Co nám vláda ještě dluží. Lepší spoření na penzi a vyšší daně na alkohol

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čas vyměřený na práci kabinetu Petra Fialy se chýlí ke konci. Řadu změn se vládě podařilo schválit (které se povedly a které méně, popisujeme zde), plejáda návrhů však ještě na schválení čeká. V různých fázích legislativního procesu má kabinet tři čtvrtě roku před volbami 115 zákonů.

Do konce volebního období chce prioritně dokončit například revizi sociálních dávek, změny v zákoníku práce či klíčové zákony pro zdravotnictví jako je novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, což zajistí více peněz například na prevenci a zákon o elektronizaci zdravotnictví, uvedla pro SZ Byznys mluvčí kabinetu Lucie Ješátková

„Z priorit nelegislativní povahy lze zmínit podpis s preferovaným dodavatelem na dostavbu Dukovan, dále rekordně investovat, například do dopravní infrastruktury půjde tento rok 160 miliard korun, pokračovat chce vláda také ve stabilizaci veřejných financí,“ uvedla její mluvčí Lucie Ješátková.

Na to, co by měli politici ještě do voleb stihnout, se redakce SZ Byznys se zeptala poradců z Národní ekonomické rady vlády. Primární bude dotáhnout reformy, které si vláda vzala za své, shodují se. „Nejde jen o jejich schválení, ale pečlivou a citlivou implementaci. Například důchodová reforma, reforma sociálních dávek a trhu práce,“ míní ekonom Petr Janský.

Čas na velké systémové změny se krátí, obává se ekonom Daniel Münich. „Výhled veřejných rozpočtů na roky  2026 a 2027 opravdu nevypadá dobře a vývoj německé, a tedy ani české, ekonomiky také ne. Mám proto velkou obavu, že nová vláda bude mít hned od začátku na talíři potřebu dalšího kola rychlých konsolidačních opatření, což ji na rok či dva zahltí, a pak už na systémové reformy opět nebude čas.“

Přitom reformu individuálního spoření na penzi, podporu prevence zdraví, změnu rozdělení peněz mezi stát a obce anebo reformu daní nám politici ještě dluží, mají za to ekonomičtí experti.

„Pokud s těmito obrovskými částmi ekonomiky, kde leží či tečou stovky miliard, nic neuděláme a nebudeme investovat do vzdělávání, vědy a výzkumu, tak podle mě fakt riskujeme prosperitu a růst. A myslím, že by to měla nastartovat ještě tato vláda,“ domnívá se sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop.

Dotažení reformy sociálních dávek bude klíčovým úkolem týmu Petra Fialy v jeho posledním vládním roce. Nová superdávka má sjednotit čtyři sociální dávky, na které jde v souhrnu 29 miliard korun. Podle Petra Janského z Institutu ekonomických studií pražské Fakulty sociálních věd podpoří „chudé“ efektivněji.

„Zneužívání dávek je špatně. Zároveň z dat ale víme, že nelegální zneužívání je minimální, kolem jednoho procenta. Naopak dávky dostává jen čtvrtina domácností, která má nárok je pobírat. Tedy možná ještě větší problém než zneužívání dávek je jejich nízké využívání. Vládní reforma to má změnit, aby sociální dávky pomáhaly těm, kterým mají.“

Jestli se do voleb podaří superdávku protlačit, je podle ekonoma Daniela Münicha nejisté. „Je jistá šance na dotažení reformy sjednocení dávek, ale bojím se, že to není dost daleko, aby se to stihlo schválit, než se ještě více rozjede předvolební kampaň a než se počátkem léta rozpustí Sněmovna,“ říká expert institutu IDEA při CERGE-EI.

Moc času nezbývá ani na finální schválení flexibilní novely zákoníku práce. Ta má usnadnit propouštění i nabírání zaměstnanců. „Mimochodem ruší rozdíl mezi dobrovolným a nedobrovolným ukončením pracovního poměru pro vyměření dávky v nezaměstnanosti, čím se snaží snížit nevýhodnost ukončení pracovního poměru z vlastního rozhodnutí,“ podotýká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Novela umožní také pracovat v průběhu rodičovské dovolené na stejné pozici a zároveň povolí brigády už od 14 let věku. „Na podpoře flexibility se ale musí pracovat dál a měla by se týkat i problematiky zaměstnávání osob 50 plus,“ doporučuje vládě Horská.

Důchodová reforma, která výhledově zvyšuje věk odchodu do důchodu a snižuje v budoucnu nově přiznané důchody, je už schválená. Třetí pilíř důchodového systému se sice loni rozrostl o nový instrument, dlouhodobý investiční produkt (DIP), skrze který si lze investovat na penzi, větší reformy se však nedočkal, litují ekonomové.

Stát třetí pilíř (tedy např. důchodové penzijní spoření a životní pojištění) podporuje ročně 15 až 17 miliardami Kč. Podle Prokopa z PAQ Research ale neefektivně. Spoří minimum lidí do 40 let a většina peněz je uložena v transformovaných fondech s minimální ziskovostí.

„NERV doporučoval nastavit podporu podle věku, aby motivovala začít si v něm ukládat peníze včas, zrušit podporu či změnit regulaci transformovaných fondů, které si majoritně jen kupují státní dluhopisy, omezit poplatky i veřejně podporovaných nízkonákladových produktů,“ vypočítává Prokop návrhy poradního orgánu. Nic z toho se však nestalo.

Zatímco do reformy důchodového systému se vláda pustila, na hlubokou změnu systému zdravotní péče nedošlo. Ve zbytku mandátu by se měla zaměřit na podporu prevence, která je podle členů NERV klíčem k udržitelným financím i k větší produktivitě a tím i tolik kýženému růstu české ekonomiky.

„Jen vedlejší náklady závislostí jsou v Česku přes 250 miliard ročně, máme velkou nemocnost zaměstnanců a většina ze stovek miliard, které jdou do zdravotnictví, padá na léčení chronických či preventabilních nemocí,“ vypočítává sociolog Daniel Prokop.

Pro podporu prevence se dá udělat celá řada kroků. „Zalepit díry ve spotřebních daních na alkohol a valorizovat je. Investovat do prevence závislostí, kde vláda šetří promile z toho, co jsou pak náklady. Platit praktikům podle toho, jak maximalizují prevenci. Více ji podporovat u zaměstnavatelů. Nastavit bonusy či malusy ve zdravotním pojištění, byť třeba jen na základní screeningy rakoviny. Zlepšit dostupnost primární péče v okrajových regionech,“ navrhuje Daniel Prokop.

I Helena Horská má pro vládu v oblasti zdraví celou řadu důležitých úkolů. „Prosadit skrz celý legislativní proces zákon o veřejném zdravotním pojištění a navazující legislativy, který má podpořit prevenci ale také otevřít cestu pro zdravotní připojištění či úhradu kvalitnějších materiálů.“

Další daňové změny vláda Petra Fialy nechystá. Už jich ale stihla udělat dost. Mimo jiné zvýšila daň z nemovitosti, tři sazby DPH „scukla“ do dvou, zvýšila nemocenské pojištění zaměstnanců a zvedla daně firmám. Na zásadní reformu systému, která by odstranila „díry“ a nelogičnosti, ale rezignovala, shodují se ekonomové.

„V daních je od spotřeby, přes nemovitosti, pronájmy, kapitál, po švarcsystém spousta výjimek a děr, které omezují výběr. Naopak bychom mohli mít vyšší motivace k investicím ve firemních odpisech,“ má za to Daniel Prokop.

Aktuální daňový mix podle Daniela Prokopa moc nenahrává růstu ekonomiky. „Spousta daní od nemovitosti po OSVČ je degresivní - chudí v nich platí i násobně vyšší procento svých příjmů než bohatí, což také poškozuje chudé regiony, omezuje kupní sílu a domácí poptávku.“

Podle Prokopa by vláda ještě měla sáhnout na tzv. daně z hříchu, tedy z cigaret, alkoholu, benzinu, protože nejsou valorizovány. 

Přestavbu by si zasloužilo rozpočtové určení daní. Obce a kraje kumulují na kontech přebytek přes 400 miliard Kč. Podle Daniela Prokopa nejsou samosprávy a kraje dost motivované, aby peníze investovaly do vzdělávání, obecního bydlení a služeb.

„Tím budujeme infrastrukturní dluh a náklady často přebírá stát. Absenci obecního bydlení zaplatí přes příspěvky, nedostatek školek přes delší rodičovské dovolené a nedostatek všeobecných středních škol neúspěšností na vysokých školách,“ uvedl Prokop, který pléduje za ponechání části daňového výběru v lokalitě.

Do podzimu by vláda měla dořešit také změny kolem dětských skupin a zavést sousedské hlídání, myslí si Daniel Münich. „Ani po 20 letech se nevyřešil problém lokálního nedostatku školek,“ lituje také ekonom.

Zuzana Ceralová Petrofová, majitelka společnosti Petrof a členka NERV, doporučuje vládě přehodnotit rozpočet pro vědu a výzkum.

„Pokud nemáme být ‚pouhou montovnou‘, neobejdeme se bez vyšší podpory vědy a výzkumu,“ míní byznysmenka. Zároveň je třeba schválit novou metodiku pro hodnocení výzkumných organizací, doporučuje Münich.