Článek
Jedním letem do zámoří si svoji uhlíkovou stopu dokážeme pěkně zhoršit, protože letadlo spotřebuje obrovské množství paliva. O tom už asi slyšel každý. Stanovit, jak moc planetu zatěžujeme svojí každodenní činností, když denně jezdíme autem, elektřinou si vyhříváme bazén a topíme v kamnech na pevná paliva, není složité.
Alespoň v porovnání s tím, jak se uhlíková stopa měří třeba výrobním podnikům.
Viktor Třebický je spoluzakladatelem neziskové organizace CI2, která se zaměřuje na prosazování udržitelného rozvoje v soukromém sektoru, ale i ve veřejné správě. S reporty popisujícími vliv zkoumaných činností na klimatické změny má zkušenosti. V loňském roce se například stal porotcem soutěže SME EnterPRIZE, v rámci níž Generali Česká pojištovna oceňuje malé a střední podniky, které v Česku podnikají udržitelným způsobem. Termín přihlášek do soutěže právě v těchto dnech vrcholí. Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem akce.
„Uhlíková stopa vyjadřuje, kolik zplodin vyprodukujeme v souvislosti s naším podnikáním, danou činností, anebo prostě naším bytím na planetě,“ vysvětluje Třebický. Jde tedy o indikátor našeho vlivu na klimatické změny, které se společnost nyní snaží všemožně zastavit, nebo alespoň zmírnit.
Uhlíková stopa
- Je měřítkem dopadu lidské činnosti na klimatické změny a obecně na životní prostředí.
- Zaměřuje se na množství skleníkových plynů, které produkujeme naší činností nebo i každodenním životem, například spalováním fosilních paliv pro výrobu elektřiny nebo tepla, dopravou atd.
- Vyjadřuje se v CO2 ekvivalentech.
Proč reportovat o udržitelnosti
Zhruba před rokem vznikla jako reakce na rostoucí zájem firem o konzultace spojené s uhlíkovou stopou společnost CI3, která je sesterskou organizací CI2. Zabývá se především výpočtem uhlíkové stopy dle mezinárodních norem a v návaznosti na to také nastavováním strategie vedoucí ke snížení dopadů podnikání na klima či poradenstvím v oblasti uhlíkové neutrality.
„Poptávka po tomto druhu služeb, zejména po reportingu o dopadech podnikání na životní prostředí, nyní dramaticky roste,“ říká Viktor Třebický.
Důvody, proč menší podnikatelé i manažeři významných firem touží zmapovat vliv svých podniků na klimatické změny, jsou přitom různé. Jistě k nim patří vzrůstající pocit odpovědnosti každého z nás, potřeba pozitivním způsobem ovlivňovat vývoj stavu Země. „Podniky s nadnárodní působností, zejména ty z vyspělých zemí, přistupovaly k vykazování svého vlivu na vývoj klimatu jak první,“ popisuje Třebický.
Třeba ve Skandinávii má udržitelnost své místo v kultuře podnikání podstatně déle, než je tomu v tuzemsku. Potvrzuje to i Jan Zvěřina z firmy Green0meter, i ta firmám nabízí spočítání uhlíkové stopy.
„Naprostá většina poptávek je zatím iniciovaná kontaktem firem se zahraničím. Tam je nyní prokazování udržitelnosti mnohem častější, bývá to třeba regulérní součástí dodavatelských výběrových řízení. Nicméně vše nasvědčuje tomu, že se tento trend brzy naplno projeví i v českém byznysovém prostředí,“ říká Zvěřina.
Je evidentní, že více než legislativou je dnes zájem o zpracování takzvaného nefinančního reportingu motivován financemi. Zprávy tohoto druhu budou stále častěji vyžadovat například banky. „Vedle ekonomických rozvah budou i „reporty udržitelnosti“ ovlivňovat tvorbu úvěrových podmínek,“ shoduje se Viktor Třebický s Janem Zvěřinou.
Filip Hloušek, manažer v oddělení Práva životního prostředí v Deloitte Legal, pak upozorňuje: „Nefinanční reporting nabývá na důležitosti zejména z důvodu postupné, ale velmi rychlé, implementace ESG aspektů do rozhodování finančního sektoru, a také z důvodu tlaku na transparentnost v oblasti udržitelnosti a omezování greenwashingu.“
Kdo dává razítko
Zájem o reporting popisující naplňování udržitelného podnikání sílí a vytváří tak v této oblasti značnou poptávku. O její naplňování se tak bezpochyby bude starat stále více subjektů, půjde o žádanou službu. Kdo ji však může doopravdy poskytovat?
„Zpracování reportingu ohledně uhlíkové stopy žádnou akreditaci nevyžaduje. Tím ale nechci říct, že to nevyžaduje znalosti a zkušenosti,“ upozorňuje Viktor Třebický. Cílem každého, kdo chce informovat o přístupu firmy k otázce ochrany životního prostředí, by měl být odborně a po všech stránkách kvalitně zpracovaný report. Pravdivý report.
Cestu k jeho sestavení poměrně dobře popisuje mezinárodně platný GHG Protocol (Greenhouse Gas Protocol), k rozdílům ve výsledcích však podle Jana Zvěřiny přesto může docházet. Na vině bývá zejména neúplnost dat vyplývající z malé zkušenosti při jejich sběru. „Proto firmy v této fázi osobně navštěvujeme, abychom provoz viděli na vlastní oči. Potom jsme schopni do vyčíslení uhlíkové stopy a následného reportingu skutečně zahrnout vše, co je pro toto zkoumání podstatné,“ říká Zvěřina.
Přednost má planeta
Pravidelný čtvrtletní průzkum EY Future Consumer Index, který poradenská společnost EY prováděla v lednu a v únoru 2022 mezi 18 000 spotřebiteli z celého světa, potvrzuje, že většina respondentů již druhé čtvrtletí po sobě dává přednost planetě před cenovou dostupností produktů.
56 % z nich uvedlo, že budou věnovat větší pozornost dopadu svých nákupů na životní prostředí.
52 % se zavázalo věnovat větší pozornost sociálnímu dopadu svého nakupování.
42 % tvrdí, že budou nakupovat pouze u značek, které jsou v souladu s jejich vlastními hodnotami. Tento názor zastává 42 % příslušníků generace Z a 48 % mileniálů.
Verifikovaný report má větší váhu
Report o vlivu na životní prostředí je třeba průběžně aktualizovat, banky, případně i jiné subjekty mohou navíc požadovat jeho verifikaci. Tu mají právo poskytovat pouze akreditované subjekty, v Česku k nim patří zejména poradenské firmy jako Deloitte nebo EY.
„Povinné ověřování nefinančního reportu se zatím v Česku dotýká jen relativně úzkého okruhu firem, velkých účetních jednotek, které jsou předmětem veřejného zájmu a mají víc než 500 zaměstnanců. V horizontu zhruba dvou let se ale tato povinnost rozšíří na všechny velké účetní jednotky, což bude představovat zásadní rozšíření okruhu povinných společností,“ upozorňuje Filip Hloušek z Deloitte.
Dobrovolně pak firmy podle Hlouška ověřují své reporty z několika důvodů. Zejména to po nich může vyžadovat partner v zahraničí, kde je ověření standardem. Jindy se firma přihlásí k dobrovolné iniciativě, která ověření vyžaduje, nebo firma prostě jen chce, aby její nefinanční report nabyl na kredibilitě.
Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství v oblasti finančního účetnictví, CFO agendy a udržitelného rozvoje v EY tvrdí, že ověření od externích specialistů pomáhá firmám získat nezaujatý pohled na své vlastní procesy a data popisující právě dopady podnikání na životní prostředí nebo v případě komunit na sociální oblast.
„Nefinanční reporting není dosud tolik standardizovanou disciplínou jako výroční zprávy (finanční reporting), a tak firmy o to více ocení vnější kontrolu a potvrzení, že plní svým reportem účel, kterým je firemní transparentnost a odpovědnost. V éře rostoucích nároků spotřebitelů, akcionářů a dalších skupin na odpovědné podnikání firem nám klienti potvrzují, že se jim taková důslednost a tak říkajíc druhé oči zkrátka vyplatí,“ říká Alice Machová.
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem soutěže SME EnterPRIZE, kterou pořádá Generali Česká pojišťovna.
