Článek
Česká firma FaceUp Technology nabízí aplikaci, s níž lze v organizacích upozornit na protiprávní jednání. Platforma pro takzvané whistleblowery vznikla původně jako školní projekt tří studentů brněnského gymnázia. Byla určena pro školní děti, které mohly s její pomocí bezpečně upozorňovat na šikanu.
Studentská práce nastartovala byznys dnešní firmy FaceUp Technology. Zakladatelé Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm od té doby se svou digitální schránkou důvěry prorazili nejen ze škol do firem a úřadů, ale také za hranice Česka.
„Vyrostli jsme na milion dolarů ročního příjmu z předplatného, v týmu máme 30 lidí a kanceláře v Brně, Praze, Chebu a v ugandské Kampale. Naše aplikace se používá ve více než 50 státech světa,“ shrnuje současnou pozici firmy Jan Sláma. Počet uživatelů v Česku a v zahraničí se blíží tisícovce.
Školní aplikace NNTB (zkratka ze slov „nenech to být“) je k dispozici zdarma a dnes se používá na zhruba dvou tisících českých škol a desítkách škol v zahraničí. Zdokonalená komerční verze určená pro firmy, úřady a instituce se předplácí. „Průměrná platba za přístup k našemu softwaru je u českých firem kolem 30 tisíc korun ročně,“ říká Sláma.
FaceUp Technology byla zatím ve ztrátě, loni prodělala 10 milionů korun. Ke konci roku 2022 byl její vlastní kapitál ve 13milionovém minusu a podílníci byli nuceni finanční účasti zvedat. Letos má však dojít k bodu zvratu.
„Ztráta minulých let je způsobena investicemi do vývoje našich produktů a do mezinárodní expanze. Letos jsme už několik měsíců po sobě v zisku,“ říká Sláma.
Nový zákon
V posledním roce zájem o produkt FaceUp Technology v tuzemsku prudce zvedl zákon o whistleblowingu, tedy ochraně oznamovatelů protiprávního jednání, který v Česku začal platit od srpna.
Ukládá firmám s alespoň 50 pracovníky, obcím nad 10 tisíc obyvatel a subjektům ve veřejném či finančním sektoru vytvořit vnitřní systém, který umožní bezpečné nahlašování protiprávních praktik.
Není nutné to řešit digitálním nástrojem. Povinné subjekty musí prostě vytvořit informační kanál, který oznamovateli zaručí anonymitu, a určit osobu, která se podněty bude zabývat. Stačí tedy vyčlenit pro oznamovatele e-mailovou adresu, telefonní číslo nebo zajistit příjem papírových oznámení.
I když je však „digitální schránka důvěry“ jen jednou z možných cest, stoupl počet domácích uživatelů aplikace FaceUp Technology v Česku díky nové legislativě dvojnásobně.
Brněnská firma u nás není jediným poskytovatelem whistleblowerské aplikace, podobné nástroje nabízejí například firmy Whispero nebo Whistlee.
„Také velké nadnárodní společnosti, třeba velká poradenská čtyřka nebo softwarová firma SAP, mají vlastní řešení. Celkově je ve světě zhruba 20 velkých hráčů v oboru whistleblowingového softwaru. FaceUp se v Česku stal průkopníkem těchto řešení a pořád si tu drží významnou pozici,“ říká specialista na pracovní právo a ochranu osobních údajů Jakub Málek, partner advokátní kanceláře Peyton Legal.
Za hlavní přednost aplikace NNTB považuje Málek kvalitní zabezpečení sdílených dat, tedy spolehlivou ochranu oznamovatele.
Globální záběr
FaceUp Technology se už od svého vzniku před šesti lety zaměřuje na globální trh. Podle Jana Slámy měla také až do loňského roku víc klientů v cizině než v Česku. „Otočilo se to až v souvislosti s novým zákonem,“ říká.
Mezi klienty FaceUp patří řada velkých tuzemských firem, například Škoda Auto či Pilsner Urquell. Dále městské samosprávy, Olomoucký kraj a některá ministerstva.
Kromě Česka má FaceUp klienty v řadě evropských zemí. Po Česku má nejsilnější pozici v USA, působí v Chile, Brazílii nebo v Austrálii. Nejrychlejší růst zájmu o svůj software dnes majitelé vidí v Africe a v Asii.
Startu svého byznysu obětovali zakladatelé FaceUp část vlastního studia. Sláma gymnázium opustil ještě před maturitou, získal ji až později díky dálkovému studiu. Jeho společníci studovali s individuálními plány.
Od počátku se orientovali na zahraničí, vůbec prvního platícího zákazníka získali v Jihoafrické republice. „S podnikáním jsme začínali od 12 let,“ vypráví Sláma. Ještě jako děti se dostali do asociace Sigma Square, která spojuje mladé podnikatele z různých zemí.
„Přes Sigmu jsme narazili na členy této organizace v Ugandě, já jsem pak využil jejich nabídku k cestě do Ugandy a tam jsme poznali našeho budoucího country managera pro Afriku – sleduje pro nás Jihoafrickou republiku, Nigérii a další státy,“ popisuje, jak se firma dostala k expanzi na africký kontinent.
V Africe vidí Sláma silný potenciál. „Je to obrovský trh, který se rychle digitalizuje, rychle roste, rozvíjí se tam kapitálový trh. Přitom je Afrika z hlediska byznysu trochu zapomenutá, takže tu není tak silná konkurence,“ říká.
Nové zákazníky po celém světě FaceUp získává přes globálně působící internetové vyhledávače i cíleným kontaktem s potenciálními zájemci. Firma publikuje blogy, rozesílá newslettery, zaměřuje se na advokátní kanceláře či poradenské firmy.
