Chudoba v Česku ohrožuje milion lidí. Hlavní problém jsou energie

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Chudoba stále patří mezi významné problémy České republiky ovlivňující životy jednotlivců i rodin. Zpráva Poverty Watch 2023–2024 upozorňuje na potřebu rychlých opatření ke zmírnění dopadů na zranitelné skupiny, jako jsou rodiče samoživitelé, senioři či rodiny s nízkými příjmy.

Podle zprávy má život v chudobě negativní vliv nejen na fyzické a psychické zdraví, ale také na školní výsledky dětí, což může následně omezit jejich životní ambice.

Podle Českého statistického úřadu ohrožovala v roce 2023 příjmová chudoba asi milion obyvatel Česka. Míra ohrožení se však oproti předchozímu roku mírně snížila a dosáhla hodnoty 9,8 procenta, a to u většiny sledovaných typů domácností.

Výjimkou byly neúplné rodiny, kde žije pouze jeden rodič s jedním nebo více dětmi. U této skupiny naopak došlo k nárůstu ohrožení příjmovou chudobou z 30,8 procenta na 33 procent.

Jedním z největších problémů je takzvaná energetická chudoba, tedy stav, kdy domácnost nedokáže zajistit své základní energetické potřeby, jako jsou vytápění nebo ohřev vody. Zpráva nabízí také alternativní definici, podle které jde o situaci, kdy osoba či domácnost není schopna dostatečně vytápět své obydlí a pokrývat další nezbytné energetické nároky.

Nejvíce jsou podle Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení v Česku ohroženy dopady energetické chudoby především nízkopříjmové rodiny s dětmi, invalidé, osamělí senioři a rodiče samoživitelé.

Studie Energetická chudoba v Česku uvádí, že domácnosti ohrožené tímto problémem se vyznačují příjmem do 5. příjmového decilu (střední část příjmového spektra) a splňují některé z následujících kritérií: nemohou si dovolit dostatečně vytápět byt, mají dluhy na energiích nebo za energie platí více než 20 procent svého čistého měsíčního příjmu, a současně se nacházejí v chudobě.

V Česku postihuje energetická chudoba zhruba 15 procent obyvatel. Nejčastější příčiny tohoto problému souvisejí s nízkými příjmy a vysokými náklady na energie. Tyto faktory se odvíjejí nejen od ekonomické situace domácnosti, ale také od úrovně energetické účinnosti jejího bydlení.

Znepokojivá je podle zprávy hlavně dynamika nárůstu energetické chudoby. V roce 2020 bylo takto postiženo 440 tisíc domácností, což odpovídá 770 tisícům lidí. V roce 2023 už však tento počet vzrostl na 690 tisíc domácností, tedy 1,3 milionu lidí, což představuje 13 procent obyvatel.

Mezi zasaženými je přibližně 300 tisíc dětí do 18 let a 400 tisíc seniorů starších 65 let. Z celkového počtu 690 tisíc postižených domácností se 440 tisíc nachází v extrémní energetické chudobě, což znamená, že po uhrazení nákladů na bydlení včetně energií zbývá těmto lidem méně peněz na život než má 95 procent populace.

Podle nejnovějších dat Eurostatu má Česko, pokud se vezmou v úvahu rozdíly v kupní síle mezi jednotlivými státy, jedny z nejvyšších cen elektřiny v Evropské unii. Společně s Nizozemskem zaznamenalo také jeden z největších nárůstů cen elektřiny v celé EU. V Nizozemsku se ceny zvýšily o 86 procent, zatímco v České republice činil tento nárůst 83,5 procenta.

Podle Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) do nějakého typu energetické chudoby spadá až 25 procent českých domácností, tedy přibližně 2,7 milionu obyvatel. Energetická krize a inflace tento problém ještě zhoršily.

Studie PAQ Research, kterou zpráva cituje, uvádí, že mezi listopadem 2021 a červencem 2022 vzrostl podíl domácností, které vydávají na bydlení včetně energií více než 40 procent svých příjmů, z 15 procent na 24 procent.

Více než polovina českých domácností přitom přiznává, že čelí finančním potížím spojeným s cenami energií. Obzvlášť zasaženi jsou senioři, kteří tvoří 60 procent všech energeticky chudých domácností.

Podle Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení existuje několik způsobů, jak situaci v oblasti energetické chudoby zlepšit. Jedním z klíčových opatření by mohla být výstavba energeticky účinného sociálního bydlení a snížení energetické náročnosti nájemního bydlení.

Dále doporučují schválení zákona o podpoře bydlení a rozšíření poradenství i dalších forem podpory, které by pomohly lidem lépe zvládat náklady na energie. Inspiraci vidí také v opatřeních uplatňovaných v jiných evropských zemích, jako jsou Velká Británie, Portugalsko nebo Belgie, kde fungují například slevy od poskytovatelů energií či automatické dotace pro zranitelné skupiny. Ve Velké Británii navíc platí zákaz odpojení zranitelných zákazníků od sítě, pokud nejsou schopni hradit zálohy.

Dalším problémem, se kterým se Česko dlouhodobě potýká, je nedostatek dostupného bydlení. Podle Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení je to přitom pro řešení chudoby klíčové. Důstojné bydlení poskytuje lidem stabilitu, bezpečí a možnost začít postupně řešit svoji životní situaci. Bez adekvátního bydlení nelze problémům spojeným s chudobou efektivně čelit, dodává zpráva.

Bytová nouze podle zprávy negativně ovlivňuje fyzické a psychické zdraví, rodinný život i soukromí rodin, a zároveň zvyšuje riziko, že se tito lidé stanou oběťmi trestných činů nebo domácího násilí. Tyto problémy mají významný dopad na další oblasti, jako jsou soudnictví, zdravotnictví, sociální služby nebo zaměstnanost, což vede ke ztrátám HDP. Odhaduje se, že v roce 2021 tyto externality stály stát 14,5 miliardy korun.

Nevyhovující podmínky bydlení také často vedou k odebírání dětí z rodin. Až 40 procent dětí v ústavní péči se zde ocitlo kvůli špatné bytové a materiální situaci rodiny. Více než 20 tisíc dětí vyrůstá v dětských domovech a v pěstounské péči. Toto číslo se od roku 2015 zdvojnásobilo. Náklady na náhradní péči dosahují více než 12 miliard korun ročně.

Zpráva navíc dodává, že v Ústeckém a Karlovarském kraji, které mají nejvíce vyloučených lokalit, nedokončí základní vzdělání 16 procent dětí. Tyto děti často v dospělosti reprodukují vzorce chování, které si osvojily během svého vyrůstání. Podle odhadů přichází státní rozpočet za život jednoho takového dítěte s nedokončeným vzděláním až o 13 milionů korun.

Přibližně 37 procent českých dětí pak podle zprávy žije v domácnostech, které čelí různým problémům s bydlením, jako jsou nedostatečné vytápění, vlhkost a zatékání, nedostatek prostoru, hluk, špína nebo vandalismus v okolí. Nevyhovující podmínky bydlení mají zásadní dopady nejen na tyto rodiny, ale i na veřejné rozpočty. Nekvalitní, nestabilní nebo finančně náročné bydlení má výrazný vliv na školní úspěchy dětí, což se projevuje například v opakování ročníků a horších výsledcích ve školních předmětech na základních a středních školách.

V Česku se aktuálně nachází 154 tisíc lidí v bytové nouzi, z čehož jednu třetinu tvoří děti. Až 1,6 milionu obyvatel čelí riziku ztráty bydlení. Bytová nouze je úzce spjata s chudobou a má negativní dopady na fyzické i psychické zdraví, zejména u dětí, které trpí nedostatkem soukromí a horšími školními výsledky.

Tento problém rovněž zatěžuje veřejné rozpočty, přičemž náklady spojené s bytovou nouzí Ministerstvo pro místní rozvoj před třemi roky odhadlo na čtyři miliardy korun ročně, včetně výdajů na hospitalizace, zdravotnické služby, náhradní péči o děti a další oblasti.