Inovace a Češi. Chválí si nové způsoby placení, chybí jim ve zdravotnictví

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Češi inovace z velké části vítají a jsou s nimi spokojení, stále je ale prostor, kde se podle nich dá zlepšovat. Vyplývá to z třetího ročníku průzkumu Index inovací společností Mastercard a ČSOB.

Devět z deseti Čechů se podle průzkumu k inovacím staví vstřícně, nejvíce nadšená je ale generace Z, tedy lidé narození mezi rokem 1995 a 2012. Pozitivně je mezi mladými vnímá 51 procent, dalších 42 se k nim staví neutrálně. V oblibě mají Češi především nové způsoby placení.

„Lidé nejvíc oceňují to, co je pro ně výhodnější, jednodušší a bezpečnější, a to se týká i bezhotovostních plateb. Proto není divu, že jsou u Čechů v takové oblibě. Nejsilnějším trendem v bezhotovostním placení je používání nositelné elektroniky v čele s mobily a hodinkami, ke kterým se přidávají prsteny a náramky,“ uvádí Jana Lvová, ředitelka Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.

Hodnota Indexu inovací je aktuálně na 78,3 bodu z maximálních 100 bodů, což je podle členky představenstva ČSOB Michaely Bauer dobrý výsledek, stále je ale prostor ke zlepšení.

Že je velká část lidí inovacím nakloněna, ukazuje také fakt, že si nové technologie sami pořizují. Šest z deseti dotazovaných si do domácnosti pořídilo nějaký nový spotřebič nebo technologii, nejčastěji lidé uváděli technologie chytré domácnosti, běžné spotřebiče nebo robotické vysavače.

Inovací si lidé všímají také ve svém okolí. Obyvatelé obcí a měst zaznamenali největší zlepšení v dopravě. V odpovědi na otázku „V jaké oblasti v obcích/ČR jste zaznamenali inovace/novinky?“ uvedlo 30 procent respondentů právě dopravní infrastrukturu, 8 procent digitalizaci a online služby, 4 procenta zlepšení životního prostředí a zbylých 55 procent respondentů uvedlo, že žádné inovace nezaznamenali.

Nejvyšší potenciál pro inovace má podle průzkumu především propojení úřadů, dostupnost zdravotní péče, silnice a dálnice, a také sdílení informací ve zdravotnictví. Úroveň spokojenosti ve všech těchto oblastech se výrazně liší od poptávky od lidí.

„Ve zdravotnictví se daří digitalizovat jen částečně,“ uvedl Matěj Adam, Business Development Executive společnosti Aireen, která se specializuje na diagnostiku onemocnění pomocí oční sítnice a umělé inteligence.

„Celkem to jde na úrovni jednotlivých poskytovatelů, tedy nemocnic a ambulancí. Jejich vzájemné propojování je na tom ale podstatně hůře – výměna zdravotní dokumentace, objednávání k lékařům nebo elektronické žádanky nejsou. Na to negativně reaguje veřejnost, lidé jsou zvyklí z celé řady jiných oborů na přínosy digitalizace a očekávají to stejné i ve zdravotnictví,“ myslí si.

Dodává, že samotní lékaři mají o inovace, například u umělé inteligence, velký zájem, který často převyšuje obavy z nových technologií. Klíčové podle něj je, aby se inovativní postupy dostaly do systému úhrad pojišťoven, bez toho se do praxe neprosadí.

V některých oblastech naopak úroveň novinek převyšuje očekávání. Podle indexu je to například v oblasti zábavy, automobilového průmyslu nebo právě ve zmiňované oblasti placení.

Průzkumu se kromě jednotlivců účastnilo také 500 firem. Inovace podle indexu zdaleka nejčastěji využívají start-upy, které na nich také často přímo stojí. Nějakým způsobem je zavádí 4 z 5 start-upů. Oproti tomu běžní podnikatelé se jim spíš vyhýbají a inovace vyhledává pouze každý pátý.

Největší překážkou jsou pro ně vysoké náklady, ale také nedostatek kvalitních a kreativních zaměstnanců, kteří by se inovacím věnovali. Téměř třetina ale vnímá, že po takových změnách ani není poptávka.

Podle Lvové společnosti investují do inovací především navenek, směrem ke klientovi. Nejčastěji inovují své služby a produkty, případně optimalizují procesy. S tím se pojí také fakt, že 8 z 10 zaměstnanců u sebe v práci žádné novinky nezaznamenalo.

Odlišný přístup ukazují také částky, které jednotlivé firmy do inovací investují, v průměru jde o půl milionu korun ročně, ale mezi jednotlivými podniky existují velké rozdíly. Malé firmy s obratem do tří milionů korun věnují na inovace jen 48 tisíc korun ročně, zatímco velké společnosti s obratem nad 40 milionů korun investují již 2,1 milionu korun. Velkým firmám se svými investicemi téměř vyrovnají startupy, které do inovací ročně vkládají 1,9 milionu korun, tedy téměř čtyřikrát více než průměrná firma.

Výrazně více využívají start-upy také nástroje umělé inteligence. Nějakým způsobem je zavádí 90 procent. Naopak u firem a podnikatelů to je jen třetina. Téměř 80 procent z nich totiž nemá k zavedení AI žádný důvod, 46 procent umělé inteligenci nerozumí a zhruba 40 procent by ji sice možná používat chtělo, ale neví, jaký nástroj použít.