Evropa řeší drahé potraviny. Němci chtějí sledování cen, Balkánci bojkot

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Téma drahých potravin stále rezonuje, a to nejen v Česku. Téma je aktuální na Balkáně, kde už několik týdnů spotřebitelé bojkotují velké obchody, ale také v Německu.

Podle dat Eurostatu inflace v sousední zemi v posledních měsících nijak výrazně neroste, ale celkově ceny od začátku roku 2022 rostly o 32,3 procenta. To je víc než v Česku, kde vzrostly o 28 procent, vyplývá ze statistik. Němci si stěžují například na drahé mléčné výrobky či máslo nebo na prudké zdražování cukrovinek.

Téma minulý týden oživil Markus Mosa, šéf maloobchodní sítě Edeka, která je s tržním podílem 25 procent hlavním hráčem na trhu. „Značkové zboží je příliš drahé,“ uvedl v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung.

Podle něj se stále zvyšuje cenový rozdíl mezi potravinami, které si tato síť nechává vyrábět „na klíč“, tedy takzvanými privátními značkami, a značkovými produkty velkých výrobců. Uvádí, že tito producenti s předraženým zbožím následně požadují zatraktivnění formou slevových kampaní, protože zákazníci odmítají výrobky s vysokou cenou kupovat.

„Musíme trochu více zacelit propast mezi značkami a privátními značkami a snížit regálové ceny u mnoha značkových produktů, aby se pro zákazníky stalo atraktivnějším opět nakupovat za normální cenu,“ řekl.

Mosa řekl, že obchodní řetězce v Německu čelí kritice kvůli jejich velké tržní síle, ale přitom podle něj výsledky průmyslových firem ukazují na značnou koncentraci v potravinářství. „Maloobchodníci mají obvykle návratnost tržeb mezi jedním až čtyřmi procenty. U některých výrobců toto číslo přesahuje 30 procent,“ uvedl.

Edeka je v posledních letech známá také kvůli častým sporům s dodavateli, jejichž výrobky načas zmizely z regálů. Řetězec se v minulosti nepohodl například s dodavatelem tyčinek Mars a nedávno z nabídky vypadly kávy společnosti Jacobs. Obě strany se nedohodly na cenách.

Šéf řetězce Edeka nevyloučil, že podobné případy se budou opakovat. „Pokud cítíme, že je naše ziskovost ohrožena, musíme rozhodně jednat,“ řekl.

Obecně mají řetězce na značkovém zboží vyšší marže. Německý manažer by si nejspíš nestěžoval, pokud by zákazníci tyto výrobky kupovali, zjevně však i v Německu, kde jsou dvakrát vyšší mzdy než v ČR, část zákazníků stále šetří. A to nákupy levných privátních značek, ale také častějšími nákupy zboží ve slevě.

V poslední době Edeka podle jejího šéfa přišla kvůli prodeji ve slevách o zhruba tři miliardy eur.

Spotřebitelská organizace Foodwatch v Německu nedávno obvinila obchodní řetězce, že i přes klesající ceny surovin a energií nadále drží vysoké ceny potravin. Na základě výsledků svého nástroje „cenový radar“ naznačila, že řetězce Aldi a Rewe upravují ceny koordinovaně. Obchodníci to odmítli s tvrzením, že konkurence v německém maloobchodu patří k nejintenzivnějším v Evropě.

Foodwatch spolu s Federální asociací spotřebitelských organizací volají po vytvoření agentury pro sledování cen, která by byla například součástí tamního ministerstva zemědělství.

Téma drahých potravin v Německu nenechalo chladnými ani politiky. Německý kancléř Olaf Scholz v prosinci navrhl snížení daně z přidané hodnoty na potraviny ze sedmi na pět procentních bodů. Podle něj by to pomohlo lidem, kteří mají málo peněz. V České republice se od ledna 2024 snížila sazba na potraviny z 15 na 12 procent, ale dalšímu zdražování to nezabránilo.

Také spotřebitelé v zemích na Balkáně si myslí, že velké řetězce mají předražené potraviny. Řešit to začali po svém – největší obchodníky už týdny bojkotují. Bojkot začal v Chorvatsku, kde organizátoři vyzvali zákazníky, aby nechodili nakupovat do velkých řetězců, jako je německý Lidl, italský Eurospin, ale i chorvatský Konzum.

Protesty, které snížily řetězcům denní tržby o vysoké desítky procent, se přesunuly do Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie, Bulharska a Srbska.

Mají upozornit na dva problémy – zhoršené životní podmínky domácností a také nevýhodné postavení menších obchodníků, kteří nemohou konkurovat velkým řetězcům.

„Cena velké čokolády Milka v Paříži je 330 dinárů (70 Kč), druhá v akci stojí jen polovinu – 165 dinárů. Ve velkých obchodních řetězcích v Srbsku se ta samá prodává až za 950 dinárů (200 Kč),“ upozornilo na svém profilu na síti Facebook sdružení Efektiva, které před několika týdny vyzvalo k bojkotu v Srbsku a nyní oznámilo, že bude v nátlaku pokračovat.

Inflace potravin od začátku roku 2022 dosáhla v Chorvatsku 34 procent, ve Slovinsku 30,1 procenta a v Rumunsku 41,4 procenta, vyplývá z Eurostatu.

Redakce SZ Byznys přinesla srovnání, které ukazuje, že ceny rostou také v Česku. U některých produktů se za rok zvýšily o desítky procent. Rychleji zdražují značkové výrobky, ukazují některé příklady.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy také v ČR roste rozdíl mezi cenou za privátní značky a klasické značky. „Ano, je to tak. V průměru jsou privátní značky v Česku levnější o 23 procent a jejich tržní podíl rychle roste,“ říká. Zároveň uvedl, že za lednovým zvýšením cen je silný nátlak dodavatelů.

Potravinářská komora ČR růst cen považuje za opodstatněný. „Vybrané potraviny zdražují, protože se zvyšují vstupy. Rostou výkupní ceny některých komodit, zvyšují se poplatky za obaly a odpady, připočíst lze i rostoucí mzdové náklady. ČR má také stále jedny z nejvyšších cen energií,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Dodal, že ke zvyšování fixních nákladů vede také nárůst byrokracie a zelené politiky.