Článek
V roce 2023 trval průměrný pracovní týden v Evropské unii 36,1 hodiny. Průměrná skutečná pracovní doba za týden se mezi členskými zeměmi samozřejmě liší. Nejdelší pracovní týden mělo Řecko (39,8 hodiny), Rumunsko (39,5), Polsko (39,3) a Bulharsko (39,0).
Naopak nejkratší pracovní týden mělo Nizozemsko (32,2 hodiny), následované Rakouskem (33,6) a Německem (34,0). Ukazuje to rozsáhlý průzkum Eurostatu s názvem „Kolik hodin týdně Evropané pracují?“
„ČR se svými necelými 40 hodinami se tak řadí jednoznačně na východ Evropy, protože zde máme osmý nejdelší pracovní týden,“ komentuje data hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Rozdíl od těch před námi je vlastně jen symbolický. Jedna dobrá zpráva - za posledních deset let se pracovní týden Čechům zkrátil o 1,2 hodiny,“ dodává.
Jeden společný rys v rámci celé EU však lze najít, a to výrazně vyšší počet odpracovaných hodin v zemědělství.
Ekonomickými činnostmi s nejdelším pracovním týdnem bylo totiž právě zemědělství, lesnictví a rybolov (41,5 skutečné pracovní doby), těžba a dobývání (39,1) a stavebnictví (38,9), přičemž nejkratší pracovní týdny byly zaznamenány v činnostech domácností jako zaměstnavatelů (26,7 hod.), vzdělávání (31,9) a umění, zábavy a rekreace (33,0).
„Výsledky jsou samozřejmě ovlivněny nejenom ekonomickou úrovní země, ale i využíváním částečných úvazků, které jsou u nás spíš raritou než běžnou praxí. Lze diskutovat o tom, jak je pracovní doba využívána, ale to vlastně může platí pro jakoukoliv zemi,“ říká Dufek.
„Podstatné je, že i když v práci na východě trávíme více času, ekonomicky východ stále zaostává za západem. Zde svoji roli sehrává struktura ekonomiky, respektive zaměření na nízkou či vysokou přidanou hodnotu, ale také způsoby, jakými se taková produktivita – zvláště ve službách – vlastně počítá.“ Podle ekonoma jsou výsledky rovněž ovlivněny i kulturními rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Příkladem budiž běžné zavírání obchodů o svátcích či nedělích apod.
Ve většině zemí EU v roce 2023 pracovníci na vlastní účet pracovali více hodin týdně než zaměstnanci, s některými výjimkami včetně Kypru a Estonska, kde zaměstnanci pracovali v průměru více než pracovníci na vlastní účet.