Chudne celá země. Studie ukázala, kam vedou hádky politiků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Známé slovní spojení „klid na práci“ sice sloužilo předlistopadové moci k tomu, aby zadusila jakékoli snahy o narušení svého monopolu, přesto na něm, zdá se, něco je. Nikoli ve smyslu potlačování opozice, jak jej vnímali soudruzi, ale v tom, že nestabilita politického prostředí dusí hospodářský růst.

Otázka vlivu polarizace na ekonomiku se ukázala jako aktuální zejména v souvislosti s atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica, kterého střelbou z bezprostřední blízkosti těžce zranil osamělý útočník. Slovenskou společnost rozděloval návrat několikanásobného předsedy vlády k moci už před tímto incidentem, středeční útok ovšem toto napětí ještě posílil.

Co lze nějak intuitivně vytušit, se skupina akademiků pokusila spočítat. Tři vědci z různých univerzit v Jižní Koreji publikovali v dubnu studii, ve které se zaměřili právě na dopad politické polarizace na ekonomiku.

Prozkoumali data ze 75 zemí v období let 1990 až 2019, a došli k závěru, že politická polarizace má negativní dopad na hospodářský růst kvůli „negativnímu vlivu na soukromé investice, rozvoj lidského kapitálu a celkovou produktivitu“.

„Zjistili jsme robustní zápornou korelaci mezi politickou polarizací a hospodářským růstem. Rozměr tohoto dopadu je značný. Nárůst o jednu standardní odchylku v míře polarizace je spojován se snížením HDP na obyvatele o 3,2 procenta,“ uvádí studie.

„Identifikovali jsme také mechanismus, kterým se polarizace transformuje v nižší růst ekonomiky. Výsledek naznačuje, že polarizace snižuje růst nejen přes fyzické investice, ale také přes investice do lidského kapitálu a produktivity,“ píší autoři studie.

Výzkumníci na druhé straně dodávají, že státní kapacita, neboli schopnost vlády dosahovat stanovených cílů, může nepříznivý vliv polarizace tlumit.

Autoři studie demonstrují svá zjištění na příkladu dvou zemí, jejichž kapacita z hlediska fungování státní správy je zásadně odlišná – Zimbabwe a Spojených států amerických.

Zatímco u africké země dlouhodobě sužované prakticky nefunkčním státem by prohloubení polarizace o jeden stupeň znamenalo propad výkonu ekonomiky zhruba o pět procent, oslabení americké ekonomiky by v analogické situaci bylo podle jejich propočtů „statisticky zanedbatelné“.

„Silná kapacita státu, jako například efektivní vládnutí, kvalitní regulace, a silný právní stát zabraňují tomu, aby polarizace brzdila hospodářský růst. Tato zjištění naznačují, že kombinace politické polarizace a slabší kapacity státu představují pro hospodářský růst významné riziko,“ stojí v závěru studie.