Česká závislost na Německu je i po volbách nemocná. Léčba je však možná

Známé rčení říká, že když si Německo kýchne, Česko dostane chřipku. Tato myšlenka platí i z ekonomického hlediska. Němci představují dlouhodobě pro české firmy největší exportní trh, kam putovala v roce 2023 zhruba třetina tuzemského vývozu, což, vyjádřeno penězi, odpovídá ceně zboží za 60,6 miliard eur, tedy přes 1,5 bilionu korun. Podle dostupných dat do Německa vyváží zhruba 60 procent českých exportérů.

„Německo je pro Česko logickou vývozní variantou. Jde o dominantní ekonomiku EU, největší trh a logisticky našeho nejbližšího souseda. Česká závislost na něm je proto zásadní. Vzájemný obchod dosahuje ročně hodnoty skoro 3 bilionů korun, přičemž český export k sousedům tvoří více než polovinu,“ vysvětluje kontext české závislosti na německé ekonomice pro SZ Byznys analytik z EY Petr Knap.

Německo aktuálně zápolí o zdraví své ekonomiky na více frontách. První z nich je způsobená energetickou krizí, další představuje chátrající infrastruktura a velkou roli hraje i klesající zájem o automobily. České firmy proto sledují vývoj ve spolkových zemích s napětím.

„Česká závislost na Německu podle mě není pro tuzemskou ekonomiku ani pro nás jako pro společnost dobrá. V případě konjunktury se můžeme radovat, protože zakázky plynou a naše fungování je pohodlné. Jenže v případě problémů si to schytáte společně s Němci, ať už chcete, nebo ne,“ vysvětluje pro SZ Byznys majitel společnosti Isolit-Bravo, dodávající formy na výlisky plastů do automobilů, Kvido Štěpánek.

Podle Knapa se dopady stagnace německé ekonomiky snaží řešit čeští vývozci z více oborů. Jenže to nejde jednoduše.

„Většina českých exportérů zkouší rozvolnit svou závislost na německém trhu. Zejména pro subdodavatele to půjde ale velmi pomalu a těžko. Navíc třeba ti v automobilovém průmyslu mohou mít lákadlo v podobě převzetí části aktivit z Německa a fungovat jako dodavatel ve větším rozsahu. To by oddálilo potřebu emancipace a rozšíření fungování českého kapitálu. Šance na větší diverzifikaci souvisí úzce s tím, jak sofistikované, nákladově výhodné a námi kontrolované produkty – od vývoje po distribuci – česká ekonomika nabízí,“ říká.

První náznaky provázanosti problémů obou zemí jsou patrné například z dat Spolkového statistického úřadu. Podle jeho dat se průmyslová výroba v Německu v loňském roce propadla o 4,5 procenta. Podobná data hlásil také tuzemský statistický úřad, podle nějž Česko ztrácelo meziročně 1,4 procenta, a to s tím, že výsledek za rok 2024 je nejhorší od covidového roku 2020.

Provázanost mezi německou a českou ekonomikou je nejsilnější v oblasti automotivu. Ten totiž tvoří zhruba třetinu celkového exportu Česka do Německa. K páteřním společnostem česko-německého obchodu patří proto nepřekvapivě tuzemská Škoda Auto, která je dceřinou společností koncernu Volkswagen. Sousední Německo je jejím největším odbytištěm.

Škoda podle dat zveřejněných firmou v roce 2024 vyrobila celosvětově přes 900 tisíc vozidel, z čehož v Mladé Boleslavi jich světlo světa spatřilo zhruba 575 tisíc. Do Německa ve stejném časovém rozmezí putovalo přes 187 tisíc aut. Případné stagnování ekonomiky západních sousedů se tak s odstupem času může projevit i u české automobilky, ačkoliv zatím na rozdíl od jiných automobilek Starého kontinentu vykazuje růst v oblasti tržeb i obratu. Redakce Seznam Zpráv Škodu Auto oslovila, ale tuzemská společnost se odmítla vyjádřit.

Ochlazení zájmu o automobily bylo loni podle ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla patrné po celé Evropě. Celkový objem výroby automobilů podle něj dosáhl historického rekordu.

„Loni se v Česku vyrobilo necelých jeden a půl milionu vozidel, což je historický rekord. V posledních měsících roku 2024 ale docházelo k ochladnutí na evropských trzích. Příčinou je upadající konkurenceschopnost Evropy, byrokratické zátěže pro firmy a nezvládnuté elektromobilové transformace,“ říká pro SZ Byznys Petzl.

Některé automobilky z výše uvedených důvodů na rozdíl od Škody proto neslýchaly dobré zprávy. Mezi nimi i německý Volkswagen.

Tradiční německá firma loni oznámila poprvé ve své historii uzavření několika závodů, kvůli nižší poptávce snižuje produkci o 734 tisíc kusů aut ročně a postupně zruší v následujících pěti letech 35 tisíc pracovních míst.

Jedna z největších automobilek Evropy zápolí na domácí půdě s elektromobilovou transformací, klesajícími prodeji a regulacemi Evropské unie týkajícími se uhlíkové neutrality, kvůli čemuž evropským automobilkám hrozí podle šéfa Renaultu Lucy de Meo pokuty ve výši až 15 miliard eur, tedy 376 miliard korun. Česká odnož firmy dopady zpomalování německé ekonomiky na její podnikání odmítla komentovat.

Propouštění oznamují i další tradiční německé firmy. Například bez práce se ocitne 5,5 tisíce lidí další stálice tamního průmyslu dodávající zboží automobilovému průmyslu společnosti Robert Bosch. Má k němu ale dojít převážně v Německu. Škrty by v tomto ohledu podle vyjádření české odnože společnosti do Česka dojít zatím neměly, podle německého ekonoma z tamní XTB Jense Klatta je v případě dalšího utahování opasku i tuzemská sekce firmy může pocítit.

„Bosch hraje významnou roli z hlediska dovozu automobilových součástek do Česka. Podle dat z roku 2022 vyvážel více než za zhruba 2 miliardy dolarů v regionálním prodeji a německá firma také provozuje u východního souseda závody, čímž posiluje vzájemný dodavatelský řetězec,“ vysvětluje odborník pro SZ Byznys.

Chřipka, která na českou ekonomiku padne na základě kýchnutí německých firem, přichází na automotive podle majitele Isolit-Bravo, s časovým odstupem.

„Zatím se u nás zpomalení německé ekonomiky neprojevilo, ale nemůžeme nad tím předčasně jásat. Automotive je obří mašina, která zkrátka reaguje na povely kormidla se zpožděním. Když Německo zpomaluje, projevit se to u nás může podle mé zkušenosti se zpožděním několika měsíců až jednoho roku,“ říká pro SZ Byznys Štěpánek.

Isolit-Bravo dodává do Německa formy fungující v průběhu celého procesu výroby nového auta. V jejich případě může přijít podle Štěpánka problém ve chvíli, kdy bude společnost čekat na poptávku nových projektů od automobilek. Kvůli zpomalení ekonomiky totiž můžou automobilky zrušit nové projekty, což by se projevilo u Isolit-Bravo i dalších českých společností z dodavatelského řetězce.

„My se na ochlazení zájmu v automotivu chystáme posílením našich podnikatelských aktivit v jiných oblastech. Máme zhruba čtvrtinu našich aktivit v oblasti techniky pro zahradu, kterou rozvíjíme. Tato oblast funguje a chceme se dostat na úroveň, aby pokryla zhruba polovinu našich aktivit a zajistila nás u případných výpadků z oblasti automotivu,“ popisuje plán firmy Štěpánek.

Dalšími oblastmi provázanými skrze dodavatelský řetězec se sousední ekonomikou jsou strojírenství, elektrotechnika či chemie.

„V oblasti strojírenství patří Česko mezi pět největších dodavatelů německého průmyslu. Český elektrotechnický průmysl zase úzce spolupracuje s německými firmami na vývoji komponent pro energetiku, dopravu a digitalizaci. V chemickém sektoru je Česko důležitým dodavatelem plastů a chemických surovin pro německé farmaceutické a automobilové společnosti, přičemž Německo je klíčovým investorem v tomto odvětví,“ vypočítává pro SZ Byznys tiskový mluvčí Česko-německé obchodní a průmyslové komory Christian Rühmkorf.

Pro pokračování společného obchodování podle něj mluví také, že země mají propojenou průmyslovou základnu a Německo je rovněž největším zahraničním investorem v Česku, což usnadňuje přenos technologií a know-how.

Ačkoliv by se čtenáři mohli na konci tohoto textu vzdávat naděje na lepší zítřky, realita nemusí ve výsledku vypadat černě. Obří koncerny nejsou jedinou složkou sousední ekonomiky a země se snaží své problémy řešit.

V roce 2024 vzniklo v Německu na 2700 start-upů a i přes propouštění v některých oblastech jsou odvětví, kde naopak firmy nabírají nové zaměstnance, jako například farmaceutický průmysl.

Není tudíž přílišný optimismus doufat, že i Česko kýchání sousední ekonomiky zvládne a z případné chřipky se dokáže vyléčit.