Článek
Investiční skupina Energy Financial Group (EFG) moravského podnikatele Ivo Skřenka investuje minimálně 250 milionů korun do zpracování biologického odpadu, ze kterého bude vyrábět biometan – ekologicky čistý plyn.
Skupina EFG je jedním z průkopníků ve výrobě biometanu v Česku, který dodává do plynárenské sítě. Většina bioplynových stanic v tuzemsku zpracovává zemědělské zbytky a k tomu cíleně pěstované plodiny (především kukuřici). Ekologické aspekty jsou však sporné kvůli zabírání a vyčerpávání zemědělské půdy. EFG od začátku, kdy zprovoznila svou první bioplynku na gastro odpad v Rapotíně, jde jinou cestou.
„Stále se chceme soustředit na výrobu z biologicky rozložitelných odpadů, jako jsou třeba gastro odpady z domácností, marketů nebo potravinářských závodů,“ říká ředitel EFG Tomáš Voltr.
Firma přestavuje v první řadě bioplynovou stanici ve Vyškově, kde chce „zelený“ metan začít vyrábět začátkem příštího roku ze zbytků jídla. Na její rekonstrukci a rozšíření kapacity dá 200 milionů korun. O rok později, po dokončení modernizace, plánuje spustit původně městskou stanici ve Vysokém Mýtě. Investice v tomto případě dosáhne 50 až 75 milionů korun. Výhledově plánuje otevřít ještě jednu bioplynovou stanici, kde bude výstupem biometan. Detaily však zatím vzhledem k probíhajícím obchodním jednáním skupina nesdělila.
Rozvoj obnovitelných zdrojů akceleruje válka na Ukrajině, evropská legislativa a strategické plány, které souvisejí s odstřižením od ruského plynu. Cílem poměrně ambiciózního plánu REPowerEU je do roku 2030 v členských státech nahradit až 20 procent ruského zemního plynu biometanem.
„To ale představuje zhruba jedenáctinásobek dnešní produkce a je k tomu potřeba mobilizovat ideálně všechny dostupné zdroje včetně bioodpadů, na které se zaměřuje naše investiční skupina,“ uvádí Voltr. EFG ve dvaceti městech spustila projekt Třídím gastro, v rámci kterého sváží přes 1200 tun odpadu ročně z více než tří tisíc nádob. Poplatky za skládkování narůstají a obce musejí hledat řešení, jak své výdaje snížit. Čím dál více odpadu se proto bude muset recyklovat.
Plán EU v praxi znamená, že by mělo v Evropě vzniknout přibližně 12 tisíc nových výroben plynu. Evropská unie na podpory vyčlenila 18 miliard eur, z toho na Česko připadá 25 milionů eur (cca 611 milionů Kč) z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V červnu bylo podle dat Evropské bioplynové asociace v provozu přes 1322 stanic zařízení, za poslední dva roky jejich počet vzrostl o třicet procent. Největší nárůst byl ve Francii, Dánsku a Německu.
Odpad = plyn pro 68 tisíc domácností
Bioplynové stanice typicky vyrábějí elektřinu. Zařízení, kde se plyn čistí na biometan, se dají spočítat na prstech. Česko vyprodukuje za rok zhruba dva miliony tun biologicky rozložitelného odpadu, což podle EFG vytváří potenciál pro provoz asi 66 bioplynových stanic s celkovou roční produkcí 100 milionů metrů krychlových biometanu. Podle skupiny by přeměnou veškeré produkce bioodpadu na biometan bylo možné získat plyn na celý rok pro 68 tisíc domácností.
Momentálně však o biometan není v Česku moc zájem. EFG, která věří v obrat, prodává zelený plyn do zahraničí, kde zájemci nabídnou lepší cenu.
„Zatím stále dodáváme biometan do zahraničí, nicméně vidíme, že o něj roste zájem i u nás. V tomto roce jsme několikrát jednali o prodeji v rámci České republiky, často se ale zasekneme na složité administrativě, zároveň nabízená cena v ČR je stále výrazně nižší než v zahraničí,“ popsal Voltr. Příliš složité je podle něj v Česku například získaní potřebných stavebních povolení a podobně.
Ve větším se do výroby biometanu chystá pustit také Praha, která prostřednictvím Pražských služeb v roce 2022 za 160 milionů korun koupila bioplynovou stanici v Chrástu u Poříčan. Primárně zpracovává zemědělské suroviny a během příštích let ji čeká rekonstrukce za 150 milionů korun, aby mohla zpracovat odpad z pražských domácností, školních jídelen či nemocnic.
„Do budoucna pak chce město dále využívat kuchyňské zbytky z domácností pro bioplynové stanice, které je přemění na biometan. Ten je možné využít jako palivo pro naši techniku, městské autobusy nebo jiná vozidla,“ vysvětlil tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.
Dlouhé cesty s odpadem
Pokud se však bude do bioplynky svážet odpad z celé Prahy, nemusí to být tak ekologické, jak to na první pohled vypadá. Do Chrástu je to ze čtvrti Řepy na západní periferii města šedesát kilometrů. Hlavní město se naopak vzdalo plánu na výstavbu další bioplynové stanice v areálu spalovny v Malešicích.
Od ledna 2022 metropole nabízí zdarma hnědé popelnice, aby podpořila sběr kuchyňského odpadu. Za dva roky Pražané do hnědých nádob vyhodili 11 tisíc tun odpadu, kapacita bioplynové stanice v Chrástu bude 51 až 71 tisíc tun za rok podle vybrané technické varianty. Město počítá, že v roce 2030 sesbírá až 34,4 tisíce tun gastro odpadu.
Zbytky potravin ale sbírá město už od roku 2019. Ke zpracování je posílalo do bioplynové stanice v Přibyšicích u Benešova. Ta je jednou z mála bioplynek v Česku, které se na zbytky z kuchyně zaměřují. Další bioplynovou stanici by měla Praha spustit v Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově v Praze, kde se produkovaný bioplyn při čištění vody bude upravovat na biometan.
Česko je ke zpracování gastro odpadu nepřímo tlačeno evropskou legislativou. Do roku 2030 musí vytřídit šedesát procent komunálního odpadu. Odhaduje se přitom, že 30 až 40 procent obsahu černých popelnic se směsným odpadem přitom tvoří zbytky z kuchyní.
Další bioplynovou stanici s dodávkami nízkoemisního plynu do sítě provozuje Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů v Litomyšli, odpadářská stanice v Mladé Boleslavi, která bioplynem napájí také městské autobusy, a Energetické centrum v Horní Suché na Karvinsku.
