Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spotřeba elektřiny v Číně v červenci překonala kvůli dlouhým vlnám veder dosavadní rekord. Podle agentury Reuters za to mohlo enormní nasazení klimatizací. Denní teploty v Nan-ťingu, který leží v deltě řeky Jang-c’-ťiang, dosáhly v průměru 30,4 °C což je o necelé dva stupně více než před rokem.
Bezprecedentní zatížení pokryly rekordní produkcí vodní a solární elektrárny, díky čemuž ve srovnání s předchozím rokem klesla výroba elektřiny z uhlí.
Podle tamního národního statistického úřadu, na který se agentura Reuters odvolává, se celková výroba elektřiny v červenci zvýšila na rekordních 883 terawatthodin (TWh), což je o 37 TWh více než v roce 2023. Jen pro srovnání, dva bloky českého Temelína vyrobí za rok zhruba 16 TWh energie.
Čína je ale dostatečně připravená, výroba z vodních elektráren vzrostla oproti minulému roku o 10 TWh na celkových 45 TWh. U solárních farem vzrostl výkon o 10 TWh, větrné elektrárny zvýšily kapacitu o pět TWh.
Výsledkem bylo, že výroba elektřiny z uhlí klesla ve srovnání s červencem 2023 o 25 TWh, a to navzdory rekordní poptávce.
Klíčovou roli sehrály solární farmy. Jejich výroba vzrostla v červenci na rekordních 36 TWh. Na tomto výsledku se odrazilo zejména zdvojnásobení instalovaného výkonu za poslední tři roky.
Dodatečná výroba z vodních a solárních elektráren sice snížila závislost Číny na fosilních palivech během letní špičky, ale ta i tak zůstala vysoká. Elektřina z uhlí tvořila v červenci 65 procent veškeré výroby, což je o osm procentních bodů méně než před deseti lety.
Čínská vláda plánuje další nasazení solární a větrné energie, zvyšuje se také množství malých střešních solárních panelů.
Kromě obnovitelných zdrojů se čínská vláda zaměří i na jaderné bloky. Jádro zatím zajišťuje zhruba pět procent tamní výroby, ale Peking už schválil velký program výstavby reaktorů, který ji do konce desetiletí výrazně posílí. K 55 fungujícím blokům nyní staví 26 dalších a 34 má v plánu.