Hlavní obsah

Glosa: Rohlík, Uber a spol. Startupům odpouštíme tak jako dětem

Miloš Čermák
Novinář, spolupracovník Seznam Zpráv
Foto: Profimedia.cz

Třeba Uber jsme milovali natolik, že jsme přehlíželi jeho chyby. Ilustrační snímek z protestů konaných ve španělské Ceutě v polovině ledna.

Trochu startupové mentality by si měla každá firma uvnitř ponechat tak, jako je v kreativních lidech často kousek dítěte. Ale nikdo nemá rád lidi s opožděnou nebo zastydlou pubertou.

Článek

Glosu si můžete poslechnout také v audioverzi.

Firmy jako Alza, Rohlík, Mall nebo Košík jsou vítězi posledních dvou let. Dokázaly využít šanci, kterou jim přinesla pandemie. A zároveň nám ostatním, svým zákazníkům, pomohly svými službami pandemii lépe přežít. Je to typický příklad toho, čemu se říká win-win situace.

Všechny tyto firmy můžeme také považovat za tzv. startupy. Jakkoli je tato definice v byznysu nejasná, rozumíme tomu tak, že jde o firmy, které jsou svou interní filozofií i praktickým fungováním víc zaměřeny na růst a hledání nových příležitostí než na dokonalé fungování v rámci stávajících podmínek. Přináší to rizika i šance, jak víme.

I proto pohlížíme na startupy trochu jinak než na zavedené korporace. Obdivujeme odvahu a energii jejich zakladatelů. A držíme jim palce, protože víme, že každé začátky jsou těžké a že je obdivuhodné vybudovat něco nového. A že když se to povede, přinese to nové pracovní příležitosti a peníze do ekonomiky.

Zároveň startupy méně podezíráme ze špatných úmyslů a jsme ochotni jim leccos prominout. To ostatně prokázala v roce 2021 velmi zajímavá studie Kelloggovy školy managementu při Northwestern University. Z ní vyplynulo, že modelové prohřešky, které vyčítáme velkým firmám (třeba tajný sběr osobních údajů zákazníků, bezohledná personální politika atd.), vadí lidem u startupů méně než u korporací.

Jinak řečeno, chováme se k nim trochu jako k malým dětem. Říkáme: ano, jsou sice nezvedené, trochu drzé a trochu neposlušné, ale to proto, že ještě nemají rozum. Vždyť jsou malé. Musíme přimhouřit oči a dát jim šanci, aby se staly dospělými a odpovědnými.

Problém je v tom, že ne vždy se to povede. Viz třeba firma Uber. Když v roce 2009 vznikla, byla mnoho let miláčkem investorů, médií i zákazníků. Zaujala nejen skvělými službami za nízké ceny, ale i energií, až agresivitou, s jakou dobývala svět. Dokonce se dávala za příklad i v jiných druzích byznysu a vzniklo slovu „uberizace“, které vystihovalo základní firemní byznys plán. Ten spočíval v propojení lidí ochotných dělat jako vedlejší práci nějakou službu a lidí, kteří o ni mají zájem.

Milovali jsme Uber natolik, že jsme přehlíželi jeho chyby: bezohledné chování k vlastním zaměstnancům i konkurenci, porušování pravidel, vnitrofiremní skandály. A přehlíželi jsme je tak dlouho, že dnes je firma v situaci, v jaké je: kvalita služeb se výrazně zhoršila, současný byznys model se zdá být neudržitelný a Uber je všechno možné, jen ne někdejší lovebrand. A protože v mnoha městech světa zničil nebo poškodil konkurenci, zákazníci jsou v nich na tom hůře než předtím.

Ano, ne z každého nezvedeného dítěte vyroste bezproblémový dospělý. A ne každý startup se stane spořádanou, byť trochu nudnou a iritující korporací. Covidová pandemie v něčem čas zpomalila a v něčem urychlila. A tím, že zejména online byznysům nabídla velké příležitosti, je zároveň přiblížila dospělosti.

Říká se, že trochu startupové mentality by si měla každá firma uvnitř ponechat navždy. Tak jako je v kreativních a úspěšných lidech často kousek dítěte. Ale navenek už jsou dospělými a nikdo nemá rád lidi s opožděnou nebo zastydlou pubertou. V tom je poučení pro šéfy a manažery startupů včetně těch českých nejúspěšnějších. Máme vás stále rádi a držíme vám palce, ale nezapomeňte si všimnout, až se stanete dospělými.

Související témata:

Doporučované