Češi jedou pro cigarety a maso i sto kilometrů. Miliardy pak chybí v rozpočtu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V zahraničí nakupuje více než polovina Čechů. „To, co historicky dělali němečtí a rakouští důchodci směrem do Česka, tak to vlastně dělají Češi směrem do Polska,“ popisuje realitu inflačních měsíců Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Za první čtvrtletí letošního roku utratili Češi v zahraničí celkem 21,1 miliardy Kč. Meziročně o 39,4 % více. Přispěla k tomu ovšem i inflace, ke které dochází i u našich sousedů. Podle tuzemského Ministerstva financí (MF) ale nejde o výpadek, který by státní kasa významně pocítila.

„Po očištění o inflaci dosáhly zahraniční útraty Čechů v 1. čtvrtletí celkem 16,6 mld. Kč, a stále tak zaostávaly za vrcholem z let 2018–2019. V reálném vyjádření tak současné výdaje domácností v zahraničí nijak mimořádné nejsou. Je nutné říci, že se nejedná pouze o spotřebu při nákupech, ale i o další náklady při cestování, dovolených a podobně,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového oddělení MF.

Hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler má jiný názor. Zahraniční nákupy mohou podle něj být jedním z důvodů, proč spotřeba domácností v Česku už několik měsíců v řadě klesá.

„Spotřeba v zahraničí je kvůli vyšším životním nákladům v tuhle chvíli významnější, než tomu bylo v minulosti, to je zřejmé. Je otázkou, jestli to není jeden z důvodů, proč naše čísla spotřeby domácností v České republice více zaostávají za hodnotami z jiných evropských zemí.“

Z každé stokoruny, kterou Češi utratí, roste podíl peněz, který zaplatí v cizině. „Zatímco ještě v roce 2019 to byl padesátník, teď to jsou už dvě koruny,“ řekl před časem pro SZ Byznys ekonom CETA Aleš Rod. Kvůli tomu ve státním rozpočtu ročně chybí více než 10 miliard z DPH a spotřební daně, odhadla na základě svého nedávného průzkumu spotřebního chování Čechů Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Významněji z výnosu daní ukrajují hlavně přeshraniční nákupy cigaret. Spotřební daň na tabák totiž tvoří podstatnou část příjmů státní kasy. „Z pohledu daňových příjmů je zásadní spotřeba zboží, které podléhá spotřební dani a DPH, např. pohonné hmoty, alkohol a cigarety,“ uvedla pro SZ Byznys Krušinová.

A zhruba každá desátá krabička cigaret v příhraniční oblasti je podle Svazu obchodu zakoupena v Polsku. „Dvakrát za rok se dělají výzkumy na různých místech, kde se vytahují věci z popelnic a sleduje se, kolik je tam českých krabiček, kolik je tam třeba krabiček z Polska. No a dneska je to v příhraničních regionech třeba už přes 10 %. To jsou poměrně velké peníze, o které stát přichází na spotřební dani. A pokud bude ještě dál ‚spotřebku‘ z tabáku navyšovat, tak bude zřejmě přicházet o víc,“ tvrdí Tomáš Prouza.

Pro benzin podle Ministerstva financí naopak jezdí Poláci k nám. „V loňském roce jsme snížili spotřební daň na motorovou naftu a benzin jako pomoc českým autodopravcům, aby byli zejména v příhraničních oblastech více konkurenceschopní. Většina okolních zemí totiž aplikovala minimální sazbu spotřební daně. V současnosti se v Česku v porovnání s okolními zeměmi nafta prodává za nejnižší cenu. Je tedy velmi pravděpodobné, že v příhraničních oblastech nakupují naftu i benzin rovněž zahraniční spotřebitelé i firmy,“ uvedla Krušinová z MF.

Nejen pro cigarety si ale Češi navykli jezdit za hranice. Alkohol si dovážejí ze Slovenska a Rakouska. Do Polska se cestuje i pro běžné týdenní nákupy, hlavně pro maso. V Německu láká lacinější drogerie. Průměrná hodnota jednoho přeshraničního nákupu činí 2 829 korun, vyšlo v dubnovém průzkumu Asociace malých a středních podniků.

Bolí to zejména obchody v blízkosti hranice. „Poslední rok příhraniční obchody přišly o nějakých 10 až 25 % obratu, mluvím hlavně o potravinách,“ odhaduje Prouza. Na české klienty si v polském příhraničí zvykli a cílí na ně.

„Poláci hodně změnili cenovou strategii. V Biedronce (polský maloobchodní řetězec, pozn. red.) za hranicemi je cena klidně o 10 % nižší než v Biedronce ve Varšavě. Poláci si dobře spočítali, že na tom velkém obratu vydělají. A že je pro ně sexy být vůči českým cenám co nejrozdílnější, aby tam ty lidi přitáhli,“ pozoruje Prouza.

Zatímco dříve jeli Češi pro lacinější nákup do 40 kilometrů, teď už neváhají urazit kvůli lepším cenám i 100 kilometrů. „Nárůsty nákupů za hranicemi určitě jsou. Vidíme, jak se prodlužuje vzdálenost od hranic, ze které jsou ještě lidi ochotni na nákup jet. Ještě před rokem a půl byla mentální hranice nějakých 30 maximálně 40 kilometrů, které byli lidé ochotni za levnějšími nákupy ujet. Teď už je to i kolem 100 kilometrů,“ upozorňuje Tomáš Prouza.

U potravin mají rozdílné ceny u totožných produktů tři důvody. Nižší DPH na potraviny v Polsku. Pro nižší ceny v Polsku hraje podle Prouzy i velikost tamního trhu. „Velké značky mají mezinárodního distributora. Samozřejmě Poláci pro 40 milionů lidí nakupují za jiné ceny než Češi pro 10 milionů.“

Třetí důvod vidí Prouza v české „slevové“ mentalitě. „U nás se 60 % potravin prodá ve slevách, to je evropský rekord. Navíc je v tuzemsku větší rozdíl mezi běžnými a slevovými cenami. V Německu máte často slevu 10–15 %, a nikoliv 30–50 % jako v Česku. Když si člověk umí vybrat, ušetří.“

Seznam Zprávy nedávno popsaly, jak výrazně lze ušetřit, když se český klient vydá pro nábytek, elektroniku či optiku na polské prodejní weby či polské pobočky globálních řetězců.

„Trouba stála u nás 49 990 Kč, v Polsku ta samá, to samé produktové číslo, 30 100 Kč. Úspora u dvou lednic 18 tisíc, u mikrovlnky sedm tisíc, u varné desky necelé čtyři tisíce, u myčky pět. Když jsme to všechno poskládali, tak úspora jen na spotřebičích byla nějakých 53 tisíc,“ popsal oslovený Lukáš Bodnaruk, který zařizoval dům v Česku, ale na nákupy vyrazil do ciziny.

Velké české e-shopy s elektronikou ovšem žádný pokles nákupů v posledních měsících nezaznamenaly. „Rozhodně ne,“ reaguje mluvčí Datartu Olga Dolínková. „Ničeho takového jsme si nevšimli,“ odmítá mluvčí Alza.cz Eliška Čeřovská.

Chování zákazníků Alzy se ale pod vlivem inflace přece jen změnilo: „Z pozice lídra v prodeji elektroniky vidíme, že v letošním roce dražší značky posílily, a zákazníci tak opět utrácejí o něco víc, což je patrné z našich prodejních dat. Také vidíme, že dražší značky posílily na úkor těch levnějších. Pokud se naopak zaměříme na levnější brandy, tak nejvíce se prodávají ty, které jsou buď extrémně levné, nebo ty, které jsou zrovna v akci,“ uvedla Čeřovská.

Také podle Prouzy polské e-shopy pro zavedené české značky zatím nejsou hrozbou. „Velké české e-shopy mají silný brand. Třeba polské Allegro mi dneska přijde strašně nesrozumitelné. Myslím, že pro ně bude složité k sobě lidi překlopit. Budou to muset udělat přes nějaké slevy, přes dopravu zdarma, která z českých e-shopů po covidu úplně zmizela,“ myslí si Prouza.

Podle hlavního ekonoma ČBA se fenomén přeshraničních nákupů může dál prohlubovat. „Řada domácností si uvědomila, že v zahraničí, zejména v tom Polsku, lze nakoupit levně nejen potraviny, ale i zboží z globálních řetězců, třeba z IKEA. Nemáme přesná čísla, jak moc je to významné. Ale je možné, že stále víc Čechů bude tuhle možnost zkoušet,“ říká Seidler.