Pohled na cenovky: Cukr láme rekordy, teď vyletí ceny alkoholu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ceny cukru lámou rekordy. Například kilogram cukru krupice privátní značky v řetězci Tesco v Praze na Smíchově stál v květnu 20 korun, nyní se prodává za 30 korun. V Kauflandu dáte za kilo běžného cukru 37 korun.

Důvodů je několik. Tím hlavním je astronomické navýšení plateb výrobců za energie, tedy hlavně plyn. Některé cukrovary podle informací SZ Byznys nyní platí za plyn ne v řádech stovek milionů, ale miliard.

Cukrovarům totiž vypršely staré kontrakty na energie. Teď jsou na začátku nové kampaně, kdy začínají zpracovávat už dražší řepu z nové sklizně. „Zemědělci se potýkají se stejným problémem, trápí je ceny pohonných hmot, energií apod. Řekli si o vyšší cenu základní suroviny,“ vysvětlil Oldřich Reinbergr, bývalý ředitel největšího tuzemského cukrovaru TTD Tereos s cukrovarem v Dobrovici.

Za cukr si v podstatě skokově začaly připlácet také potravinářské firmy, ať už jsou to pekárny, cukrárny, výrobci cukrovinek nebo likérky. „Během jednoho měsíce cukr nakupujeme o sto procent dráž. Za kilogram platíme místo 13 korun 26,60,“ řekl majitel známé výrobny dortů Marlenka Gevorg Avetisjan.

Výrazně podle něj zdražuje také Salko, slazené zahuštěné plnotučné mléko z Mlékárny Hlinsko, které Marlenka používá k výrobě dezertů. „Každý měsíc zdražuje asi o pět korun,“ uvedl.

Pekárna Kabát za kilo cukru v srpnu platila 14 korun, nyní je to 24 korun. Od listopadu proto opět zdraží pečivo. Cena rohlíku stoupne z 8 na 9 korun. Další vlně velkého zdražování se snaží vyhnout nabídkou nové produktové řady s levnějším pečivem. „Vymýšlíme řadu nových výrobků, které budou trochu levnější než ty stávající, protože jsou méně náročné na výrobu, suroviny, energie a pracovní sílu,“ vysvětlil majitel Richard Kabát.

Místo ručně kroucených rohlíků například nabídne rovné, jichž se na plech vejde víc. Ušetří se tím i náklady na energie i na zaměstnance.

V nových produktech bude například také poměr dražšího sádla k oleji nižší. Kvůli udržení ceny se také sníží váha některého pečiva. Pekař však slibuje, že pečivo bude stejně kvalitní jako dosud.

Některým potravinářům podle informace SZ Byznys jejich dodavatel cukru vypověděl smlouvu, přestože tím porušil dříve dohodnuté smluvní podmínky a musel uhradit sankci, vyplývající z nedodání zboží. „Cukr zdražil tak výrazně, že pro něj bylo výhodnější porušit smlouvu, zaplatit sankci a prodat cukr dráž,“ uvedl zdroj, který si nepřál zveřejnit jméno.

Podle Českomoravského cukrovarnického spolku cukrovary ceny do září držely na uzdě, protože vyráběly ještě za staré zimní ceny. Cukrovarnická kampaň, tedy období, kdy se zpracovává řepa na cukr, trvá od září do ledna. Řepa cukrovka z nové sklizně se ale nedá dlouhodobě skladovat a musí se rychle zpracovat, tedy při současných vysokých cenách za energie.

Roli hrají i vysoké platby za emisní povolenky, které se vztahují i na cukrovary. Šéf TTD Tereos, největšího producenta cukru a lihu v České republice Martin Kolář v rozhovoru pro SZ Byznys v červnu řekl, že platby za povolenky podniku stouply z 20 milionů na 150 milionů korun ročně.

„Český cukrovarnický průmysl, a to jako jeden z mála v potravinářském sektoru, je zatížen povinností týkající se povolenek CO2, které jej ročně stojí stovky milionů korun,“ dodává k tomu šéf Českomoravského cukrovarnického spolku Josef Pojer.

Česká republika je v produkci cukru sice soběstačná a velké množství exportuje, cena se ale tvoří globálně na velkých burzách. Evropská unie je přitom od roku 2017, kdy padly unijní kvóty, deficitní a cukr dováží. Mimo jiné z dvou největších světových producentských zemí – Brazílie a Indie – kde byla kvůli počasí špatná úroda.

Cukrovary téměř jistě přenesou zvýšené náklady také na likérky, jimž dodávají kromě cukru i potravinářský líh, který se vyrábí z řepné melasy.

Cenotvorbu likérek ale zřejmě cukr ovlivní méně. Podle bývalého výrobního ředitele Stocku Vladimíra Steinera se používá k výrobě tuzemáku, pravého rumu, slivovice, vodky, Becherovky a peprmintového likéru. Neměl by naopak ovlivnit ceny ovocných pálenek a fernetu.

„Ceny lihu jsou druhým problémem pro výrobce alkoholu vedle drahého skla. Očekává se, že ceny průmyslového lihu půjdou oproti minulému roku o 30–40 procent nahoru. V plné palbě se to začne projevovat od října dál,“ předjímá Jiří Štětina, generální ředitel společnosti Mast-Jaegermeister CZ, která v Česku nevyrábí, ale prodává značky Jägermeister, irskou whisky Tullamore Dew, řeckou pálenku Metaxa a další alkohol.

„Dramaticky se ale zdražení výroby lihu promítne do levného alkoholu, jako je rum a vodka,“ soudí Štětina.

Největším výrobcem tuzemáku je společnost Stock Plzeň – Božkov. U nejprodávanějších lokálních značek, například Božkov, už od 1. září zvýšila cenu přibližně o 10 korun. „Další navýšení cen očekáváme po Novém roce, protože mnoho smluv na materiál právě končí a nové ceny budou značně vyšší,“ řekl SZ Byznys ředitel likérky Jan Havlis.

Dodal, že za posledních dvanáct měsíců platí firma 4× až 6× víc za energie, o 60 až 85 procent víc za ethanol, o 20 až 40 procent více za sklo, až dvojnásobek za obilí, o 70 až 110 procent víc za cukr a až o pětinu víc za kartonové obaly.

U distribučních značek podle něj dojde k ještě většímu zdražení, protože zahraniční výrobci zdražují sice méně často, ale o to více, protože si potřebují kompenzovat také zvýšené náklady na dopravu.