Firma Energo-Pro svitavského miliardáře jde od hydroelektráren k solárům

Prvním dopadem války na Evropu bude další zdražování cen energií. Druhým pak proměna evropského plánu na snižování emisí zvaného Green Deal, soudí Petr Milev, šéf společnosti Energo-Pro. Ta se specializuje na stavbu a provoz vodních elektráren. A očekávaným trendům jde už dnes naproti.

„Evropská unie by se měla rychle rozhodnout, jestli opravdu chce s Green Dealem spěchat a všechno směřovat do obnovitelných zdrojů. Anebo jestli Green Deal nějakým způsobem oddálí, takže uhelné elektrárny v Evropě zůstanou v provozu déle, než se dosud plánovalo,“ říká šéf Energo-Pro.

Firma Energo-Pro, kterou vlastní svitavský miliardář Jaromír Tesař, se na hydroelektrárny soustředí víc než 25 let. Vlastní jich celkem 38 ve čtyřech státech – v Česku, Bulharsku, Gruzii a Turecku. Kromě toho v Bulharsku a Gruzii dodává elektřinu prostřednictvím vlastních distribučních společností. Teď se ale nově vrhá také do stavby solárních elektráren, protože v Unii čeká rychlý rozvoj tohoto segmentu.

Už před vypuknutím rusko-ukrajinské války se Energo-Pro rozhodlo investovat kromě hydroelektráren také do větru a slunce. Začíná v Bulharsku, kde chce podle Mileva postupně vybudovat solární parky o kapacitě až 100 megawattů.

Milev považuje za zajímavou i větrnou energii, zatím se ale jeho firma soustředí na fotovoltaiku, protože je stavba solárních parků rychlejší.

„Jejich development obvykle trvá okolo dvanácti, čtrnácti měsíců. Příprava a development větrných parků trvá tři roky,“ vysvětluje. První instalace také budou menší, takže ke splnění stomegawattového cíle bude od nich ještě daleko. „V Bulharsku je jiná legislativa pro menší samostatné parky než pro větší. Ty menší se dají vybudovat rychleji,“ vysvětluje Milev startovací pozici.

Zatím je Energo-Pro v Bulharsku ve fázi přípravy pozemků a získávání povolení. „Čekám, že první výstavbu budeme realizovat v příštím roce,“ říká Milev.

Šéf Energo-Pro nevylučuje, že by firma mohla na své bulharské projekty získat dotace z rozvojových fondů, o kterých vláda zatím vyjednává s Evropskou unií. Není to podle něj ale nezbytná podmínka. „Náš základní scénář nepracuje s dotacemi,“ říká.

Milev předpokládá, že v Bulharsku lze stavět ziskové solární parky bez dotací, záležet ale podle něj bude na ceně elektřiny. Přesněji řečeno na tom, zda zůstane v příštích letech vysoko, což je ale teď ještě pravděpodobnější než před válečným konfliktem.

Energo-Pro zatím nepočítá s tím, že by se do stavby solárů pouštěla i ve střední Evropě, kde pro to jsou horší klimatické podmínky. Kromě toho její šéfové bulharský trh dobře znají, sám Milev z Bulharska pochází.

Tesařova firma vstupuje nejen do nového segmentu energetiky, ale také na nový trh. „Diverzifikujeme teritoriálně i produktově,“ říká Milev.

Letos Energo-Pro začíná stavět svou první elektrárnu v Kolumbii. Dvacetimegawattový zdroj má po dokončení vyrábět kolem 120 gigawatthodin elektřiny ročně.

Kolumbie je podle Mileva pro hydroenergetiku velmi zajímavá. „Dají se tu stavět vodní elektrárny s vysokým spádem, což znamená menší investice do technologie. Rychlejší proud vody dává víc kinetické energie, takže vyrábíte efektivněji, s menšími turbínami, s menšími investicemi,“ vysvětluje. Zatím však není jasné, zda zůstane v Kolumbii u jediného projektu, nebo zda tu Energo-Pro bude dál expandovat.

„Když vstupujete na nová teritoria, musíte být opatrní. Každá země má také odlišnou energetickou regulaci. Potřebujete tak mít nejenom teoretickou přípravu, ale musíte mít i nějaké praktické zkušenosti, vědět, jak ten trh opravdu funguje. Ale pokud se v Kolumbii potvrdí naše očekávání, že tento trh bude fungovat, jak předpokládáme, pak tam možná budeme naši působnost rozšiřovat,“ vysvětluje ředitel.

V Česku naproti tomu nepředpokládá, že by Energo-Pro výrazněji rozšiřovalo záběr. Pro nové větší elektrárny tu není prostor. Stavět se sice dají další malé zdroje, to ale není pro Energo-Pro zajímavé. „V Česku spíš vidíme prostor pro obnovu některých turbín, u jejichž elektráren by se dal zvýšit výkon,“ říká Milev.

Úvahy o velkých energetických vodních stavbách však existují i v Česku. Státní podnik Palivový kombinát Ústí zpracoval studii, která počítá v Krušných horách se stavbou přečerpávací elektrárny, která by pomáhala vyrovnávat nestabilní výrobu solárních elektráren plánovaných na brownfieldech kolem dnešních uhelných lomů v Podkrušnohoří.

Objevují se dokonce úvahy o větším počtu krušnohorských přečerpávaček. Jako spodní hladinu by využívaly jezera, jež vznikají po zatopení těžebních jam. Celé Krušnohoří by podle těchto vizí mohlo sloužit jako velká baterie, do níž by se ukládaly přebytky z budoucích solárních parků.

Petr Milev však tyto vize nepokládá za reálné. „Jsem k tomu skeptický. Přečerpávací elektrárny jsou vynikající baterie, ale bohužel stojí velké peníze,“ vysvětluje.

Zatímco v Bulharsku se dnes podle Mileva dá postavit jeden megawatt solárního výkonu zhruba za 600 tisíc eur a u větrné elektrárny jsou náklady na megawatt výkonu kolem milionu eur, u přečerpávací elektrárny by náklady překračovaly tři miliony eur.

Aby se přečerpávací elektrárny stavěly, musel by stát nabízet investorům takzvané kapacitní platby, tedy odměnu za to, že svou kapacitu ke stabilizaci sítě nabízejí.

„Finanční řešení se v tomto případě zdá důležitější než řešení technické,“ říká Milev. Navíc upozorňuje, že roli přečerpávacích elektráren při ukládání energie nelze přeceňovat. I ty největší jsou schopné dodávat do sítě v řádu hodin. „Je to spíš na denní nebo týdenní vyrovnávání než na sezonní zálohování obnovitelných zdrojů,“ říká.