Článek
Tento krok energetici čekali. A obchodníci předem vysvětlovali, že k němu mají důvod.
Dodavatelská společnost innogy jako první na českém trhu zatížila zákazníky, kteří vyrábějí elektřinu z vlastních solárních panelů, speciálním příplatkem k ceně dodávané energie.
„Naše náklady na jejich odchylku jsou výrazně vyšší v porovnání s ostatními zákazníky. S ohledem na tento fakt dnes novým zákazníkům s fotovoltaikou účtujeme příplatek za odebranou elektřinu ve výši 562 korun na megawatthodinu u fixních produktů a 453 korun na megawatthodinu u spotového produktu Dynamik,“ říká mluvčí innogy Martin Chalupský. Novinka je v cenících od začátku července.
Pro stávající zákazníky innogy platí do konce platnosti jejich smluv ceny bez příplatku, ten jim firma začne nově účtovat až po prodloužení kontraktu. „Tak například zákazníkovi s fotovoltaikou, který u nás prolongoval smlouvu letos v květnu o 24 měsíců, bude přirážka účtována až k ceníku od května 2026,“ dodává mluvčí.
Drazí solárníci
Společnost innogy má stejný problém jako její konkurenti. Na služby pro solárníky má vyšší náklady a ty se rozhodla promítnout do jejich cen.
„Není to tak, že zlí obchodníci zdražují služby hodným fotovoltaikám a zvyšují si zisk. Oni jen brání nespravedlivému hrazení nákladů méně movitou většinou,“ říká expert na energetický trh Michal Macenauer z poradenské firmy EGÚ Brno.
Proč jsou služby obchodníků pro solárníky nákladnější? Dodavatelské firmy na každou čtvrthodinu nakupují elektřinu pro své odběratele. Když mají špatný odhad a skutečná spotřeba se od nákupu na základě predikce liší, platí za takzvanou odchylku. U zákazníků s fotovoltaikou se odběr podle modelů, které obchodníci používají, předpovídá špatně.
S cenou za odchylku počítali obchodníci vždycky, s rostoucím podílem fotovoltaik ale náklady rostou. Situaci popsal už začátkem letošního roku v rozhovoru pro SZ Byznys obchodní šéf Centropolu Jiří Matoušek. Dříve počítala jeho firma s cenou odchylky na úrovni 50 či 60 korun na megawatthodinu, letos ji kalkuluje ve stokorunách.
„Zákazníci s fotovoltaikou mají hůře predikovatelnou spotřebu z důvodu závislosti svého odběru z distribuční sítě na výrobě své fotovoltaiky podle aktuálního slunečního osvitu. Nelze na ně tedy nakupovat podle typových diagramů dodávky,“ vysvětluje Chalupský.
Šéfové innogy jsou přesvědčeni, že s novou cenovou politikou nezůstanou dlouho sami. „Očekáváme, že na náš krok záhy navážou další hráči na trhu. Přikročili jsme k tomu, protože nepokládáme za férové, aby vyšší náklady pro ty, kteří jsou tzv. prosumeři, hradili všichni naši zákazníci,“ říká Chalupský.
Nové slovo „prosumer“ vzniklo z anglických výrazů producer (výrobce) a consumer (spotřebitel). Označuje toho, kdo zároveň vyrábí i nakupuje energii.
Nic překvapivého
Podle Macenauera se krok, k němuž se firma innogy rozhodla, dal čekat.
„Mnoho měsíců jsme v EGÚ Brno varovali, že je nutno tento objektivní a technický efekt připočítat do kalkulace návratnosti malých fotovoltaik. Odhaduji, že během následujícího půlroku bude podobně upravena drtivá většina ceníků drtivé většiny dodavatelů elektřiny a že budou podobným způsobem kompenzovány i vyšší náklady pro odběrná místa, která budou spotřebovávat elektřinu sdílenou,“ říká expert.
Ze strany solárníků se dá čekat vlna nevole a pocit nespravedlnosti. Domácnosti a firmy investují do fotovoltaiky velké sumy, byť na část pořizovacích nákladů čerpají dotace. Mnozí politici, aktivisté i energetické firmy je ujišťovali, že se jim statisíce vložené do pořízení střešních panelů rychle vrátí.
Letos se ale návratnost zhoršuje, protože elektřina ze sítě je levnější, takže úspora vzhledem k vlastní produkci není tak výrazná. Za prodej přebytků do sítě nabízejí obchodníci stále menší platby. A teď navíc hrozí pro solárníky dražší elektřina.
„Pocit nespravedlnosti ale nemá reálný základ. Zajištění dodávky elektřiny pro odběrné místo s fotovoltaikou a obecně s těžko předvídatelnou výrobou s výrazně letním charakterem je nákladnější pro distribuci i pro obchodníky. Podle našich detailních výpočtů je jen náklad na zajištění silové elektřiny pro běžné odběrné místo, které si kryje část letní spotřeby fotovoltaikou, přibližně o 400 korun na odebranou megawatthodinu zbylé spotřeby vyšší,“ říká Macenauer.
„Obchodníci nakupují letní elektřinu výrazně levněji než zimní – na trhu je jí v létě přebytek –, ale podíl letní elektřiny v odebraném množství u odběrných míst s fotovoltaikou je výrazně nižší. Není to ale jen o samotné ceně elektřiny, ale také o vyrovnávání nepředvídatelných výkyvů odběru kvůli kolísavé dodávce z malých fotovoltaik. To představuje ekvivalentní náklad na úrovni přibližně 150 korun na megawatthodinu zbylé spotřeby,“ uvádí expert z EGÚ.
Přirozená reakce
Zatížení solárníků vyšší cenou je tak podle Macenauera přirozená reakce trhu, který adresuje náklady těm, kdo je způsobují. Jinou možností, jak vyšší náklady uhradit, by bylo navýšení ceny pro všechny spotřebitele bez ohledu na to, zda mají či nemají vlastní elektrárnu. „V takovém případě by ale objektivně vyšší náklady způsobené provozem fotovoltaiky uhradili přibližně z 91 procent spotřebitelé bez fotovoltaiky,“ říká Macenauer.
Další řešení může čistě teoreticky spočívat v tom, že by vyšší náklady na služby pro solárníky hradili obchodníci ze svého zisku. „To by ale časem vedlo ke ztrátě a případnému krachu obchodníka tím dřív, čím vyšší počet odběrných míst s fotovoltaikou by měl v portfoliu. V obou případech by měli obchodníci tendenci se zbavovat dodávky do odběrných míst s vyššími náklady a tito odběratelé s výrobou či sdílením by mohli brzy těžko hledat dodavatele, což by se projevilo na mnohem vyšší ceně,“ dodává.
Podle Macenauera se potvrzuje, že náklady zelené energetiky budou mnohem vyšší, než politici veřejnosti slibovali. „Část těchto nákladů hradí odběratelům s fotovoltaikou investiční dotace, na kterou jsme se všichni složili z veřejných zdrojů. Část bude nutné hradit z jiných zdrojů, protože vyšší náklady se nevypaří,“ říká. A dodává, že to není důvod k zavržení zelené energetiky: „Dává nám jinou, nefinanční hodnotu a ta by nás k investici do zeleného řešení měla motivovat především.“
Lidé by podle něj neměli do fotovoltaiky investovat s vidinou velkých úspor a finančních efektů. „Část našich firemních zákazníků, kteří dávali důraz na ekonomiku, si investici do fotovoltaiky na naše doporučení rozmyslela. Část na ní ale trvá, protože chce či může přispět k vyšší udržitelnosti energetiky,“ uzavírá.
