Čínský průmysl zvolňuje. Problém bude v červenci řešit komunistická strana

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čínské hospodářství sice roste, ale stále nedosahuje tempa, na jaké byla druhá nejlidnatější země světa zvyklá v letech před globální pandemií onemocnění covid-19 a nedávnou energetickou krizí.

Podle úterních dat Národního statistického úřadu o Indexu nákupních manažerů (PMI) tento ukazatel podnikové aktivity v dubnu v průmyslu klesl na 50,4 bodu z březnových 50,8 bodu. PMI je důležitý ukazatel, který je odvozen od nákupů soukromého sektoru s ohledem na obchodní podmínky zahrnující produkci práce, ceny, nové objednávky, dodávky a zásoby.

Po jednoměsíčním růstu se tak tento index vrátil do blízkosti klíčové úrovně 50 bodů, která představuje hranici mezi expanzí a smršťováním daného odvětví. V březnu se nad tuto mez dostal poprvé po pěti měsících.

Podobně se vedlo také sektoru služeb, kde dílčí index PMI klesl na 51,2 bodu, nejnižší úroveň od ledna, z březnových 53,0 bodu.

„Oba indexy se nacházejí u hranice 50 bodů, což odráží, že současné obrátky hospodářského růstu jsou slabé,“ uvedl pro agenturu Reuters analytik Žou Mao-chua z China Everbright Bank.

Čínské politbyro - skupina 25 nejvyšších představitelů Komunistické strany Číny (KSČ) - zároveň v úterý oznámilo, že na červenec svolává plenární zasedání Ústředního výboru. Tento orgán, tvořený téměř čtyřmi stovkami členů širšího stranického vedení, je místem, kde KSČ v období mezi sjezdy rozhoduje o směřování země.

Čína má sice běžnou vládu i parlament, ale vzhledem k tomu, že moc reálně drží Komunistická strana, vládnou zemi de facto právě stranická shromáždění, v jejichž čele stojí generální tajemník Si Ťin-pching.

Pro ilustraci, zpráva statistického úřadu o vývoji ekonomiky začíná takto: „V prvním čtvrtletí, pod silným vedením Ústředního výboru Komunistické strany Číny se soudruhem Si Ťin-pchingem ve svém středu…“ Hrubý domácí produkt Číny stoupl v prvním letošním kvartále meziročně o 5,3 procenta.

Stranické sjezdy se konají v pětiletých intervalech, Ústřední výbor se obvykle v mezidobí sejde sedmkrát. Jeho členové měli podle neformálního rozvrhu jednat už loni na podzim, zasedání však KSČ odložila na neurčito. To vyvolalo nervozitu, protože čínské vedení se pokouší nastartovat ekonomiku sérií opatření, která se však zatím příliš neprojevila.

Čína se podle pozorovatelů potřebuje vypořádat především s hluboce schodkovým hospodařením regionálních samospráv, kde se stále navyšuje zadluženost, a s vleklou ochablostí realitního trhu. Tyto faktory totiž nahlodávají důvěru investorů i domácností, což komplikuje oživení ekonomiky.

Soustředění na tyto oblasti doporučil v úterý také ředitel sekce Asie a Tichomoří v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) Krišna Šrínivasan.

„Čína je zdrojem rizik jdoucích oběma směry. Opatření zaměřená na tlaky v realitním sektoru a na podporu domácí poptávky pomohou Číně i celému regionu. Zato sektorová opatření, která přispívají k nadbytečné kapacitě, ta Čínu i region poškodí,“ uvedl v úterý Šrínivasan při prezentaci ekonomického výhledu MMF.

Čínská nadprodukce přitom zneklidňuje obchodní partnery, v čele se Spojenými státy, kteří se obávají dopadu vlny čínských vývozů na své ekonomiky.

Na slabší domácí poptávku ukazuje mimo jiné odhad velmi mírné inflace. Podle analytiků oslovených agenturou Bloomberg by měl meziroční růst indexu spotřebitelských cen letos dosahovat v průměru 0,6 procenta. Výrobní ceny by naopak měly stejnou rychlostí klesat.

Pekingská vláda naplánovala, že hrubý domácí produkt (HDP) by letos měl růst tempem „kolem pěti procent“, což analytici vidí jako poměrně ambiciózní.