Hlavní obsah

Češi začínají kupovat jídlo, které by skončilo v koši. Ušetří lidé i firmy

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Restaurace, pekárny a bistra vyhazují jídlo za desetitisíce. Startupy je přesvědčují, ať je raději prodají se slevou. A uleví tím planetě.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do České republiky přišel před několika týdny dánský startup Too Good To Go (TGTG) se svou mobilní aplikací na záchranu přebytečných potravin z gastronomie i maloobchodu. Zavedená česko-maďarská konkurence Nesnězeno tak nemá trh s potravinami, které by jinak skončily v koši, už jen pro sebe a musí se postavit globálně největšímu hráči.

To, co na první pohled vypadá spíše jako bohulibá nezisková činnost, by v budoucnu mělo zároveň fungovat i jako klasické podnikání, které svým majitelům vydělává peníze.

Platformy na záchranu jídla (převážně z gastronomie) fungují jako tržiště. Kavárny, pekárny, cukrárny, restaurace, hospody, bistra, ale i prodejci potravin, kteří za sebou zanechávají tuny nespotřebovaných potravin ročně, se pomocí tržišť propojí se zákazníky, ochotnými koupit si jídlo s velkou slevou. Startupy inkasují provizi a restauratér sníží odpisy z neprodaného zboží.

Tento model se ve světě rozjíždí zhruba posledních deset let spolu s tím, jak hlavně mladší generace čím dál víc přitahují environmentální témata. Uživit planetu se stává stále větší výzvou a přitom se velká část potravin nelogicky vyhazuje. Jejich výroba, distribuce i prodej navíc produkují škodlivé emise.

V Evropě připadá na každého člověka 131 kilogramů vyhozených potravin ročně, uvádí Eurostat. Na prvním místě v plýtvání jsou domácnosti, za nimiž zůstává 70 kg odpadu ročně v přepočtu na jednoho obyvatele. Druhým největším plýtvačem je potravinářský a nápojářský průmysl –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 28 kg. Dvanáct kilogramů ročně pak vyhodí gastro podniky. A především o tuto skupinu se budou přetahovat technologické startupy.

Důvod plýtvání je jednoduchý. Než aby toho hospodský vyrobil méně a naštval zákazníky větou „už nemáme“, raději toho vyrobí o něco víc. Navíc návštěvnost v gastru, zejména v létě, velmi kolísá a vaření se obtížně plánuje.

„Některý den prodám 80 kusů sladkého pečiva, jiný 120. Tudíž musím mít výrobu připravenou na situaci, kdy chodí malinko víc lidí. Když vyrobím méně, může se stát, že v pět odpoledne už nebudu mít co prodávat. Každý den z jedné pobočky odepíšu zboží přibližně za 3000 Kč,“ vysvětluje například Ondřej Kuchař, spolumajitel sítě šesti pražských pekáren a kaváren Zrno Zrnko. Tento podnikatel spojením s tržištěm TGTG prý snížil odpisy potravin asi o třetinu.

Se získáváním partnerů je tržiště zatím na začátku. Připojil se ale už například Hilton Old Town Prague, restaurace Safir, Palatino & Nominanza, řetězec Costa Coffee nebo právě síť pekáren a kaváren Zrno Zrnko a další menší nezávislé podniky.

„U nás může v průměru restaurace nebo jiný obchod zachránit od 10 do 25 tisíc korun tržeb měsíčně,“ popisuje výhody ředitel konkurenční služby Nesnězeno Jakub Henni. „Podniky, které spolupracují s Nesnězeno, nevyhodí téměř nic – úspěšnost prodejů našich balíčků je přes 91 %. Například restaurace v centru Prahy mohou dát do nabídky i deset jídel denně,“ dodal.

Nákupní loterie

Princip obou služeb je velmi podobný. Gastro podniky nabídnou zákazníkům skrze aplikaci jídla z restaurací, pečivo, zeleninu, dezerty a další pokrmy či potraviny s nejméně padesátiprocentní slevou. Tržiště získá provizi za prodej a zákazník levné jídlo k rychlé spotřebě a často i té nejvyšší kvality, protože i to by se jinak vyhodilo.

Zajímavé je, že spotřebitel dopředu neví, co přesně vlastně kupuje. Pořizovaný balíček je mix toho, co by gastro podnik jinak pravděpodobně vyhodil. Důvod je prostý, kdyby si zákazník mohl vybírat, prodávalo by se jen nějaké jídlo a plýtvání by se tak nesnižovalo. Prodej po jednotlivých položkách by byl navíc pro personál mnohem pracnější.

Nesnězeno aktuálně působí v sedmi českých krajích. V červnu se aplikace rozšířila do Libereckého kraje, a ještě v létě začne působit v Hradci Králové a Pardubicích. V Česku má přes tisíc partnerů z řad restaurací, obchodů, pekáren apod. Z teritoriálního hlediska má v Česku náskok. Globálně není tak silným hráčem jako světové TGTG, nicméně o outsidera rozhodně nejde. Je ve dvou stech městech ve čtyřech zemích a zaměstnává stovku lidí. Po sloučení s maďarskou platformou Munch v roce 2022 působí v Rumunsku, v ČR, na Slovensku a v Maďarsku.

Po posledním investičním kole na konci minulého roku je podle Henniho aplikace Nesnězeno na dobré cestě k dosažení černých čísel. Do projektu bojujícímu proti plýtvání potravinami se zapojili například investoři Piton Capital a FJ Labs, kteří dříve podpořili i byznysové giganty jako Alibaba nebo Delivery Hero. Do investičního kola se přidal také Christopher Muhr, spoluzakladatel Grouponu a Lieferando, předního evropského startupu v oblasti doručování.

Český průkopník v oblasti anti food-waste cílí i na obchodní řetězce. Loni zahájil spolupráci s Penny Marketem, kterou letos rozšířil už na dvě stě prodejen, tedy takřka polovinu všech obchodů této diskontní sítě. A balíčky ovoce, zeleniny, pečiva či chlazených potravin před expirací jsou oblíbené, za 79 Kč se jich od loňska prodalo cca 300 tun.

TGTG je nyní teprve na začátku své expanze v Česku, kde začal Prahou. V devatenácti zemích, kde světový lídr trhu zatím působí, spolupracuje také s řetězci typu Spar, Coop či Billa. „Je to segment, který v zahraničí velmi dobře funguje a rádi bychom spolupráci navázali i tady,“ uvedl ředitel TGTG pro Česko Pavol Dzurjanin. Řetězce běžně dávají přebytky do potravinových bank, podle něj to však s touto službou nijak nekoliduje.

Dzurjanin věří ve velký potenciál České republiky, kde slovo sleva působí jako magické zaklínadlo. „Byli bychom rádi, kdybychom se v Česku dostali na úroveň Dánska, kde mobilní aplikaci používá polovina populace,“ uvedl.

Startup vznikl v roce 2016 v Kodani. Služba v posledních letech exponenciálně roste a na svou stranu získala řadu investorů. Během prvních šesti let od roku 2016 se jí podařilo prodat sto milionů balíčků přebytečného jídla, a stejný objem během dalšího roku a půl. Celkově pomohla prodat přes 330 milionů jídel, které by se jinak vyhodily. Letos chystá expandovat do Austrálie. Nesnězeno prodalo celkem přes 2,5 milionu balíčků.

Česká republika je první zemí pro expanzi TGTG po třech letech. Rozvoj firmy zkomplikoval covid, který v řadě zemí uzavřel restaurace. Dnes má největší globální tržiště s přebytečnými potravinami, 95 milionů registrovaných uživatelů a 160 tisíc partnerů.

Doporučované