EU rozsekne, kdo jde na švarc. Dotkne se to milionů pracovníků

V evropských institucích se rodí plán, který by měl přinést odpověď na otázku, v jakém vztahu k firmám jsou pracovníci takzvaných digitálních platforem. Podle Evropské komise je totiž odhadem 5,5 milionu z 28 milionů lidí pracujících v takzvané zakázkové ekonomice za hranou toho, co by si k nim firmy coby ke svobodným živnostníkům měly dovolit. Jejich postavení chce EU narovnat směrnicí o digitálních platformách.

Zásadní je podle evropských politiků regulovat tento vztah i proto, že služby, jako je rozvoz potravin a jídla do domácností během pandemie, zažívají obrovský boom, který ještě neskončil. Rozvozová společnost Wolt, která sama volá po nějaké míře regulace, odhadla, že se směrnice v Česku může dotknout asi sto tisíc lidí pracujících na pozicích kurýrů, taxikářů, řidičů, chův, překladatelů a jiných pozic.

Na straně firem rostou obavy, že směrnice zúží manévrovací prostor digitálních platforem. Ty by v extrémním případě musely místo „ičařů“ přejít na spolupráci se zaměstnanci. Mezi digitální platformy se řadí například distributoři potravin a drogerie Rohlík.cz, Košík.cz, doručovatelé jídla z restaurací a zboží z obchodů Wolt, Bolt či Foodora a také spediční firmy typu DPD a DoDo.

„Kdybychom měli administrativní zátěž mnoha tisíc zaměstnanců, vedlo by to k horší službě a celý ekosystém by to podstatně prodražilo. Dražší by byla služba pro obchodníky i zákazníky,“ míní provozní ředitel Wolt Ondřej Sládeček.

Slabiny systému, kdy se rozvozová služba musí spoléhat na spolupráci se zaměstnanci, jsou podle něj vidět v Německu. „Když v ČR vidím, že večer bude pršet, pošlu mezi tisíce kurýrů zprávu, že bude víc objednávek, a navyšujeme proto sazby. Jsme tak schopni zvýšit zájem kurýrů. V Německu není možné tak dynamicky řídit nabídku a poptávku,“ vysvětlil.

V Česku pro Wolt rozváží šest tisíc kurýrů, kteří pracují jako OSVČ. Nahradit je zaměstnanci by bylo podle firmy drahé. To je však extrémní scénář. Rodící se unijní plán totiž nemá jasné obrysy.

Směrnici na začátku roku schválil Evropský parlament a nyní se ladí finální podoba v rámci takzvaného trialogu mezi Evropskou komisí, Radou EU a Evropským parlamentem. Každý vidí hranice regulace někde jinde. Nejradikálnější je pohled Evropského parlamentu, podle kterého se pracovník digitální platformy stává zaměstnancem, pokud je tam jakýkoliv element kontroly.

„Takovým prvkem může být třeba ‚trackování‘, kdy se online sleduje pozice operátora. To by znemožnilo práci platformám, jako jsou kurýrní a doručovací služby, pro které je lokalita velmi klíčová,“ varuje Veronika Bush z Woltu. Na druhou stranu označuje jako mýtus tvrzení, že digitální platformy jsou v principu proti regulaci. „Aktivně například voláme po tom, abychom mohli za kurýry odvádět daně a sociální pojištění, ale legislativa nám to nedovoluje. Tento model přitom v Norsku a Estonsku velmi dobře funguje,“ dodala. Podle ní určitá míra regulace nastaví pravidla pro všechny hráče na trhu.

Očima Rady EU by měl být pracovník digitální platformy v pozici zaměstnance při splnění tří ze sedmi kritérií. Může jít o případy, kdy mu platforma například nastaví horní hranici odměny, určuje mu pravidla, jak se má oblékat nebo jak se má chovat, nebo například dohlíží na výkon práce přes různé aplikace. Z pohledu Evropské komise by se z „ičaře“ měl stát zaměstnanec, pokud by naplnil dvě z pěti podmínek.

Tisíce kurýrů využívá k plnění objednávek také rozvozce potravin Rohlík.cz. „Připravovaná právní úprava přináší z našeho pohledu v některých aspektech přínosná pravidla, ale na druhou stranu je v některých ohledech velmi restriktivní a přinese další omezení flexibility poskytování služeb,“ uvedla mluvčí Denisa Morgensteinová.

Dnešní pravidla podle firmy odrážejí způsoby zaměstnání, které se osvědčily v minulém století, ale nedostatečně zohledňují flexibilitu, typickou v digitální ekonomice. „Preferujeme právní úpravu, která tyto trendy přijme a zároveň zajistí rozumnou míru ochrany na pracovním trhu. Za takový předpis směrnici nepovažujeme,“ dodala.

Podle vedoucího právního oddělení společnosti Foodora CZ (dříve Dáme jídlo) George Hozmana původní návrh stále nedokázal jasně vymezit hranici mezi zaměstnáním a samostatnou výdělečnou činností a zároveň nezlepšil situaci osob samostatně výdělečně činných.

Podle dopadové studie Evropské komise z roku 2021 je část těch, kteří plní zakázkovou práci jako OSVČ, znevýhodněna, protože sice pracují „na sebe“, ale firmy se k nim chovají jako k zaměstnancům, aniž by těžili z mnohých zaměstnaneckých výhod. Patří mezi ně placená dovolená, placená nemocenská nebo kolektivní smlouva.

Podle průzkumu společnosti Wolt se však většina kurýrů nechce stát zaměstnanci a vítají svobodu práce, kterou mají. Někteří kurýři pracují i pro pět platforem najednou. Směrnice by měla určit jasné mantinely toho, kde končí zakázková práce a začíná už činnost, kterou je nutné nazvat zaměstnáváním. A mohla by být vodítkem, jak se v těchto oborech bude posuzovat švarcsystém.

Zhruba 55 procent lidí pracujících pro platformy má podle zmíněné studie nižší hodinovou mzdu než zaměstnanci a navíc v průměru devět hodin týdně vykonávají neplacené práce, když například čekají na zakázky, případně o práci soutěží.

Pouze 23 procent digitálních platforem údajně pracovníkům poskytuje pojištění. Z jednoho průzkumu přitom také vyplývá, že šance, že kurýři či řidiči budou účastníky dopravní nehody, je poměrně velká. Z průzkumu vyplynulo, že během výkonu práce mělo nehodu na 42 procent lidí – na kole či v autě.

V minimálně jedné digitální platformě dnes pracuje 28 milionů lidí v EU. Očekává se, že v roce 2025 jich bude už 43 milionů. Častěji tuto práci vyhledávají muži a mladí lidé, pro které je to přivýdělek při pravidelném zaměstnání.