Článek
„Stát tvrdě vymáhá pravidla vůči domácím obchodníkům, ale zároveň neumí přinutit mimoevropské e-shopy a online tržiště, aby je dodržovaly úplně stejně,“ kritizuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza oficiální úřady a instituce.
Podle něj je potřeba razantněji donutit online platformy ze třetích zemí, především ty čínské, aby hrály podle stejných pravidel jako české e-shopy.
Obviňuje je z nekalé konkurence, která spočívá v nabídce zboží za ceny, kterým místní obchodníci prakticky nemohou konkurovat. Z průzkumů mezi obchodníky podle komory vyplynulo, že ceny výrobků, splňujících veškeré evropské předpisy, jsou až o třetinu vyšší než v případě čínských prodejců, kteří pravidla obcházejí.
Svaz se odvolává na testy zahraničních spotřebitelských organizací a institucí. Česká obchodní inspekce už několik měsíců analyzuje kontrolní nákupy na čínském tržišti Temu. Výsledky ale zatím nemá.
Zdržet zákazníka
Italská spotřebitelská organizace Altroconsumo v červenci uvedla, že z 25 produktů zakoupených na čínském Temu, jich většina nesplnila národní nebo evropské standardy bezpečnosti. Podle organizace Toy Industries of Europe pak 80 procent hraček ze třetích zemí z online tržišť nesplňuje bezpečnostní standardy, mohou tedy být nebezpečné pro děti.
Tuzemský dTest spolu s dalšími evropskými spotřebitelskými organizacemi loni podal k dozorovým orgánům EU stížnost, v níž tvrdí, že Temu porušovala povinnosti vyplývajících z nařízení o digitálních službách (DSA), ať už jsou to nedostatečné informace o obchodnících, reklamacích nebo využívání manipulativních technik prodeje.
„Temu používá řadu manipulativních technik, takzvaných temných vzorů, aby spotřebitele přiměla strávit na platformě více času (zbytečné, složité kroky, které mají oddálit deaktivaci účtu) nebo zakoupit dražší zboží, když kliknuli na produkt, který je zaujal,“ uvedl pro SZ Byznys Jan Šůra, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. Patří mezi ně i různé herní prvky jako kola štěstí.
Stížností se zabývá irský národní koordinátor digitálních služeb, z praxe však podobná řízení trvají i několik let.
Právě na pomalou činnost oficiálních autorit a nutnost změnit legislativu chtěl SOCR upozornit, protože nástup tržišť je velmi rychlý. Čínské platformy, jako jsou Temu a Shein, jsou na trhu zhruba rok a za tu dobu si podle obchodníků i e-shopů ukously 30 miliard z obratu místních e-shopů. Z toho odhadem 10 miliard připadá na Temu a zhruba osm miliard na Shein.
Objem balíčků ze třetích zemí přitom stále masivně roste. V roce 2024 do Evropské unie dorazily přes čtyři miliardy zásilek. V EU navštěvuje každý měsíc platformu Temu 75 milionů uživatelů, AliExpress 104 milionů a Shein 108 milionů. Aplikace Temu je v App storu i na Google Play nejstahovanější aplikací.
Ztráty pro rozpočet
Podle obchodníků a e-shopů cenová výhoda online platforem ze třetích zemí spočívá také ve využívání výjimky „de minimis“, díky které se za balíčky pod 150 euro nehradí celní poplatek a také v neplacení poplatků za ekologickou likvidaci odpadů, což potvrdilo Ministerstvo životního prostředí.
„Podle dostupných odhadů jen v Česku přicházíme kvůli neplacení zákonných poplatků e-shopy a tržišti ze třetích zemí o více než miliardu korun ročně na nevybraných poplatcích za odpady a recyklaci a 6,7 miliardy korun na nevybraných clech kvůli záměrně podhodnocené ceně balíčků z těchto zemí,“ uvedl Tomáš Prouza.
Dozorové orgány podle něj nestíhají kontrolovat masivní nápor balíků ze třetích zemí do Evropy. Každá tuzemská prodejna má v průměru minimálně jednu kontrolu za rok, ale ze čtyř miliard zásilek, které ročně dorazí do Evropy, celníci zkontrolují jen asi 0,005 procent. Číslo uvádí belgický svaz obchodu Comeos ve vztahu k belgickým celníkům.
Také ministerstvo životního prostředí si nyní nechává ve spolupráci s EKO-KOM testovat výrobky zakoupené na tržištích z hlediska jejich závadnosti, obsahu zakázaných látek a dalších parametrů. MŽP v Radě ministrů EU navrhlo, aby se za obaly platil jednotný ekologický poplatek podle váhy obalu, který by se odváděl například už při celním řízení, což podpořila řada dalších zemí.
Aktuálně se na úrovni EU jedná o změně celního kodexu, který by měl odstranit výjimku „de minimis“, to však bude trvat několik let. Podle Prouzy je také nutné změnit evropské nařízení o digitálních službách (DSA), které určilo, že zodpovědnost nenese tržiště, ale koncový prodejce. To se však dnes v záplavě balíků z Číny jeví jako slabina, protože pokutovat prodejce z Asie je problém. Těchto subjektů jsou navíc statisíce.
Pokud jde o porušování pravidel ze strany Temu, Evropské spotřebitelské organizace postupují koordinovaně. Podle české ČOI coby jedné ze zapojených organizací kontrolní orgány zjistily řadu porušení. Mezi jinými uvádění nesprávných informací o slevách, chybějící či zavádějící informace o právech spotřebitele na odstoupení od smlouvy (vracením výrobku a peněz), nebo zveřejňování falešných recenzí.
Následovat mohou nápravné kroky ze strany internetové platformy, donucovací prostředky k jejich dodržování, případně pokuta.
Svaz obchodu a cestovního ruchu obvykle hájí zájmy tradičních obchodníků, tedy nadnárodních řetězců s převahou potravin. Je však logické, že se přidal ke kritice čínských tržišť, protože dva nejsilnější hráči svazu Lidl a Kaufland provozují e-shopy se spotřebním zbožím. Kaufland spustil stejnojmenné tržiště v roce 2023.
