Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Mentalita českých zemědělců se mění. O tom, že jsou víc otevřeni novinkám, vypovídá i rostoucí počet dronů na polích. Farmáři si najímají nebo přímo kupují své vlastní létající pomocníky, kteří monitorují lány. Drony detekují plevely a slabé porosty, před sklizní hledají ztracená mláďata, měří půdní bloky a počítají skot.
„Ještě před lety se nám zemědělci smáli, proč létáme s drony nad farmami, ale dnes už i ti posměváčci mají své vlastní drony,“ vypráví Josef Chára, jeden z průkopníků dronů, který řídí českou pobočku mezinárodní firmy SAS Agro.
Monitoring cukrové řepy z dronu.
Situaci na českých farmách dobře zná, jeho firma objíždí s drony zemědělské podniky a snímá jejich pole z výšky. Čím dál víc farmářů si však po čase pořídí vlastní dron a naučí se jej sami obsluhovat.
Jedním přeletem dron sklidí desítky gigabajtů dat, z nichž se pak i za pomoci umělé inteligence ve speciálním počítačovém programu vytvoří takzvané aplikační mapy. Ty se nejčastěji nahrají do modulu postřikovače, který je rázem o něco chytřejší. Pokud je k tomu technicky vybaven, využívá postřikovač detailní mapy k tomu, aby ošetřoval plevel s přesností na dva centimetry.
Postřikovač se pohybuje v podstatě sám, podle předdefinovaných tras, a přesně ví, kdy vypnout a zapnout jednotlivé trysky nebo sekce.
Podle snímků se vytvoří aplikační mapy pro postřikovač. Ten už koná sám.
Taková selektivní (někdy se říká variabilní) aplikace chemických látek má několik benefitů, kterým postupně čeští zemědělci přicházejí na chuť. Zejména ti větší, s rozpočtem, díky němuž si mohou dovolit nákup dražších strojů a s možností využití na rozlehlých pozemcích, kde se technika zaplatí.
Jeden z hlavních benefitů ukázal i dvouletý projekt Mendelovy univerzity v Brně, který sledoval přínosy využívání dronů. „Došlo k výrazným úsporám přípravků na ochranu rostlin v řádu desítek procent. Samozřejmě záleží na míře zaplevelení, když máte hodně zaplevelené pole, je lepší nechat plošně pracovat postřikovač,“ líčí Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity.
Zemědělci tím mohou ušetřit přípravky, které jsou dnes výrazně dražší než před pár lety. „Díky bodové aplikaci jsme letos přípravek v ceně 1700 Kč na hektar aplikovali na 1,5 hektaru napadených porostů cukrové řepy. Dřív bychom to samé pole ošetřili plošně, to znamená na 25 hektarů,“ popsal Josef Čejka ze ZD Dolní Újezd, které hospodaří na 9,4 tisíce hektarů v okolí Litomyšle.
Precizní zemědělství
Text je součástí seriálu o precizním zemědělství. V minulých dnech jsme již vydali:
„Kromě finanční úspory je to ekologické, protože každý herbicid působí na plodinu toxicky. Zvyšuje to také výnos, protože méně chemie znamená vyšší kvalitu půdy,“ dodal.
Podle Lukase mají čeští farmáři v posledních třech letech výrazný zájem o drony, které pole snímkují s mnohem větší přesností než satelity. „Zájem nás překvapil. Do monitorovacích dronů neinvestují jen velké zemědělské podniky, ale i menší farmy,“ řekl.
Výrobci traktorů nespí
Firmám jako je SAS Agro nebo brněnský startup Skymaps ale roste silná konkurence. Světoví giganti jako je John Deere totiž přicházejí s novou generací postřikovačů, přímo vybavenou kamerami, které jsou schopné během jízdy snímat pole, analyzovat porosty a rovnou napadené rostliny lokálně léčit a likvidovat plevel. Tím odpadá práce s drony a další operace, které vyžadují lidskou sílu.
Kromě menších monitorovacích dronů jsou na trhu velké drony, které umí aplikovat postřiky ze vzduchu. To je však v Česku nelegální, používají se hlavně v zemích na východě s těžko přístupnými pozemky, například na rýžových polích v Číně.
Malé monitorovací drony slouží také k počítání zvěře a záchraně mláďat. K tomu slouží drony s termovizí. Farmáři v pět hodin ráno vstanou a společně s myslivci se vydají na pole, kde zachraňují srnčata.
Dron s termokamerou pro detekci zvěře.
„Když v květnu před sklizní sekáme jetel na senáž, rodí se mláďata srnčat. Najdeme je pomocí termovize z padesátimetrové výšky. Na monitoru vidíme červený bod. Myslivci je vezmou a odnesou do lesa,“ popsal Josef Čejka, jak letos zachránili dvě stě srnčat.
Josef Chára ze SAS Agro říká, že se dřív zbloudilá mláďata v porostu obecně moc neřešila, případně je vyhledával pes, ale účinnost byla oproti dronům nízká.
