Invaze vytvořila nové „Švýcarsko“. Investujte ale jinde, radí správce bilionů

Kazachstán je příkladem postsovětské země, která je stále na Rusku nesmírně závislá. Tato středoasijská země veřejně odmítla uznat okupovaná území na Ukrajině za ruská, a „vnesla tak do svých vztahů s Ruskem spoustu, řekněme, složitostí“.

Tak glosuje situaci země v rozhovoru se SZ Byznys původem kazašský finančník Yerlan Syzdykov, který v Londýně působí jako globální ředitel pro rozvíjející se trhy ve společnosti Amundi. Amundi je největším evropským správcem aktiv a působí i v Česku.

Kazachstán vytváří zhruba pětinu svého zahraničního obchodu s Ruskem. Mnohem důležitější však je, že nepřímo je na Rusku závislý při obchodování s Evropou.

„Většina ropy, kterou Kazachstán prodává, putuje přes Evropu, a jak víte, Achillovou patou Kazachstánu je fakt, že hlavní ropovod, jímž se přepravuje 70 procent kazašské ropy, vede přes Rusko do ruského přístavu Novorossijsk v Černém moři,“ říká Syzdykov.

Rusové rozzlobení reakcí Kazachstánu a nedostatečnou podporou Ruska ve vojenském konfliktu postupně vypínali a zapínali ropovod s odvoláním na to, že docházelo buď k ekologickým škodám, nebo špatným povětrnostním podmínkám, nebo že byly poškozeny plošiny na Černém moři. „Dávali Kazachům najevo, že jsou v tomto ohledu velmi zranitelní. Takže když budou Rusové chtít, tak ropovod vypnou,“ dodává finančník.

Tento tlak slouží jako prostředek ke zvýšení dovozu západního zboží přes Kazachstán do Ruska. Jde především o sankcionované zboží, hlavně čipy, lasery, ale i další produkty jako telefony, náhradní díly do letadel a automobilů s civilním i vojenským využitím.

V této hře je přitom zapojena i Čína, která však zůstává velmi opatrná a nechce dodávat citlivé zboží do Ruska napřímo, takže i z Číny většina zboží putuje rovněž přes Kazachstán a státy jako Turecko, Spojené arabské emiráty či Uzbekistán.

„Osmdesát procent všech čipů, které Rusko spotřebovává, přichází z Kazachstánu. Kazachstán se tak ze dne na den stal největším dodavatelem čipů do Ruska, protože Číňané přešli do dceřiných společností v Kazachstánu a dodávali všechny čipy do Ruska přes Kazachstán,“ říká Syzdykov.

Ostatně vývoz do Kazachstánu výrazně vzrostl i z Česka. Podle posledních dat vzrostl meziročně za období od ledna do května letošního roku víc než dvojnásobně na 7,7 miliardy korun.

O obchod s Ruskem se přirozeně zajímala i zahraniční média, která se snažila zmapovat obchodní cesty a obcházení sankcí.

„Nedávno jsem si o tom volal s redaktorkou Wall Street Journal, protože jsem si obchodních údajů původně všiml a byl jsem na ně docela zvědavý. Všechny údaje o obchodování s Ruskem pak ale byly v Kazachstánu úplně staženy a také Rusko je stáhlo, takže jsou teď úplně utajené a nemůžete najít spolehlivý zdroj o obchodování uvnitř země. A to z jednoduchého důvodu – protože také Kazaši nechtějí spadnout pod sankce,“ vypráví Syzdykov.

Například dovoz iPhonů do Kazachstánu vzrostl loni o 300 procent. Není to přitom tak, že by Kazaši zbohatli natolik, že by chtěli vlastnit iPhony. Tyto iPhony míří do Ruska.

Kazachstán je přitom v nesmírně obtížné pozici, protože na rozdíl například od Turecka nebo Spojených arabských emirátů je od roku 2015 součástí takzvané Euroasijské unie, což je fakticky obdoba Evropské unie, která umožňuje volný pohyb kapitálu či pracovní síly.

Efektivně tak nemá hranice, takže ruský občan se může přestěhovat do Kazachstánu, aniž by potřeboval od kohokoli povolení, aby založil firmu a importoval či exportoval zboží jako kazašská firma například z Číny a posílal je do Ruska.

„Nelze tomu zabránit, ledaže by země z té unie vystoupila, což je obrovské politické rozhodnutí, i když má spoustu zastánců i v rámci bezpečnostní rady Kazachstánu,“ říká Syzdykov.

„Lidé otevřeně říkají, že musíme z té unie vystoupit, protože jinak budeme riskovat, že to nebudeme mít pod kontrolou, což je teď pravda. To je pro Kazachstán velký problém. Nachází se v nezáviděníhodné situaci,“ dodává.

Pro Kazachstán nicméně válečný konflikt na Ukrajině měl ekonomický přínos. Země funguje jako takové středoasijské Švýcarsko. Přicházejí do ní masivně mladí, vzdělaní Rusové, zejména z IT oborů, kteří s invazí nesouhlasili. I díky tomu kazašská ekonomika vzrostla za prvních pět měsíců letošního roku o 4,5 procenta a loni rostla o 3,3 procenta.

Zemi nicméně trápí vysoká inflace, která letos v květnu zpomalila z 21 procent na 15,9 procenta, kdy rostly hlavně ceny potravin. Podle Syzdykova je však otázka, jestli tento růst, který je hnán zprostředkováním zboží mezi Západem a Ruskem, vydrží.

Amundi tak podle Syzdykova bude sázet na Asii a především na Indii, kde očekává dekádu velmi vysokého hospodářského růstu.

„Mluvíme o pěti až sedmi procentech ročního růstu HDP během následujících let. Jednak na základě demografie, protože Indie má co nevidět předstihnout Čínu, pokud jde o počet obyvatel, ale také na základě explozivní povahy míry produktivity v Indii, protože v zemi panuje politická stabilita,“ míní finančník.

Produktivita se zvyšuje. Za premiéra Naréndra Módího začala země investovat do infrastruktury. „Uvědomili si, že Indie už nemůže mít strategii, kdy spoléhá jen na call centra, protože ve skutečnosti je to obor zaměstnávající jen 10 milionů lidí. Ale Indie má 1,4 miliardy obyvatel, takže si opravdu nemůžete myslet, že to bude udržitelná strategie,“ říká Syzdykov.

Infrastruktura je nutná, aby se v zemi mohl rozvíjet průmysl. „V Indii se také diskutuje o energetické transformaci a digitálních inovacích. Indie začíná být sebevědomější v tom, že nebude reagovat jen na to, co jí bylo globálně téměř vnuceno, ale že se skutečně dostane do čela a začne tuto změnu řídit. Mají významné návrhy, které představí na zasedání G 20, týkající se globální regulace digitální oblasti,“ dodává Syzdykov.

Indický růst má podpořit i tamní vláda, která zlepší pobídky pro investory, aby země upevnila pozici v globálních dodavatelských řetězcích. Zahraniční investoři tak začali podle Amundi nakupovat indické akcie, které by po poklesu inflace a zvýšení spotřeby obyvatelstva, tedy nastartováním firemních zisků, mohly překonat hlavní akciové trhy.

Výhled pro dluhopisové investice je podle Amundi v Indii také příznivý, protože tržní výnosy nabízejí kladné reálné sazby u většiny splatností, zatímco cyklus zpřísňování měnové politiky centrální banky je pravděpodobně u konce. Amundi také očekává, že indická rupie bude v roce 2023 vykazovat lepší výkonnost než loni.