Článek
Místo „náhodných“ nákupů seznam na papíře či v mobilu. Omezování množství zboží. A také rozdílné priority u mužů, žen i mladé generace, na čem šetřit. To jsou trendy uplynulého roku, které popsal průzkum platební společnosti Mastercard.
Polovina lidí za jeden nákup potravin průměrně utratí 301 až 800 korun. Necelá pětina vydá nad 1200 korun. Přes sedmdesát procent přitom tvrdí, že platí více než před půl rokem, čtyřicet procent vydává dokonce výrazně více.
Část spotřebitelů se proto snaží šetřit. Názory na to, kde škrtat, se však liší v závislosti na věku i pohlaví. Muži na prvním místě omezují útratu při návštěvě restaurací a volnočasových aktivitách. Naproti tomu ženy v prvé řadě více rozmýšlejí, zda je nutné rozšířit svůj šatník a botník.
Genderové rozdíly jsou vidět také v úsporách při nákupu potravin a drogerie. Při pořizování tohoto zboží jsou ženy daleko ostražitější než muži, kteří zpravidla více vydělávají. Vysvětlením může být také skutečnost, že ženy častěji obstarávají nákup tohoto zboží do domácnosti.
Na předních místech zboží, na kterém se v poslední době šetří, figuruje také elektrovybavení a elektronika, nábytek a bytové doplňky či sportovní potřeby. Naopak nejméně se šetří na léčivech a lécích, věcech pro domácí mazlíčky, pohonných hmotách a hračkách.
Celkově jsou ženy v dnešní nejisté době spořivější. Dvě třetiny lidí (66 %) tvrdí, že v poslední době více omezují nakupování. Je mezi nimi 73 procent žen a „pouze“ 59 procent mužů. Jasnou odpověď, proč tomu tak je, průzkum nedává, nicméně vysvětlení se nabízí.
„Můžeme se domnívat, že ženy bývají častěji zodpovědné za nákup potravin pro rodinu, mají větší přehled o cenách potravin a řeší rodinný rozpočet. Možná tedy přistupují pečlivěji k tomu, kolik a za co utratí a jak rozloží výdaje za nákupy potravin během měsíce,“ komentuje generální ředitel společnosti Mastercard Michal Čarný.
Trochu jinak se chová takzvaná generace Z, tedy mladí lidé ve věku od 15 do 27 let. Oproti celé populaci šetří méně na většině věcí včetně útrat v restauracích, za zábavu, elektroniku a další zboží. Překvapivě víc šetří na potravinách (41 % vs. 36 %).
Konkrétně v segmentu potravin více lidí než dříve šetří tím, že svůj nákup více plánují. Téměř třetina (31 procent lidí) více předem plánuje, co si v obchodě koupí. Do obchodu vyráží 73 procent lidí s nákupním seznamem, který lidem pomáhá vyhnout se nástrahám „impulzivních“ neboli náhodných nákupů zboží, které nutně nepotřebují.
„Tato změna směrem k většímu plánování se týká i generace Z. Mladí lidé mají sice v průměru nižší útratu za jeden nákup potravin a dovolují si více spontánních nákupů, ale i zde platí, že pro třetinu z nich se stal nákupní seznam důležitým pomocníkem, který začali více využívat a více plánovat, čím naplní svůj nákupní košík,“ říká Čarný.
Nákupy v hodnotě do 300 korun pořizuje v obchodech 27 procent zástupců generace Z, což je podstatně víc než v celé škále zákazníků (15 procent).
Snahu šetřit pozorují velké obchodní řetězce například ve vyšším zájmu o výrobky pod privátní značkou, které jsou zpravidla levnější, a také v nárůstu objemu zboží prodávaného v akcích.
„Největší zájem je o akční zboží v podobě základních potravin, jako jsou vejce, máslo nebo mléko,“ říká mluvčí Lidlu Tomáš Myler.
Průměrně se ceny obědů v restauracích blíží dvěma stům korunám a více lidí proto raději sáhne po levnějším, ale průmyslově zpracovaném jídle.
„Vzhledem k rostoucím cenám v restauracích evidujeme také zvýšenou poptávku po hotových jídlech,“ popsal mluvčí Lidlu. Diskont, který loni získal cenu veřejnosti v soutěži Mastercard Obchodník roku, zmiňuje další trendy. „Pozorujeme také, že zákazníci se i nadále snaží minimalizovat čas strávený nákupem. Do prodejen tak míří méně často, zvětšil se ale objem jejich nákupů.“
Seznam Zprávy jsou mediálním partnerem soutěže Mastercard Obchodník roku 2022. I vy můžete rozhodovat o tom, které nákupní trendy hýbou světem retailu. Stačí hlasovat ZDE.
Většina lidí (69 %) nakupuje dle průzkumu Mastercard potraviny několikrát týdně nejčastěji dvakrát až třikrát. U třech z deseti lidí se frekvence nákupů nezměnila. Častěji nakupuje 14 procent lidí a méně často 19 procent.
Čtyřicet procent zákazníků změnilo v posledním půl roce objem nakupovaného zboží. Třetina lidí přitom deklaruje, že nakupuje méně zboží.
