Článek
Po páteční schůzce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a prezidenta USA Donalda Trumpa se evropské státy předhánějí ve slibech dalšího financování obrany Evropy.
„Musíme se připravit na to, co přijde, s cílem výdajů na obranu tři až tři a půl procenta HDP,“ uvedl například francouzský prezidenta Emmanuel Macron pro Le Figaro. Francie dnes dává na obranu 2,1 procenta HDP.
Cílem států NATO na obranné výdaje jsou v současnosti dvě procenta hrubého domácího produktu ročně, nicméně řada evropských států nezvládá ani to. Česko podle Ministerstva obrany splnilo svůj závazek vydávat minimálně dvě procenta HDP na obranu po dlouhých 20 letech teprve v roce 2024.
Ve snaze masivně rozhýbat evropské obranné rozpočty vyzval francouzský prezident státy Evropské unie, aby přehodnotily „nevyužívané“ programy EU, které by mohly putovat na obranu.
„Musíme dát Evropské komisi mandát k tomu, aby začala využívat inovativní financování,“ řekl. „To znamená buď společné půjčky, nebo Evropský stabilizační mechanismus (záchranný fond vytvořený v důsledku dluhové krize v eurozóně). (…) Zpočátku potřebujeme 200 miliard eur, abychom mohli investovat,“ dodal Macron.
I Velká Británie pak chce podle premiéra Keira Starmera zvýšit do roku 2027 výdaje na obranu na 2,5 procenta HDP . Toto zvýšení má být financováno snížením zahraniční rozvojové pomoci z 0,5 procenta na 0,3 procenta hrubého národního důchodu.
Nejambicióznější je Německo, kde se podle agentury Reuters diskutuje o vytvoření zvláštního fondu na obranu v hodnotě 400 miliard eur a druhého na infrastrukturu v hodnotě až 500 miliard eur, což by dohromady představovalo zhruba 20 procent německého HDP.
Příští německý kancléř Friedrich Merz plán na zřízení fondů přímo nepotvrdil. Uvedl však, že „nyní musíme ukázat, že jsme schopni jednat v Evropě nezávisle“, a že „otázka obrany má prioritu“.
„I kdyby byly (peníze) vynaloženy v průběhu deseti let, bylo by to zhruba tolik, kolik země investovala do východního Německa od jeho sjednocení,“ komentovala záměr Deutsche Bank. „Byla by to změna fiskálního režimu historických rozměrů.“
Kde na to vzít
V případě Německa zřejmě půjde o výdaje, které by stály mimo rozpočet. Německo je stále omezeno tzv. dluhovou brzdou, jež ústavně zastropovala veřejné zadlužení na 0,35 procenta HDP.
I Velká Británie navrhuje zřízení speciální banky, která by usnadnila vojenské investice za pomoci veřejného a soukromého financování. Cílem této iniciativy je zefektivnit finanční zdroje pro obranné projekty v celé Evropě, a posílit tak obranyschopnost kontinentu.
V současné době probíhá i debata na úrovni Evropské unie o tom, jak bude vypadat příští evropský rozpočet od roku 2028. Obranné výdaje přitom budou prioritou.
„Jedna z variant byla, že stejně jako byl po covidu vytvořen fond Next Generation EU a z něho financovaný Národní plány obnovy, tak vznikne fond Next Generation II, který se bude primárně zaměřovat právě na strategickou obranu kontinentu,“ říká Petr Zahradník, který působí dlouhodobě jako poradce Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu.
V současné době jsme ve fázi, kdy jednotlivé členské státy předkládají návrhy hrubých koster budoucího rozpočtu. „Nejambicióznější z hlediska financování je Španělsko, které navrhuje, aby na obranu šla aspoň dvě procenta unijního HDP,“ dodává. Dnes je to méně než jedno procento. V absolutních číslech by to pro sedmileté období od roku 2028 byly zhruba dva biliony eur, tedy 300 miliard eur ročně. Rusové vydávali v posledních třech letech na obranu deset procent svého HDP.
Diskuze na úrovni EU, které gradují zejména po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu a po jeho pátečním střetu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, nicméně nebudou jednoduché, protože Slovensko i Maďarsko jsou nakloněny Rusku a naopak kritické vůči Ukrajině. A opatrné je vůči pomoci Ukrajině i Rakousko.
„Naše potřeba financování obrany se pohybuje na úrovni 10 či 15 procent unijního HDP. Troufám si tvrdit, že bude i vyšší za předpokladu, že válečný konflikt opravdu vypukne nebo bude úplně na hraně vypuknutí. Pak bude otázka, jaká část bude financována národními prostředky národních států a jaká část z dalších zdrojů EU. To je extrémní otazník, na který si myslím zatím politici nebyli připraveni. Až minulý týden (konflikt Zelenského a Trumpa v Oválné pracovně, pozn. red.) znamenal velký šok a probuzení,“ uzavírá Zahradník.
Dražší dluh
Evropská unie přitom má prostor pro další financování. Nicméně nadměrné výdaje by mohly mít vliv na náklady dluhu.
„Předpokládaný nárůst evropských výdajů na obranu může tlačit výnosy nahoru. Pokud bude rozvolněna německá dluhová brzda, může nastat rozsáhlejší emisní aktivita, která se propíše do nárůstu výnosů,“ uvádí Tomáš Pfeiler, portfolio manažer Cyrrusu.
Výnosy německých vládních bondů sice aktuálně již rostou, stále se však nenacházejí nad úrovněmi z počátku ledna. Například desetiletý německý vládní bond aktuálně nese 2,5 procenta, přičemž začátkem ledna se obchodoval s výnosem 2,7 procenta.
