Energoporadna: Nejdůležitější je zateplit. Až pak uvažujte o technologiích

V Česku stojí více než 2,3 miliony rodinných domků. Z nich byla více než čtvrtina postavena do roku 1945, dalších více než 800 tisíc do konce minulého století, kdy se na energetickou efektivitu staveb moc nehledělo. Energeticky úsporné ale často nejsou ani relativně nové domky v satelitech obklopujících velká města.

Právě na obyvatele domů s vysokou tepelnou ztrátou, zvláště pokud dosud topili na plyn, nejvíc dopadá současné tempo zdražování energií. Pokud se rozhodnou situaci řešit investicemi do domácí energetiky, je třeba nejdříve myslet na zateplení objektu. Lze na něj získat i dotaci z programu Nová zelená úsporám.

„Zateplení rodinného domu se vyplatí v každém případě. Jen je třeba zateplovat na hodnoty dle legislativy, není to věc zcela volitelná,“ říká ředitelka odborného portálu pro stavebnictví a energetické úspory TZB-Info Dagmar Kopačková.

Podle Pavla Fajxe, specialisty řízení produktů ze společnosti ČEZ, může tepelná izolace snížit spotřebu tepla od 30 až do 80 procent podle rozsahu a typu zateplení, druhu použitého materiálu, konstrukce domu a řady dalších faktorů. Každopádně se experti shodují, že zateplení by mělo být prvním krokem v boji o energetické úspory.

Opačný postup může být neefektivní. Budete-li totiž pořizovat třeba tepelné čerpadlo místo kotle na uhlí pro nezateplený dům, musíte ho mít s velkým výkonem, tudíž patřičně drahé. „Po zateplení ale postačí čerpadlo s výrazně menším výkonem. Pokud budete postupovat obráceně, pořídíte zbytečně drahý zdroj s velkým výkonem, který ale především nebude pracovat v ideálním rozsahu a bude mít velkou spotřebu, pokud vůbec bude schopen provozu,“ vysvětluje šéfka TZB-Info Kopačková.

Ideální je zateplit dům najednou, ale podle Kopačkové má smysl i postup po etapách, podle finančních možností majitele. Tedy začít zateplením podlahy neobývané půdy či střechy v obytném podkroví, pokračovat výměnou oken a dveří a dále obálkou budovy. „Zateplení podlahy je většinou problém s ohledem na pokládku nové nášlapné vrstvy podlahy. Každopádně je třeba plány koordinovat s aktuálním zněním dotačních titulů, aby bylo možno čerpat maximální dotaci,“ říká Dagmar Kopačková.

Podle Asociace výrobců minerální izolace (AVMI) Češi na izolacích domů šetří, v průměru zateplují jen 13,5 centimetry izolace, což nezaručuje dostatečnou úsporu. „Při použití 12 nebo 14 centimetrů izolace se investor ani nepřiblíží nízkoenergetickému standardu. Je to promarněná příležitost,“ říká ředitelka AVMI Marcela Kubů.

Podle AVMI má smysl tloušťka izolace alespoň 20 cm, při současném růstu cen energií se ale vyplácí spíše 28 centimetrů izolační hmoty.

„Na zateplení domu je nejdražší realizace, nikoli izolační materiál. Pokud zvýšíme tloušťku izolace z 10 centimetrů na dvojnásobek, náklady vzrostou jen o 20 procent. Co majitelé domů ušetřili na izolaci, to vydají za pár let na zvýšené náklady na vytápění,“ varuje Marcela Kubů.

Zateplení alespoň části domu je podle ní stále možné stihnout ještě do nadcházející topné sezony, pokud se investor obrátí na firmu, která má materiál zajištěný dopředu. „Jednoduché a rychlé je například zateplení šikmé střechy minerální vatou. To je možné provést i svépomocí s izolacemi, které jsou na trhu snadno dostupné,“ dodává expertka.

Na zateplení fasád se nejčastěji používá polystyren. Minerální vata vychází zhruba o 20 procent dráž, podle Kubů má ale vyšší užitnou hodnotu, lépe chrání proti hluku i požáru.

Drahé energie dnes tlačí řadu domácností i ke změně vytápění. Těžko přitom obecně poradit, které palivo a jaký systém je nejvhodnější. Stále populárnější tepelná čerpadla nemusí představovat vždy ideální řešení.

„U každého zákazníka je mnoho proměnných. Výpočty při srovnávání jednotlivých řešení se budou lišit podle toho, zda se jedná o novostavbu, kde se s tepelným čerpadlem počítá od začátku, nebo zda jím nahrazujeme jiný zdroj. Velkou roli hraje stav rozvodů tepla i tepelné ztráty domu - zda má zateplení, dvojitá či trojitá skla a podobně. Důležité je, jak je zákazník zvyklý topit: Na jakou teplotu, zda topí průběžně po celý den nebo například jen ráno a večer, zda stejným palivem zároveň topí i ohřívá vodu, zda využívá klimatizaci. A samozřejmě také, jaký má sjednaný produkt na dodávku elektřiny i plynu,“ říká Pavel Fajx.

Obecně platí, že nejlevnějším palivem zůstává dřevo, případně dřevěné pelety. Podle Dagmar Kopačkové ale nejsou například krbová kamna s výměníkem jako náhrada za plyn pro výhradní vytápění obytného objektu ideální, hlavně kvůli nižšímu komfortu i nárokům na pořízení systému. Často je podle ní rozumnější plyn si nechat, temperovat jím dům a kamny si jen vypomáhat.

U topení dřevem či peletami hodně závisí na tom, za jakých podmínek palivo nakoupíte, cenový rozptyl je obrovský. Podobné je to ovšem u uhlí.

Domovní kotle na uhlí měly být podle původních podmínek vyměněny za nízkoemisní, a to i plynové zdroje, do 1. září letošního roku. Už loni ale bylo zřejmé, že se to nestihne z kapacitních důvodů i přes štědré „kotlíkové dotace“. Vláda lhůtu prodloužila o dva roky, drahý plyn ale náhradu uhlí plynem v domácnostech prakticky zastavil. Pro opozdilce, kteří zůstávají u pevných paliv, to může být výhodné.

„Cenově uhlí pořád vychází dobře, stejně tak dřevo nebo pelety, které navíc nabízejí komfortní provoz. Zajímavou alternativou jsou i lehké topné oleje, o nichž se málo mluví. Mnohdy ale stačí dům zateplit a zamyslet se nad úspornými opatřeními. Například doplnění krbem nebo solárními termickými kolektory na teplou vodu. V případě pořizování tepelného čerpadla je vhodné doplnění o domácí fotovoltaiku. A vhodným úsporným opatřením může být i tepelné čerpadlo jen na teplou vodu,“ dodává šéfka TZB-Info.

V posledních měsících zájem o tepelná čerpadla prudce roste. Řada domácností se jimi narychlo snaží nahradit plynové kotle, někdy i v případě, že si je pořizovaly relativně nedávno a se státní „kotlíkovou“ dotací.

Odborníci ale radí se neukvapovat, máte-li plynový kondenzační kotel v dobrém stavu. „Pokud se nepovede dům zateplit a vyladit koupi kvalitního tepelného čerpadla s dobrým topným faktorem, může být čerpadlo hodně špatná volba,“ varuje Dagmar Kopačková.

Nejprodávanější systém tepelného čerpadla u nás je „vzduch-voda“. Například ČEZ svým zákazníkům nabízí čerpadla určená pouze pro vytápění v cenovém rozmezí od 270 do 368 tisíc korun.

„Pokud chce zákazník využívat čerpadlo i pro ohřev vody nebo ho chce napojit na akumulační nádrž, cena se navyšuje. Spotřeba energie se odvíjí od typu čerpadla, způsobu využívání, klimatických podmínek, umístění, stáří a stavu budovy, ale můžeme ji zprůměrovat na asi devět megawatthodin ročně,“ říká Pavel Fajx.

Obecně podle něj v porovnání s elektrickým kotlem ušetří tepelné čerpadlo zhruba dvě třetiny energie. „Návratnost investice se dnes se u většiny projektů vejde do deseti let, někdy dokonce i do pěti. Lze ji zkrátit i díky dotacím, které lze získat například na čerpadlo při kombinaci s fotovoltaikou,“ dodává. Pokud ovšem tepelným čerpadlem chcete nahradit plyn, dotace se na něj nevztahuje.

Instalace tepelného čerpadla nebývá náročná, problémem můře být hlučnost, která nesmí na hranici pozemku převyšovat 40 decibelů. Kolem této hranice se přitom zpravidla čerpadla pohybují při běžném provozu, při plném výkonu bývají i hlasitější.

„Na plný výkon ale zařízení funguje jen malou část roku během mrazů, většinu času se tedy hluk bude pohybovat u spodní hranice, která je srovnatelná například s myčkou nádobí. Přesto je dobré na zvuk myslet a neumisťovat čerpadlo přímo pod okno, například u ložnice. Hlučnost lze dále redukovat pomocí speciálních krytů, ale většinou to není potřeba,“ dodává Pavel Fajx.

Další cestou ke snížení nákladů na energie je instalace fotovoltaiky. Podle Pavla Fajxe má vhodně navržený systém při současných cenách elektřiny smysl prakticky pro každého. Pokud tedy neuvažujete v dohledné době o rekonstrukci střechy, nemáte střechu konstrukčně neúnosnou, případně s krytinou, na níž nelze panely přichytit. Nebo střechu otočenou jen na sever, kde nelze panely ani po zvednutí otočit na jih, případně východ či západ.

Solární panely lze doplnit bateriemi pro akumulaci přebytků elektřiny, případně lze těmito přebytky ohřívat vodu nebo kombinovat fotovoltaiku s tepelným čerpadlem. Výhodná je i kombinace domácí fotovoltaiky s elektromobilem, který se v sezoně nabíjí z vlastních energetických přebytků.

Dalším z důvodů, proč si lidé panely pořizují, bývá někdy snaha o alespoň částečnou energetickou soběstačnost a obavy z výpadků elektřiny či jejího nedostatku na trhu.

Podle TZB-Info se ještě loni pohybovala návratnost investice do fotovoltaiky s akumulací (po využití dotace) mezi osmi a 16 lety. Rostoucí ceny elektřiny na trhu návratnost zrychlují, byť zároveň roste i pořizovací cena solárních systémů.

„Z našich modelů vychází návratnost mezi 5 až 8 lety, podle výše vstupní investice a podle toho, zda zákazník využije dotaci. Při optimálním využívání technologie se návratnost může ještě zkrátit,“ tvrdí Pavel Fajx.

Zájemci o vlastní elektrárny ale musí počítat s tím, že dodavatelské firmy jsou dnes tak zavaleny objednávkami, že slibují instalaci obvykle nejdříve do roka.

Je výhodné pořizovat k solárním panelům i baterii, která výrazně navyšuje celkové náklady? Podle Fajxe – i vzhledem k dotačním podmínkám – pro většinu domácností ano.

„Umožní to posun spotřeby v čase. Fotovoltaika vyrábí nejvíce přes den, ale průměrná domácnost, kde dospělí chodí do práce a děti do školy, má největší spotřebu večer, kdy se všichni sejdou doma, vaří se, pere, běží televize, herní konzole, počítače, nabíjejí se telefony,“ říká.

Baterie je podle něj na druhou stranu zbytečná pro toho, kdo má vysokou kontinuální spotřebu energie a na střechu nedokáže dát dostatečný počet panelů, takže má vlastní výrobu elektřiny menší než svou spotřebu.

„V takových případech dochází k okamžité spotřebě, což je nejefektivnější způsob využití elektřiny. Dále by si baterii neměl pořizovat zákazník, který pro ni nemá doma vhodný prostor. Baterie umístěné například v nevytápěných místnostech, kde v zimě klesá teplota pod bod mrazu, nepracují efektivně a rychleji degradují, navíc by v takovém případě zákazník přišel o záruku,“ upozorňuje expert z ČEZ.