Česká farma nasadila robotického agronoma. Hlídá škůdce, listy a počítá úrodu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jmenuje se Fravebot a narodil se ve stejnojmenném brněnském startupu, který se do zemědělství dostal oklikou přes dodávky do automobilového průmyslu. Tedy vlastně trochu z nouze.

„Náš příběh vznikl za covidu, když jsme měli prázdné kanceláře a spoustu chytrých lidí, kteří zrovna neměli co dělat. Hledali jsme jiné odvětví, které nebude závislé na tom, jestli se budou nebo nebudou prodávat auta,“ vzpomíná spolumajitel Fravebot Vratislav Beneš na nejistou dobu. V té době vlastnil a řídil firmu Optisolutions, zaměřenou na aplikaci umělé inteligence v průmyslu.

Právě tehdy partu odborníků kolem sebe přivedl k novému projektu na vývoj zemědělského robota. Laboratoří se stala brněnská Farma Ráječek, místní pěstitel rajčat, okurek a jahod ve fóliovnících a především salátů pod širým nebem.

Prvním počinem startupu byl vývoj robota, který sklízí jahody. Naučit stroj jemné motorice není vůbec jednoduché, ale podařilo se to. Na světě byl robot, který natrhá až 25 kg za hodinu, tedy jako jeden člověk. Jenomže trh s jahodami je příliš malý, a tak se firma ponořila do většího díla – „robotického agronoma“, který si poradí i s rajčaty nebo okurkami.

Vznikl Fravebot scout. Autonomní robot, který s přesností na 2,5 milimetru dokáže detekovat každé místo ve skleníku. Využívá k tomu až 32 kamer a senzorů, technologii Lidar neboli měření vzdálenosti pomocí laserového paprsku, řídící jednotku PLC, běžně dodávanou do průmyslových robotů, anebo pětimetrové výsuvné rameno. Je autonomní, takže se pohybuje sám podle naprogramovaných tras.

Za jeden den zkontroluje dva až tři hektary a přes anténu ihned odesílá data na server k další analýze pomocí umělé inteligence. Až deset terabajtů dat z každého hektaru, tedy množství, které několikanásobně překračuje paměťovou kapacitu běžných stolních počítačů.

Úkolem robota však není nahradit chybějící pracovníky v zemědělství. Je především pravou rukou agronoma. Zkoumá plody a umí vypracovat přesné predikce sklizně. A také se na základě detekce listů učí předvídat potenciální rizika napadení zeleniny škůdci a chorobami. Pracuje také s předpovědí počasí a mikroklimatickými podmínkami ve skleníku.

„Dívá se na plody, jejich barvu, objem, na to, kolik jich je. Na základě toho provádíme predikci sklizně,“ popisuje Matěj Sklenář z Farmy Ráječek. Běžně se totiž odhady liší od reality až o několik tun, a to potom komplikuje obchod. Problém je to v případě, kdy je nadprodukce, ale i v opačném případě, když je na skladě méně. „Potřebujeme kvůli uzavření smlouvy znát odbyt. Když máme méně, než je nasmlouváno, dáme včas vědět dopředu,“ vysvětluje Sklenář, jak se vyhnout případným sankcím některých obchodních řetězců.

Sám se jako agronom dříve procházel po farmě několikrát týdně, aby zkontroloval rajčatové listy a zabránil rozšíření různých virů a bakterií, ale také škůdců, jako jsou housenky. Během několikahodinové práce stihl obejít jen pár uliček. V tom ho teď plně zastoupí jeho železný parťák. Na základě zjištění se pak agronom rozhoduje, zda nasadí léčbu a jakou.

Zásadní rozhodnutí však leží stále na člověku. Počítač pouze zpracovává, třídí a analyzuje obrovskou paletu dat, z nichž lze vyvodit příčiny a důsledky. Výživová doporučení jen detekcí listů dát neumí, agronom však problémy spojené s nedostatkem živin může vyčíst ze symptomů.

„Jako pěstitel potom musím udělat laboratorní rozbor závlahové vody, abych věděl, že je něco v nepořádku,“ popsal Sklenář.

„Jestliže se na nějakém listu začne něco dít, první den to ještě neznamená katastrofu. Takových událostí se ve skleníku stanou statisíce. Když se to potvrdí druhý nebo třetí den, je v závislosti na důležitosti problému notifikován farmář, agronom nebo rostlinolékař, že se něco děje,“ dodal Vratislav Beneš.

Do Fravebota brněnský startup investoval už desítky milionů korun. Hlavní ambicí firmy je uspět s ním na globálním trhu, kde jsou násobně větší skleníkové farmy.

„Máme zájem od zákazníků ze západní Evropy, ze Severní Ameriky, de facto z celého světa,“ říká Beneš s tím, že prvním cílem je Evropa. Zatímco v ČR je dohromady okolo sta hektarů hydroponických farem, v Evropě jsou samostatné farmy této velikosti a v USA jsou skleníkové farmy o velikosti tisíce hektarů.

Zelinářství obecně není pro robotizaci tak atraktivní jako živočišná výroba, přesto některé české hydroponické farmy začínají být na technologické špičce. Rajčatové farmy v Česku už například běžně používají počítačem řízený provoz, experimentují s intenzitou světla, nebo vyvíjejí přirozené nepřátele škůdců, které jim mohou vážně poškodit úrodu.

Ještě méně se roboti vyskytují v ovocnářství. „V podstatě není druh ovoce, který byste mohl strojově sklidit a nabízet, protože plody jsou velmi citlivé na otlaky,“ říká předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Částečně však sklízecí stroje existují. Používají se částečně na rybíz a kanadské borůvky a ve větší míře na hroznové víno. U hroznů totiž mírné poškození nevadí.

„Stroje na sklizeň jahod se používají na velkých farmách ve Španělsku. V ČR ovoce pěstují hlavně malé farmy, kterým by se stroje nezaplatily,“ dodal.