Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ekonomická situace důchodců a udržitelnost důchodového systému opět rezonuje společenskou diskuzí. V rámci té často dojde ke srovnávání se zahraničím.
Každý stát má ale jinak nastavený systém podpory penzistů, absolutní výše důchodů je nevypovídající hodnota. Pokud tedy chceme srovnávat život důchodců, je dobré se podívat, jak velkou část utratí za základní potřeby. Například za jídlo.
Na to padne podle posledního měření společnosti Picodi z roku 2022 českým seniorům zhruba pětina. Větší podíl, než dávají penzisté třeba v Řecku nebo Itálii.
Seniorům na jihu Evropy pak může český penzista závidět i další skutečnost. Délku života, kterou stráví mimo pracovní proces. Například Řekové si totiž penzi podle posledních dat OECD z roku 2020 užívali v průměru o pět let déle.
I Češi si přitom v této oblasti výrazně polepšili. Zatímco v roce 1970 muži trávili v důchodu průměrně 12,6 roku, na začátku aktuální dekády to bylo více než 18 let. Ženy si dobu v penzi prodloužily o pět let. Roli zde hraje průměrná délka dožití, která stoupá rychleji než věk odchodu z pracovního procesu. Pro představu – penzijní věk 65 let schválila vláda v roce 2008.
Ministerstva financí po celém světě tedy řeší, kde vzít peníze na delší dobu v penzi. „Ten průběžný systém je možné kalibrovat jenom třemi základními parametry. A jedním z nich je věk odchodu do důchodu, který z mého pohledu prostě objektivně bude muset růst,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. „Z hlediska dlouhodobé stability toho systému samozřejmě není ideální cokoliv prosazovat na sílu. Ale bez úpravy toho parametru to těžko půjde.“
Podle střední projekce Českého statistického úřadu totiž bude seniorů přibývat. Zatímco v současné době tvoří zhruba pětinu populace s 2,21 miliony, predikce pro rok 2050 počítá s 3,07 miliony Čechů starších 65 let. To bude necelých 29 % populace.
V Česku tak dlouhodobě přibývá lidí, kteří důchod čerpají. Do toho navíc roste jeho výše, od začátku tisíciletí se průměrná penze více než ztrojnásobila. Výsledkem je, že důchody vyhrály pomyslného výdajového skokana posledních pěti let – mezi lety 2019 a 2024 narostly výdaje na ně o 234 miliard korun. Pro srovnání – u armády je tento nárůst 83 miliard.
Příjmy z pojistného přitom nejsou schopny rostoucí výdaje pokrýt. Jen v loňském roce bylo saldo hospodaření záporné o více než 70 miliard korun, od začátku tisíciletí je saldo v minusu půl bilionu.
Stárnoucí populace není ryze český fenomén. V roce 2022 tvořili lidé starší 65 let necelou desetinu světové populace. V roce 2050 by tato hodnota měla stoupnout na 16 % a v roce 2100 bude podle projekcí OSN v seniorním věku téměř každý čtvrtý.
Například v Albánii bude senior téměř každý druhý občan, v Jižní Koreji 44,44 % populace. Pouze u dvou států analytici predikují podíl seniorů 65 a starší pod 10 %. Niger a Čad.
Afrika je jediný kontinent, kde v loňském roce mladí – 15 let a méně – tvořili více než čtvrtinu populace. Zároveň má také nejméně lidí starších 65 let. Naopak Evropa je jediný region, kde starší lidé v populaci zastupují větší podíl.
