Článek
Rok 2024 byl prvním rokem od covidu, kdy podíl zboží prodaného ve slevě klesl. Český zákazník to však nejspíš ani nepocítí, protože podíl slev se meziročně snížil jen o 0,3 procentního bodu. V akcích se stále prodávalo 64 procent zboží, přesněji řečeno tolik z celkových tržeb měli obchodníci díky slevám – ty se v branži označují slovem promoce.
Podíl slev, kterým Česko kraluje v rámci Evropy, platí o nejčastějších místech nákupu, tedy supermarketech, diskontech a hypermarketech. V ostatních prodejnách je slev méně – například v drogistických řetězcích 40 procent, v prodeji rychloobrátkového zboží na internetu „jen“ 26 procent.
Po slevách dnes více než dříve prahnou také lidé s vyššími příjmy, všiml si nákupní rádce Kupi.cz.
„Díky vývoji cen potravin na českém trhu začali navštěvovat Kupi.cz i ti, kteří se dříve o slevy a nabídky v letácích nezajímali, což se pozitivně odrazilo na naší návštěvnosti,“ uvádí manažer rozvoje obchodu Seznam.cz a Kupi.cz Vlastimil Jakimič.
Podíl promocí v Evropě.
Z nástroje NetMonitor, který měří návštěvnost českého internetu, je vidět nárůst tohoto portálu od začátku loňského roku téměř o dvě pětiny na cca 2,5 milionu uživatelů měsíčně.
Důvodem, proč se o slevy zajímá více lidí s vyššími příjmy, je podle Jakimiče také nedávné zdražování potravin a inflace.
„Socioekonomický profil uživatelů Kupi.cz je dokonce nad průměrem celé České republiky. Těch nejvýše postavených podle socioekonomické klasifikace ABCDE vidíme na Kupi.cz až o 10 procent více než v české populaci. Víme také, že 89 procent našich uživatelů rozhoduje o nákupech a 61 procent pochází ze střední a vyšší třídy,“ shrnul.
Zákazníci jsou ochotnější si připlatit spíš v e-shopech. Přes relativně nízký podíl slev tam loni tržby rostly nejvíce (o 25 %). Klesaly však v hypermarketech (-1 %) a na tradičním trhu (-2 %).
Z dat společnosti NIQ vyplývá, že obchodní řetězce jsou zásadním prodejním kanálem v potravinách a drogerii. Mají tržní podíl 74 procent, přičemž trhu vévodí supermarkety a diskonty (42 %).
Privátní značky. Láká hlavně cena
Pokračoval trend vzestupu privátních značek, tedy těch, které prodávají obchodní řetězce pod vlastní značkou a kde mají pod větší kontrolou nejen marketingové náklady, ale i design či receptury.
Na rozdíl od slev, které narazily na strop, „privátky“ v roce 2024 dál posilovaly. Jejich podíl na tržbách za potraviny a drogerii podle NIQ vzrostl z 27 na 28 procent.
Průzkum jasně ukazuje, že jejich hlavním tahákem je příznivější cena ve srovnání se značkovými produkty a „skvělý poměr ceny a výkonu“. Dohromady je cena u privátek důležitá pro osm z deseti spotřebitelů. Naopak ti, kteří jim neholdují, nejčastěji poukazují na jejich omezený výběr a nejasný původ. Menší část spotřebitelů potom odrazuje, že privátní značky jsou moc levné.
Privátní značky ochucených mlék jsou v průměru o 30 procent levnější, dětská hotová výživa a toaletní papír o 28 procent, másla a margaríny o 14 procent a vejce o 10 procent.
Svaz obchodu a cestovního ruchu uvádí, že průměrná úspora na privátní značce stejné kvality dosahuje 26,5 procenta. Mladší generace podle prezidenta Tomáše Prouzy odmítá platit za drahé značky. Dalším trendem dneška je klesající loajalita vůči jedné značce nebo jednomu prodejnímu místu.
Zahlcení obchodu slevami a privátními značkami se dlouhodobě nelíbí Potravinářské komoře.
„Privátní značky jsou velká bolest retailu. Výrobce je soustavně tlačen do nižších a nižších cen,“ uvedla šéfka komory Dana Večeřová na konferenci k budoucnosti zemědělství. Označila také za chybu, že u těchto značek není uveden výrobce. To je častý případ, neplatí to však o všech produktech. Někteří výrobci potravin sami nechtějí, aby se jejich jméno na značkách řetězců uvádělo.
Češi oproti Evropě zchudli
V posledních dvou letech Češi zchudli, uvádí NIQ. Průměrný disponibilní příjem v Česku v roce 2024 meziročně klesl ze 14 274 eur na 14 106 eur a vůči průměru v Evropské unii index klesá už druhým rokem po sobě.
Trendem v rychloobrátkovém zboží je rostoucí kategorie krásy a „zdravých“ potravin. NIQ uvádí, že loni tržby v biopotravinách rostly meziročně sedminásobně, bezlepkové potraviny o 52 procent, vegetariánské potraviny o 93 a veganské dokonce o 189 procent.
A spotřebitele přitahovala i magie mléčných dezertů, jejichž název upozorňoval na zvýšený obsah proteinů, za ně útraty vzrostly téměř třikrát.
V potravinách podle Svazu obchodu zrychlují úpravy receptur, takzvané reformulace, s cílem snížit například obsah tuku, cukru či soli. Lepší místa na prodejně a širší zastoupení si získávají zdravé potraviny, ať už jsou to zelenina, ovoce, zdravá předpřipravená jídla a rostlinné alternativy. Naopak na ústupu jsou „fast-food“ pokrmy.
