Další tisíc korun za hektar. Růst daně i inflace ženou vzhůru ceny pachtovného

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pachtovné, které platí zemědělci za užívání orné půdy vlastníkům, mezi lety 2023 a 2024 v některých případech výrazně vzrostlo. „V naší oblasti jsme za hektar pronajaté půdy platili přibližně 7000 korun, teď je to 8000 korun,“ potvrzuje trend Jiří Jeřábek, předseda představenstva největšího družstva na Svitavsku ZD Dolní Újezd. Podnik hospodaří na více než devíti tisících hektarech, z toho devadesát procent půdy si pronajímá.

„Největší vliv mělo zvýšení daně z nemovitosti. Daň vzrostla z 800 Kč na zhruba 1500 Kč na hektar,“ přiblížil. Vyšší daně totiž platí majitel pole, který tak potřebuje od pachtýře více peněz. Výše nájmu z půdy je ale na dohodě mezi vlastníky a uživateli. Často sami farmáři jako první nabídnou majitelům navýšení pachtovného s ohledem na situaci na trhu. „Kvůli inflaci potom pachtovné navyšujeme o dalších 200 až 300 korun,“ popisuje rostoucí náklady Jeřábek.

Daň z nemovitosti zvýšil stát od ledna 2024 v průměru o 80 procent. Také podle jiných farmářů je to hlavní důvod nárůstu cen nájemného. Například družstvo ZD Sloupnice, jež hospodaří na přibližně třech tisících hektarech, odvedlo loni na dani meziročně o 2,5 milionu korun víc.

„Moc se nám nelíbí, že pravicová vláda navýšila daně. Na druhou stranu pachty nezasáhly naši ekonomiku tak dramaticky jako nízké ceny komodit a vysoké ceny hnojiv. Komodity prodáváme za předválečné ceny z roku 2021,“ popsal Jan Staněk, který s rodinou hospodaří na menším statku v Jižních Čechách.

Staněk je místopředsedou Asociace soukromého zemědělství, která však na rozdíl od Agrární komory a Zemědělského svazu nešla v minulém roce protestovat proti vládní politice do ulic českých měst. Přitom jedním z důvodů, proč část zemědělců zdvihla transparenty, bylo také navýšení daně z nemovitosti.

Farmář tvrdí, že loňský rok byl velmi těžký a finančně skončí přibližně na nule, protože vyráběl s drahými vstupy (hnojiva, osiva), ale prodával velmi levně. Obecně jsou však sedláci odolnější vůči navyšování pachtů, protože mnohem častěji hospodaří na vlastní půdě. Právě z toho důvodu ale hlásí vyšší odvod daní.

Z výhod vlastnictví půdy těží také ZOD Brniště, středně velký zemědělský podnik, který na Českolipsku obdělává 2500 hektarů půdy, má silnou živočišnou výrobu, bourárnu masa i vlastní síť řeznických prodejen značky Prominent.

ZOD Brniště 80 procent obdělávané půdy vlastní, což je na podnik této velikosti neobvyklé. Meziroční zvýšení pachtovného za rok 2024 vypočítal jeho předseda představenstva Peter Sklenár na 17,5 procenta. „Daň z nemovitosti vzrostla z 800 Kč na 1440 Kč na hektar, komerční nájem se zvýšil v průměru ze 4000 Kč na 4200 Kč. Za pronájem hektaru půdy tedy platíme 5640 Kč namísto 4800 korun,“ uvedl Sklenár.

V České republice je celkem přes 2,9 milionu hektarů orné půdy, z toho přes 60 procent se pronajímá, menší část drží zemědělci ve svém vlastnictví. Přibližně tři procenta celkové rozlohy půdy (103 tisíc ha) má ve vlastnictví a pronajímá Státní pozemkový úřad.

Ani ti, kteří hospodaří na státní půdě, se dopadům inflace nevyhnou. Od loňského března totiž stát postupně uplatňuje koeficienty, navýšené u pachtů o 3,6 až 12,5 procenta, podle konkrétní oblasti. Nejvíc si nájemci připlatí v horských oblastech, nejméně v oblastech s cukrovou řepou. Stát koeficienty zvýšil poprvé po deseti letech.

Někteří zemědělci tvrdí, že k navyšování cen nájmů přispěl nový dotační systém, jenž po uplatnění takzvané redistribuce přilepšil na přímých platbách zemědělcům s výměrou do 150 hektarů, a naopak ubral podnikům s větší rozlohou.

„Znám případy, kdy soukromník, který hospodařil na 50 hektarech, díky tomu přeplatil velkou firmu,“ říká Peter Sklenár ze ZOD Brniště. „S redistribucí se ukázalo, že menší zemědělci jsou zvýhodněni na platbách a mohou si dovolit nás přeplácet a nájmy šponují. Přišli jsme takto o část půdy, místo 530 hektarů už máme 504 hektarů,“ popsal Milan Soukup, majitel statku Agrojilm z Jilemnice.

Podobně mluví delší dobu i někteří další zemědělci. Jejich tvrzení se však dají těžko doložit. Někteří si totiž naopak nemyslí, že by redistribuce v tomto směru malé farmáře zvýhodnila. „Já bych neřekl, že si malé farmy kvůli redistribuci říkají o vyšší nájmy. Výpovědi jsme z těchto důvodů nedostávali a nemyslím, že se děje něco hrozného,“ domnívá se šéf ZD Dolní Újezd Jiří Jeřábek.

Část zemědělců s podporou poslanců z opozičního hnutí ANO a SPD podala v listopadu proti nastavení dotací ústavní stížnost. „Vláda přidala z roku na rok malým zemědělcům obrovské množství peněz na náš úkor. Ti nás tak mohou přeplácet zejména v pachtech zemědělské půdy. My jsme na hraně ekonomického přežití,“ uvedl Jaroslav Lád, iniciátor petice, na základě níž byla podána ústavní stížnost.

Podobné argumentace se dlouhodobě drží také Agrární komora i Zemědělský svaz, dvě nejsilnější lobbistické organizace v oboru. Šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha je přesvědčen, že pachtovné představuje pro farmáře neúměrnou zátěž.

„Vzhledem k tomu, že 72 procent půdy je v pachtu, tak pachtovné tvoří významný náklad. Z 20 miliard korun, které zemědělci dostávají na přímých platbách, cca 10–12 miliard korun proteče vlastníkům půdy. Když k tomu přidáte daně, odteče asi 15 miliard korun jen proto, aby mohli zemědělci hospodařit na půdě,“ řekl.