Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Do statistik maloobchodu se loňský rok zapíše jako rok slev. Podle souhrnných dat analytické společnosti NielsenIQ se v českých supermarketech, hypermarketech a drogistických sítích, jako je Rossmann či Teta, prodalo už 65,9 procenta zboží ve slevě (měřeno podílem na celkových tržbách). Ještě na začátku minulého roku se v promocích prodalo 61 procent zboží.
Tak rychle podíl slev zatím nikdy nevyrostl. Česko si tím upevnilo postavení slevového království Evropy. Slevy jsou silným nástrojem obchodu také v Bulharsku a na Slovensku, kde však podíl nedosahuje ani padesáti procent.
Podíl potravin, které Češi nakupují v akci, je ještě vyšší. „U potravinového zboží bylo z každé utracené stokoruny bezmála 70 Kč za zboží v akci. U drogistického zboží to pak bylo necelých 55 Kč,“ přiblížila Romana Duníková z NielsenIQ.
Zboží z některých kategorií už téměř spotřebitelé nekupují, pokud u něj není přeškrtnutá cenovka. „Jsou to zejména ‚komoditní kategorie‘, jako je trvanlivé mléko, cukr nebo máslo, kde podíl zboží prodaného v akcích přesahuje 80 procent tržeb,“ dodala Duníková. Mezi tyto slevové hity patří také pivo.
Zmíněná data zachycují trend za prvních padesát týdnů roku 2023, kompletní čísla za celý rok se budou lišit minimálně.
„V rámci retailu je v mezinárodním měřítku promočním podílem ČR specifická. V uplynulých dvou letech vlivem ekonomické krize zájem o zboží v akci ještě vzrostl. Zákazníci hledají způsoby, jak ušetřit a akční položky jsou pro ně jednou z forem úspor,“ reagoval mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík.
Masivní využívání slev na jedné straně může pomáhat zákazníkům vypořádat se s nepříznivou ekonomickou situací. Pokřivilo však mezi spotřebiteli vnímání toho, jaká je vlastně skutečná hodnota výrobku.
Na toto problematické specifikum českého trhu, kde se prodává 70 procent potravin v akcích, upozornil v rozhovoru pro SZ Byznys také předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna. „Takto masivní využívání slevových akcí je v rámci Evropy velice neobvyklé a v zásadě nám to znemožňuje říci, jaká je standardní cena výrobku. To pak samozřejmě komplikuje i jakékoliv srovnávání s jinými státy,“ vysvětlil předseda ÚOHS.
Omezit slevy by si přála Potravinářská komora ČR. „Snížit počet a objem slevových akcí je jistě žádoucí. Situace se stále zhoršuje, slev je stále více a nikdo neví, jak z toho ven. Některé výrobky se prodávají pouze ve slevách,“ říká mluvčí Helena Kavanová.
Ministerstvo zemědělství na dotaz redakce, zda má smysl přistoupit k nějaké formě regulace, uvedlo, že respektuje promo slevy, které jsou a budou nedílnou součástí marketingu obchodních společností.
„Ministerstvo zemědělství nemůže slevové akce zakazovat, neboť není k takové cenové regulaci nikterak zmocněno. Nicméně vnímám jako důležité o přiměřeném podílu slevových akcí na trhu s potravinami nadále diskutovat,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Podle něj je také důležité, aby spotřebitelé byli korektně informováni o tom, z čeho jsou slevy vypočítávány. Pravidla stanovuje novela zákona o ochraně spotřebitele, jejíž dopad v praxi hlídá Česká obchodní inspekce.
Výborný slevy obhajuje i ve vztahu k prodeji potravin, u nichž se blíží doba spotřeby nebo minimální trvanlivosti, případně u různých forem doprodeje či výprodeje, během Vánoc, Velikonoc a jiných událostí.
Také předseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Michal Kučera (TOP09) říká, že stát nemá moc možností, jak zvrátit extrémní situaci, kdy se už řada potravin jinak než ve slevě neprodává.
„Samotné řetězce uznávají, že se dostaly do zajetí slevových akcí a nemohou se z nich vymanit. Stát mnoho nástrojů, jak regulovat slevové akce, nemá, slevy jsou součástí tržního prostředí, pokud ovšem nedochází k nekalým praktikám při porušování hospodářské soutěže, zákona o cenách nebo třeba zákona o významné tržní síle,“ řekl.
Je přesvědčen o tom, že Česká obchodní inspekce by se měla na kontroly slevových akcí ve větší míře zaměřit.
