Článek
Nejprodávanější jídla v tuzemských restauracích od roku 2019 zdražila ze 128 korun na 161 korun, tedy o 26 procent. Mezi gastronomické hity, které sledovala společnost Dotykačka, se dostala například svíčková, guláš, řízky, burgery, pizza, rizoto nebo Caesar salát.
Z prodaných jídel šly rychleji nahoru ceny obědů, za které však stále hosté utrácejí podstatně méně. Průměrná cena oběda zdražila o 28 procent na 148 korun. Večeře pak vyjde v průměru na 176 korun, tedy o 23 procent více než před třemi lety.
Nejvíc zdražil řízek, nejméně Caesar salát.
Restauratéři totiž čelí nebývalému nárůstu nákladů, zejména energií a potravinářských surovin. A to se promítá i do změny stravovacích zvyklostí Čechů.
Jedním z trendů, které vyplývají z nového průzkumu agentury Ipsos pro poradenskou společnost v gastronomii BC21, je nárůst podílu obědů přinášených do práce z domova. Dohromady 33 procent lidí uvedlo, že rozhodně nebo spíše navýšili podíl „krabiček“. Trend je doménou spíše žen a mladších lidí.
Vedle spotřebitelských návyků ve stravování se mění i preference spotřebitele v neprospěch tradičních pokrmů, které u nás měly dlouhé roky neotřesitelnou pozici. Třeba Caesar salát má v nabídce o 35 procent provozoven více než roce 2019.
„O příčinách těchto specifik můžeme do určité míry spekulovat, je ale pravděpodobné, že se nacházejí jak na straně poptávky, protože lidé šetří, tak i na nabídkové straně,“ uvádí restauratér a spoluzakladatel BC21 Luboš Kastner. Jedním z důvodů popularity krabiček je nejspíš rostoucí zájem o nutričně vyváženou stravu. Roste podíl odlehčených jídel, vegetariánských a veganských pokrmů nebo dietních jídel.
Salát kontra svíčková
Příklon ke zdravé stravě je vidět i u skladby obědových menu. „Vedle spotřebitelských návyků ve stravování se mění i preference spotřebitele v neprospěch tradičních pokrmů, které u nás měly dlouhé roky neotřesitelnou pozici. Třeba Caesar salát má v nabídce o 35 procent provozoven více než v roce 2019,“ popsal Vladimír Sirotek, ředitel rozvoje společnosti Dotykačka.
Například svíčkové se však navařilo v průměru stejně jako před třemi lety. Méně se zase meziročně prodalo gulášů, steaků nebo palačinek.
Mimochodem Caesar salát patří s rizotem k hitům na talíři, které od roku 2019 zdražily nejméně (o 16 procent). Hospodští si to ovšem vynahrazují na řízku a smažáku, kde se ceny zvedly nejvíce (o 30 procent).
Levnější obědy vyhledává třetina lidí.
Krabičky jsou populární hlavně v pondělí, kdy si lidé do práce nosí „víkendové zbytky“. Koncem týdne naopak mají strávníci chuť experimentovat a dopřávat si.
Známý šéfkuchař a spolumajitel společnosti Perfect Canteen Filip Sajler nicméně tvrdí, že nárůst krabiček je dlouhodobým trendem. Jeho gastronomická skupina se přitom zaměřuje především na Prahu.
„V květnu a červnu jsme naopak viděli, že se lidé vracejí do práce a přicházejí do našich kantýn obědvat,“ uvedl a dodal: „Ale silným trendem je výrazný pokles návštěvnosti kanceláří v pátek. Pokud dříve byla návštěvnost 70 procent, dnes to může být jen okolo padesáti procent celkové kapacity.“
Většina z více než tisíce respondentů (54 procent) v průzkumu agentury Ipsos uvedla, že oproti období před covidem dnes navštěvuje restaurace méně často. Naopak jen pět procent chodí do restaurací častěji.
„Těmi šťastnějšími, kdo konzumace obědů (v restauracích) nemuseli tolik omezovat, jsou lidé z vysokopříjmových domácností, s vysokoškolským diplomem a také ti, které zaměstnávají korporace s více než tisíci zaměstnanci,“ řekl Kastner.
Covid vzal restauracím hosty.
Naopak zaměstnanci v předdůchodovém věku (54–65 let) omezili obědy nejvíce. Méně často než v roce 2019 si jich jídlo z menu vybírá 62 procent.
Oběd vynechávají i manažeři
Zajímavé je, že 11 procent dotazovaných v průzkumu uvedlo, že neobědvá vůbec. Pravidelnost obědvání souvisí mimo jiné se vzděláním zaměstnanců. Obecně platí, že lidé s vyšším příjmem obědvají pravidelněji, ale jakmile přestupují do manažerských pozic, jejich obědová disciplína se propadne. Opět se zvýší až s růstem jejich příjmu.
Každý pracovní den obědvá osm z deseti vysokoškoláků, sedm z deseti středoškoláků a šest z deseti majitelů výučního listu.
Prudce obědová aktivita padá také u skupin domácností s příjmem mezi 60 a 80 tisíci korunami měsíčně. Do restaurací se navracejí až pokud překročí příjem nad 80 tisíc korun měsíčně.
Návštěvy restaurací ovlivňují kromě výše příjmu také stravenky. Běžně ve všedních dnech obědvá v restauracích polovina zaměstnanců, kteří dostávají stravenky, ale jen 26 procent těch, kteří tento benefit nemají. Se stravenkou roste i útrata. „Stravenkáři“ v průměru zaplatí za oběd 107 korun, ale lidé bez stravenek jen 83 korun.
