Článek
Bývalý šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi napsal zprávu „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“ na žádost předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Zpráva obsahuje program na ekonomickou obnovu a sama předsedkyně slíbila, že bude její doporučení následovat. Jednou z klíčových kapitol je pak doslova motor Evropy, automobilový průmysl.
Ten se ale podle zprávy nyní nachází na zásadním rozcestí, když ho ohrožuje silná čínská konkurence a současně se mění ve snaze o přechod na elektromobilitu.
Přísné emisní limity ze strany EU, přechod na elektromobilitu a digitální revoluce, to vše jsou podle Draghiho klíčové faktory ovlivňující budoucnost automobilového průmyslu na starém kontinentu.
Italský ekonom upozorňuje na význam celého odvětví pro evropskou ekonomiku. V automotive pracuje téměř 14 milionů lidí, což představuje přes šest procent celkové zaměstnanosti v Evropě. Odvětví investuje také největší částky do vědy a výzkumu.
„Odvětví se nachází ve fázi hluboké transformace. Elektromobilita a digitalizace jsou klíčovými hnacími silami tohoto přechodu. Roli hraje také konkurence zejména z Číny a Spojených států. Evropa musí jednat rychle a koordinovaně, aby si udržela svou pozici na světovém trhu. Investice do inovací, infrastruktury a dovedností budou klíčem k budoucímu úspěchu,“ uvedl v reportu italský ekonom.
„Je to historicky složitá manažerská a zčásti i politická úloha. Máme řadu příkladů, kdy podobně radikální transformace tradičních odvětví pod vlivem technologických a regulačních vlivů znamenaly, že z jejich původní verze nezůstal kámen na kameni. Je skoro jisté, že za deset let budou největší firmy v odvětví vypadat jinak z pohledu struktury, významu a velikosti,“ interpretuje pro Byznys SZ odborník na automobilový průmysl z EY Consulting Petr Knap zprávu bývalého guvernéra Evropské centrální banky.
Konkurenti a konkurenceschopnost
Specifický problém pro celou Evropu totiž představuje Čína především v oblasti elektromobilů. Asijská velmoc nabízí na trhu levnější produkty a dokáže se rychle adaptovat na měnící se emisní pravidla EU. Podle bývalého generálního tajemníka Asociace evropských výrobců automobilů Ivana Hodače se ale Unie do složitého postavení dostala vlastně vlastní vinou.
„Před rokem 2000 se evropské automobilky hrnuly do Číny, kde začaly levně vyrábět a prodávat auta. Evropa si myslela, že ji Čína technologicky nepředběhne, jenže to se přesně stalo. Technologicky rostou, rychle se adaptují na změny a mají nižší ceny,“ říká Hodač pro SZ Byznys. Čína a další asijské mocnosti společně se Spojenými státy posouvají evropský automobilový průmysl na druhou kolej.
Zatímco trh s tradičními spalovacími motory se postupně zmenšuje, ten s elektrickými vozidly rychle roste. V roce 2023 činil podíl elektromobilů na nových registracích vozidel v Evropě 22,3 procenta, přičemž do roku 2026 se očekává nárůst na 30 procent. Nyní je otázkou, kdo bude z tohoto zájmu profitovat.
Podle Draghiho je nutná modernizace infrastruktury pro dobíjení baterií zejména ve městech. Čína také dokázala rychleji vytvořit celý řetězec elektromobility od těžby surovin na výrobu baterií, což jí umožňuje vyrábět elektrická vozidla s nižšími náklady a technologickou výhodou. To by se měla naučit také Evropa.
Další klíčový faktor je rozvoj nových dovedností u pracovníků v průmyslu. Zejména v oblasti informačních technologií, elektroniky a správy dat. Rekvalifikace lidí v oblastech, jako je údržba elektrických vozidel, bude podle Draghiho pro udržení konkurenceschopnosti rozhodující.
Emise a automotive
Draghi také ukazuje na přísná emisní pravidla automobilového průmyslu, která Unie na odvětví uvalila. Nulových emisí oxidu uhličitého z nových registrací osobních a lehkých užitkových vozidel chce dosáhnout do roku 2035. Důležité je podle Draghiho zprávy i Petra Knapa správně zkombinovat emisní politiku a zachování konkurenceschopnosti Unie.
„Zohlednit tyto dva parametry je zásadní. Jinak se nám zhroutí třetí strana trojúhelníku, a to sociální smír. Zapomínáme na to, že je to také průmysl, který vydělává prostředky umožňující štědrý sociální stát, který v průměru máme v Evropě. K tomu, aby vydělával dál, se musí nacházet ve své globálně konkurenceschopné podobě. Nejde o zakonzervování stavu, ale přerod v rychlosti, která umožní udržet sociální smír a společenské smlouvy, které dělají z Evropy skvělé místo k životu,“ vysvětluje Knap.
„Principiálně potřebuje evropský autoprůmysl mít podmínky blížící se těm u největších konkurentů – Číny a USA. Bude muset udělat těžká a dlouhodobá rozhodnutí – velmi se zeštíhlit, automatizovat či digitalizovat a zároveň inovovat v řadě různých oblastí,“ dodal expert.
