Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česko je podle průzkumu opět jednou z těch nejšťastnějších zemí na světě, oproti předchozím rokům se ale propadlo o dvě místa. V nejnovějším žebříčku World Happiness Report obsadilo tuzemsko 20. místo. Žebříček každoročně posuzuje spokojenost obyvatel více než 140 zemí světa a letos vychází již po třinácté.
Navzdory malému propadu jsou Češi ale šťastnější než například Němci, Poláci nebo Emiráťané. Daleko za námi se drží Slováci, kteří obsadili až 50. příčku. Češi jsou šťastní díky stabilní ekonomice a kvalitní sociální podpoře. Výsledky by zlepšila větší důvěra ve společnost a instituce.
Štěstí zůstává velké tradičně na severu. Finsko si již osmým rokem drží první příčku díky silné sociální podpoře, vysoké kvalitě zdravotní péče a ekonomické stabilitě. Hned za ním následuje Dánsko, Island a Švédsko.
Ačkoli žebříček ovládají evropské státy, najdou se i překvapivé výjimky. Izrael se navzdory válce s Hamásem umístil na osmém místě a do první desítky se poprvé dostaly i Kostarika a Mexiko, které obsadily šestou a desátou příčku.
Na opačném konci žebříčku skončil Afghánistán, kde je život mimořádně náročný, a to zejména pro ženy. Druhá nejméně šťastná země je západoafrická Sierra Leone následovaná Libanonem.
Méně šťastní než dříve se cítí například Američané, kteří propadli na historicky nejhorší 24. místo. Nejnižší průměrné životní hodnocení od roku 2017 ukázali také Britové, kteří jsou v žebříčku 23. Stále méně šťastní se cítí také Ukrajinci, kteří se od začátku ruské invaze propadají níž a níž. Zatímco minulý rok byli na 105. místě, letos se propadli až na 111. Oproti tomu Rusko v žebříčku poskočilo ze 72. na 66. místo.
Štěstí přináší společné stolování a mít se o koho opřít
Štěstí podle výzkumníků ovlivňuje kromě zdraví a bohatství i řada dalších, na první pohled jednoduchých faktorů. Pro štěstí je tak důležité například společné stolování, možnost spolehnout se na někoho v těžkých chvílích a velikost domácnosti. Studie například zjistila, že v Mexiku a Evropě jsou nejšťastnější lidé, kteří žijí ve čtyřčlenné až pětičlenné domácnosti.
Naopak samota lidem neprospívá. Například v USA vzrostl počet lidí, kteří jedí o samotě, za poslední dvě desetiletí o 53 procent. Celosvětově v roce 2023 uvedlo 19 procent mladých dospělých že nemají nikoho, na koho by se mohli obrátit, když potřebují oporu. Ve srovnání s rokem 2006 to znamená nárůst o 39 procent.
„Lidské štěstí se odvíjí od našich vztahů s druhými lidmi. Investice do pozitivních sociálních vazeb a zapojení se do dobročinných akcí jsou spojené s větším štěstím,“ uvedla Lara B. Akninová, profesorka sociální psychologie na Simon Fraser University a jedna z editorů zprávy.
Se štěstím je podle výzkumníků propojena také víra v laskavost ostatních lidí. Jedním z ukazatelů celkové spokojenosti obyvatelstva může být podle zprávy například i víra v to, že ostatní lidé vrátí ztracenou peněženku. Právě severské země patří k těm, kde je víra ve vrácení ztracených peněženek vysoká. A co víc, lidé je tam skutečně vracejí.
Celkově vědci uvedli, že globální údaje o vnímaném a skutečném vracení ztracených peněženek ukazují, že lidé jsou ve vztahu k laskavosti své komunity příliš pesimističtí – reálná míra vrácení peněženek je přibližně dvakrát vyšší, než lidé očekávají. Jedno je ale jasné – lidé jsou mnohem šťastnější tam, kde mají pocit, že jim na sobě záleží.
Světový žebříček štěstí
Výzkum World Happiness Report se opírá o šest klíčových faktorů, které pomáhají vysvětlit rozdíly v míře štěstí podle toho, jak je vnímají sami lidé: sociální podpora, příjem, zdraví, svoboda, štědrost a absence korupce. Vlády tuto analýzu stále častěji využívají k orientaci strategií zaměřených na štěstí.
Data vycházejí z Gallupova světového průzkumu, během nějž respondenti hodnotí svůj současný život celkově (na škále od 0 – nejhorší možný – do 10 – nejlepší možný). Výzkum dále pracuje s populačně reprezentativními národními průměry pro každý rok v každé zemi.
Žebříčky štěstí vycházejí z hodnocení života jako stabilnějšího měřítka kvality života lidí a jsou založeny na tříletém průměru, čímž se zvyšuje velikost vzorku (pro co nejpřesnější odhady).
První světový žebříček štěstí vyšel 1. dubna 2012.
Aktuální (2025) výzkum pracuje s pojmem Dystopia (referenční bod), který v dotazníku představuje extrémně nepříznivé životní podmínky, a čím více se země od této hypotetické hodnoty odchyluje pozitivním směrem, tím vyšší je její skóre.
Zpráva končí tím, že začíná obecně platit, že západní průmyslové země jsou nyní méně šťastné, než byly v letech 2005 až 2010. Pokles štěstí a sociální důvěry v Evropě a USA podle ní částečně vedl k nárůstu politické polarizace a hlasů pro antisystémové strany.
„Letošní zpráva nás nutí podívat se za hranice tradičních ukazatelů, jako jsou zdraví a bohatství,“ vysvětluje v tiskové zprávě Jan-Emmanuel De Neve, ředitel Výzkumného centra pro wellbeing při Oxfordské univerzitě a jeden z editorů indexu.
„Ukazuje se, že sdílení jídel a důvěra v ostatní jsou ještě silnějšími prediktory pohody, než jsme očekávali. V době sociální izolace a politické polarizace musíme hledat způsoby, jak lidi znovu přivést ke společnému stolu – je to klíčové pro naši individuální i kolektivní pohodu,“ dodává.
