Článek
Malý statek v Pržně u Frýdlantu nad Ostravicí je jedním z mnoha, které vyrábí na severní Moravě mléko. Po revoluci, kdy se zabavený dvůr vrátil z komunistického područí, začínala rodina Herotů se dvěma krávami. Dnes jich má sedmdesát.
Přestože se tak malé mléčné farmy dnes většinou nemají šanci dostat s výrobou do velkých mlékáren, bratrům Herotovým se to podařilo. Téměř veškerá produkce odtéká do Mlékárny Kunín ze skupiny Lactalis CZ. Představuje to jistotu odbytu.
Cesta do mlékárny vedla přes modernizaci výroby. Statkáři se nebojí experimentovat s novými technologiemi a plánují zapojit další inovace.
AI najde ideální rodokmen
„Obzvlášť se těším, až do oboru vstoupí umělá inteligence. Myslím, že dojicí roboty to posune strašně daleko. Bude to největší revoluce ve všech oborech včetně zemědělství,“ uvažuje Miroslav Herot, jeden ze čtyř bratrů, kteří se dělí o práci na statku. Sám má na starosti živočišnou výrobu.
Na farmě má záznamy o dojení krav za třináct let, které může sám zpracovat „na papíře“. S umělou inteligencí bude možné data vyhodnotit do hloubky a s bleskovou rychlostí. Udělat si představu o vlivu krmení na laktaci, o zdravotním stavu zvířat, získat okamžitá doporučení, která mohou zvýšit výrobu i kvalitu mléka.
Revoluce proběhne ve všech oblastech zemědělství včetně rostlinné výroby. A vlastně už probíhá. Čím dál víc obor ovlivňuje automatizace, robotizace a takzvané precizní zemědělství, které chce víc podpořit Ministerstvo zemědělství.
Mléčná farma Herot je v hodnocení dodavatelů technologií jednou z nejmodernějších malých mléčných farem. Nepoužívá jen dojicí roboty, automatickou přípravu krmných směsí pro telata nebo moderní chlazené tanky na mléko, kde se mlékárny obslouží samy. Nasadila také některé technologie, které jinde moc zatím vidět nejsou.
Automatický vysavač kejdy projede stájí každou hodinu.
Práci na farmě ulehčuje automatický vysavač kejdy. Malý červený robot každou hodinu projede chlévem, aby odstranil kravské výkaly. Ušetří půl hodiny času za směnu, ale hlavní přínos je jinde.
„Obrovsky se zlepšila kvalita mléka pouze nasazením této technologie,“ říká Miroslav Herot. Výrazně se snížilo množství somatických buněk v mléce, které jsou indikátorem infekce u zvířat. Když je stáj čistší, snižuje se riziko zanesení infekce do vemene. „U krav se snížil výskyt zánětů a tím pádem aplikace antibiotik,“ vysvětlil a dodal: „Když využíváme tyto technologie, máme u svého odběratele velkou výhodu.“
Stroj však stojí přibližně jeden milion korun. A tak je to i s ostatními moderními technologiemi, které zvyšují efektivitu, zlepšují životní podmínky zvířat anebo mají pozitivní vliv na životní prostředí. Kdo je chce, musí si připlatit.
Třeba běžná cisterna pro aplikaci kejdy na pole vyšla statkáře z podhůří Beskyd na 2,5 milionu korun. Nejnovější stroje s takzvanou variabilní aplikací stojí čtyři miliony Kč. Pomocí senzorů detekují složení kejdy v cisterně a na poli přesně dávkují draslík, fosfor či vápník podle obsahu živin v půdě. Ideální poměr navrhnou specializované technologické firmy, které sestavují aplikační mapy na základě analýzy satelitních snímků a dat z půdních sond. Aby traktor uměl tyto mapy číst, musí mít speciální vybavení. Přínosem je v tomto případě úspora hnojiv.
Systém variabilní aplikace používají i nejnovější postřikovače, kterých v praxi stále moc nejezdí. Umí vypínat a zapínat jednotlivé trysky a tím regulovat množství pesticidů, které se dostane na pole. Zemědělci dnes většinou stříkají plošně stejné dávky a raději víc než méně. Moderní zemědělství ukazuje, že zbytečně.
Aby se variabilní aplikace hnojiv farmě naší velikosti vyplatila, asi bychom museli zdvojnásobit živočišnou výrobu.
Dotační podpora podobných precizních technologií je jednou z cest, jak vyhovět ekologickým cílům Strategie od zemědělce ke spotřebiteli navázané na Green Deal. Objem pesticidů v Evropské unii se má do roku 2030 snížit o polovinu a objem hnojiv o pětinu.
Problém však může být, že i přes dotační podpory jsou především pro malé farmy některé dražší moderní stroje finančně nedostupné. A tak se nabízí otázka, zda se dotačně nepodpoří hlavně velké podniky, které by měly inovovat z vlastního zisku.
„Aby se variabilní aplikace hnojiv farmě naší velikosti vyplatila, asi bychom museli zdvojnásobit živočišnou výrobu na dva dojící roboty a 120 dojných krav,“ uvažuje Martin Herot, který má na starosti rostlinnou výrobu. Bez ní by se statek neuživil. Spravuje 110 hektarů trvalých travních porostů pro výrobu krmiv, na dalších 40 hektarech má ekonomické plodiny.
Martin Herot má na starosti rostlinnou výrobu.
I malé firmy přitom potřebují inovovat, aby zůstaly na trhu konkurenceschopné. „My nemůžeme bojovat s velkými podniky. Kapitálově na to nemáme,“ vysvětluje Miroslav Herot. Menší farmy musejí nabídnout speciální produkt. A to je důvod, proč nedávno rodinná farma odeslala vzorky všech zvířat na genetické testy do Francie. Doufá, že najde ideální recept na šlechtění. A také krávy schopné produkovat takzvané A2 mléko, přirozeně stravitelné i pro lidi s intolerancí laktózy.
„Musíte dnes dělat takové kroky, abyste i za pět nebo deset let zůstal na trhu,“ vyhlíží statkář do budoucna.
