Článek
Bankovní rada České národní banky ponechala na svém středečním zasedání svou základní sazbu (repo) beze změny na sedmi procentech. Od této sazby se odvíjí cena úvěrů komerčních bank, spotřebitelských, hypotečních i firemních.
Podle ČNB není nutné sazby dále zvyšovat, a tlumit tak ekonomickou aktivitu. „Celkově sazby brzdí růst peněz v ekonomice, tedy brzdí inflaci,“ uvedl na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl. Podle něho byly měnové podmínky přísné i díky posílení koruny.
Výrazně se propadly prodeje nových hypotečních úvěrů, ochladil se i nemovitostní trh, domácnosti i firmy začaly výrazně šetřit a míra úspor je nyní podle údajů ČNB jedna z nejvyšších v Evropské unii. Je to reakce na vysokou inflaci.
ČNB nicméně zůstává obezřetná. Michl opakovaně zdůraznil, že očekávání trhu ohledně snížení sazeb jsou předčasná. „Na dalším zasedání bude ČNB znovu rozhodovat o ponechání či zvýšení úrokové sazby. Zůstanou na současné či vyšší úrovni po delší dobu,“ dodal Michl.
Případné zvýšení úrokových sazeb přijde podle Michla v situaci, kdy budou trvat vysoká inflační očekávání, bude pokračovat uvolněná rozpočtová politika a také porostou citelně mzdy, protože trh práce zůstává napjatý.
Michl také zdůraznil, že ČNB bude dál bránit korunu proti „nadměrným výkyvům“, což znamená, že bude intervenovat, dojde-li k výraznějšímu oslabení české měny.
Česko totiž patří k evropským „premiantům“ v meziročním tempu zdražování. Od začátku roku sice inflace slábne, ale podle statistického úřadu meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 11,1 procenta. Míra inflace tak klesá pomaleji, než očekávali analytici.
K posledním zvýšení sazeb došlo ještě za minulého guvernéra Jiřího Rusnoka. Po jeho odchodu a nástupu Aleše Michla drží Česká národní banka sazby na nezměněné úrovni sedmi procent – i přes silné inflační tlaky v ekonomice.
„Pokud se ČNB rozhodne sazby snižovat již letos, bude to patrně nejdříve až na listopadovém měnovém jednání, kdy bude k dispozici nová prognóza, a to jen symbolicky o 0,25 až 0,5 procentního bodu, jelikož bude muset vzhledem ke krokům ECB snižovat úrokový diferenciál vůči euru opatrně, aby to nevedlo k citelnějšímu oslabení koruny,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Firemní zisky
Z čerstvých dat statistického úřadu vyplývá, že ceny zemědělských výrobců výrazně padají. Meziročně se snížily o desetinu a ve srovnání s předchozím měsícem pak byly v dubnu nižší o 5,2 procenta. V meziměsíčním srovnání klesají i ceny v průmyslu, což by mělo přispět k dalšímu poklesu inflace.
Zlevňování v zemědělství se ale zatím příliš neprojevuje ani na cenách potravinářů, ani na tom, kolik lidé platí za jídlo v obchodech. Podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera by ale zlevnění u výrobců mělo být impulzem také pro snížení spotřebitelských cen.
Pro většinu společnosti je v současnosti zdražování největší obavou. Jako největší hrozbu to podle průzkumu firmy PAQ Research vnímají dvě třetiny dotázaných. „Většina spodních 70 procent společnosti redukuje spotřebu relativně hodně, buď v energiích, nebo v potravinách a spotřebním zboží, ale horní část společnosti už tolik neredukuje, zhruba polovina z nich deklaruje, že nešetří ani na jedné z těchto věcí,“ popsal výsledky výzkumu sociolog Daniel Prokop.
Zejména velké firmy dokážou promítat vyšší ceny vstupů a mezd do finálních cen, takže se jejich zisky v posledním roce zvyšovaly. Velkým proinflačním impulzem je také fiskální politika. Vysoké schodky státního rozpočtu jsou financovány novými půjčkami, které plynou prostřednictvím státního rozpočtu do ekonomiky.
Podle Michla jsou kromě uvolněné rozpočtové politiky také mzdově-infalční spirála, tedy silný růst mezd, a také neukotvené inflační očekávání. Inflační očekávání jsou nejméně jasnou a měřitelnou složkou inflace - je to psychologické očekávání obyvatel i firem, že ceny porostou i do budoucna.
Aktualizovali jsme o vyjádření guvernéra Aleše Michla z tiskové konference.
