
Ukazuje to ostatně vývoj v posledních letech u zmíněných jablek. „Z Polska se nedováží proto, že je blízko, ale protože jsou tam jablka levná,“ říká Ludvík. Polsko je v jablkách obrovskou velmocí. Každé třetí jablko v EU je z polských sadů. V posledních letech jsou extrémně levná, protože se polským pěstitelům uzavřel ruský trh. Až čtvrtinu produkce se země na severu snaží udat jinde. Kvůli tomu se zavírají také sady v Česku. Pěstitelům domácí produkce ekonomicky nevychází.
Za deset let se výměra produkčních sadů v tuzemsku snížila ze 17,5 tisíce hektarů na 10,3 tisíce. Pokud se počítají pouze konzumní jablka (tedy ta z obchodů pro přímou spotřebu), dosahuje podle Ludvíka soběstačnost ČR cca padesáti procent.
U jablek je podle něj výhoda, že jejich výroba vůbec nezatěžuje životní prostředí, a to i v rámci konvenční produkce. To se ovšem nedá říct o dalších potravinách, především mase. To však studie zadaná Zemědělským svazem nezkoumala.
Důležitější je to, co jíme
Jeden z článků britského webu Ourworldindata.org však již dříve upozornil na to, že emise z dopravy jsou z hlediska celkových emisí v životním cyklu potravin jen minimální. U většiny potravin představuje méně než 10 procent, a u hovězího masa je to dokonce jen 0,5 procenta.
Článek tvrdí, že vliv dopravy na životní prostředí se proto u potravin přeceňuje, a je toho názoru, že spíše než délka přepravy je důležitějším kritériem skladba jídelníčku.