Internetem se šíří lži. Slintavka prý neexistuje a je to blamáž jako covid

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Slovensko zaplavily hoaxy, které šíří celou řadu lží ohledně nemoci slintavky a kulhavky. Od zlehčování rizik nákazy po konspirační teorie namířené proti Evropské unii. Dezinformace se začínají šířit také v Česku, kde se zatím nákaza neobjevila, nicméně zavádí se preventivní opatření na hranicích a v chovech.

Jak upozornila slovenská nezisková organizace Hoaxy a podvody, v sousední zemi se šíří narativy o tom, že slintavka a kulhavka neexistuje, že na Slovensku vůbec není, nebo že byla uměle vypuštěna na Slovensko a Maďarsko, protože země nesouhlasí s aktuální politikou Bruselu.

Podle zakladatele neziskovky Davida Púchovského se objevila také konspirační teorie, že nákaza přišla z Ukrajiny, nebo že byla vypuštěna na Slovensko, aby spotřebitelé museli kupovat maso ze Západu.

„Slintavka a kulhavka je choroba, které nepochází z Evropy, jejím domovem je Blízký východ a severní Afrika. Nejčastěji se však do Evropy dostává přes Turecko nebo Rusko,“ vyvrací manipulaci.

Připomíná, že nemoc v roce 2001 těžce zasáhla Velkou Británii, kde bylo třeba utratit až deset milionů kusů zvířat. Od roku 2002 se nemoc objevila v Rusku, Turecku a Velké Británii. V Británii se ekonomické dopady z roku 2001 počítají v miliardách liber. Zasaženo bylo nejen zemědělství, ale i cestovní ruch.

Dezinformace bují i v Česku, i když zatím nedosáhly takových rozměrů. Na nebezpečí upozornila jedna z největších zájmových organizací Zemědělský svaz ČR.

„Objevují se nepravdivá tvrzení, že žádný virus neexistuje, že jde o podvod za účelem likvidace domácích chovů, nebo že jde o spiknutí s cílem dovážet zahraniční maso do Česka. Příspěvky zpochybňují metody testování, účinnost vakcinace a často operují s konspiračními narativy, jako je ‚útok na soběstačnost‘ nebo ‚výmysl mocenských elit‘,“ varoval šéf svazu Martin Pýcha.

„Opatření nejsou přehnaná – jsou nezbytná,“ dodal. To samé tvrdí veterináři. Jejich argumentaci najdete níže v textu.

Zdroje dezinformací pocházejí mimo jiné z antivaxerské komunity, která už v době pandemie koronaviru před několika lety zpochybňovala očkování a zavádění vládních opatření proti šíření epidemie.

Například facebookový projekt Občanská neposlušnost kolem Lenky Tarabové varuje před zbytečným vybíjením zvířat a označuje to za pokračování politické hry na nákazu a epidemie.

Web A24, který Ministerstvo vnitra sleduje kvůli šíření dezinformací a proruské propagandy, zrcadlí videa, jejichž autoři přirovnávají slintavku a kulhavku ke „covid terorismu“, zpochybňují vybíjení zdravých chovů, varují, že to může skončit u střílení dětí, a vyzývají zemědělce, aby se bránili, protože nedostanou od státu kompenzace.

„Prosím bijte na poplach. Vybíjejí nám chovy zvířat včetně domácích. Žádný opravdový virus neexistuje,“ hlásá v příspěvku mikrobioložka Ivana Stenzlová, která má 19 tisíc sledujících.

„Podobně jako za C19 (u lidí) nebo nemoci šílených krav nebo ptačí chřipky (u zvířat) – je snaha eliminovat i klinicky bezpříznakové jedince jako potenciálně nebezpečné. Myslím, že na C19 scénář by už neměl nikdo rozumný souhlasně kývnout,“ píše v příspěvku TV Šalingrad, který web Manipulátoři.cz označil za dezinformační.

Další příspěvky na facebooku a jiných sociálních sítích zejména zlehčují zavádění veterinárních opatření a utrácení zdravých zvířat v nákazové zóně.

Jako neuvěřitelné chování motivované strachem o zisk například kvůli nižší produkci mléka kritizuje vybíjení celých stád skupina Zvířata nejíme. Autoři jsou přesvědčeni, že není nutné vybíjet celé chovy, i když připouští, že slintavka a kulhavka je jednou z nejinfekčnějších chorob na světě.

„I přes bolestivý průběh je však její úmrtnost u dospělých zvířat velmi nízká (do 5 %). Většina zvířat se z nemoci zotaví, přesto u některých může docházet k trvalým následkům, jako je pokles dojivosti (a tedy produkce mléka), snížená plodnost nebo deformace paznehtů,“‌ stojí v příspěvku.

Veterinární správa ČR připouští, že úmrtnost je nízká, opatření však brání. „Jedná se o jeden z nejnakažlivějších živočišných virů. Virus napadá všechny přežvýkavce a prasata. Nemocnost zvířat je až 100 %, zatímco mortalita je nízká (5 %). Po celou dobu onemocnění ale infikovaný jedinec vylučuje virus do vnějšího prostředí,“ vysvětlují veterináři.

V zasažené oblasti se v závislosti na infekční dávce a velikosti populace může virus velmi rychle šířit, za určitých podmínek i vzduchem. Běžněji se šíří třeba pomocí kontaminované obuvi, oblečení pracovníků v zemědělství, dopravními prostředky, zemědělskou technikou a živočišnými produkty.

Proč je však nutné utrácet všechna zvířata v chovech? „Slintavka a kulhavka je velmi kontagiózní onemocnění, jedinou spolehlivou možností, jak co nejrychleji zastavit pomnožování a vylučování viru infikovanými zvířaty, je pouze jejich utracení. Přestože byly vůči viru SLAK testovány in vitro různá antivirotika, v praxi se tento postup nikdy neuplatnil,“ dodává SVS.

Podle veterinářů vakcinace zvířat neumožňuje okamžité navození imunity, její účinek se objevuje v řádu týdnů. Nemoc způsobuje především velké ekonomické ztráty, které jsou navázány i na obchodovatelnost produktů živočišného původu.

Problematická je i léčba, upozornila Státní veterinární správa. „Neexistuje žádná specifická léčba slintavky a kulhavky. Léze na sliznicích jsou často následně kontaminovány bakteriemi a tato sekundární infekce komplikuje další hojení. Zotavení trvá několik týdnů až měsíců a jedinec může být po celou dobu zdrojem infekce. Celá EU je prostá této nákazy. Pokud bychom nákazu nechali rozšířit, způsobovala by velké zdravotní potíže a ekonomické ztráty a úplné vymýcení choroby by trvalo mnoho let a stálo by velké peníze,“ dodává.