Oplatky zdražily o víc než 30 korun. Jak v Česku rostou ceny dalších potravin

Při porovnání průměrných cen potravin a nealkoholických nápojů za celý loňský rok s cenami za celý rok 2023, vychází, že jídlo a pití zlevnilo o 2,2 procenta. Ovšem v lednu 2025 podle předběžného odhadu zdražilo jídlo a nealko meziročně o pět procent.

„Primární důvod jsou nové ceníky od ledna,“ nabízí vysvětlení prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Zdražení podle něj pokračuje, protože potravináři silně tlačí na navýšení cen zboží.

Pro zákazníky rozhodně nejde o dobrý signál, ale nemusí to nutně znamenat trend prudkého růstu cen i ve zbytku roku. V lednu totiž bývá nízký počet slevových akcí, které si obchody „vystřílely“ v závěru roku, aby přilákaly lidi k velkým předvánočním nákupům.

Redakce SZ Byznys pravidelně monitoruje ceny přímo na vybraných řetězcích a toto unikátní srovnání ukazuje, že některé potraviny za rok opět výrazně zdražily. Důvodem jsou globální vlivy, ale také tlak dodavatelů.

Ve srovnání sledujeme ceny před slevou, protože český maloobchodní trh výrazně deformuje obří počet promocí a zlevněné zboží se těžko porovnává, protože každá slevová akce se liší objemem, výší slevy, případně dalšími pravidly.

Porovnali jsme ceny před slevou ve čtyřech řetězcích - Penny, Tesco, Albert a Lidl - ve dnech 17.1.2024 a 12.2.2025. Ambicí není ukázat, který řetězec je levnější, ale kam se ceny za dvanáct měsíců posunuly.

Jak to dopadlo? Podstatně za rok zlevnil cukr, mouka i margaríny. Pod sáčkem cukru krupice značky Tesco svítilo loni v lednu 26,40 Kč, nyní je tam 17,90. Naopak si Češi připlatí za mléko sýry a vejce nebo ovoce.

Kromě mediálně známých případů čokolády a kávy, které jsou ve vleku divokého vývoje na komoditních trzích a klimatické změny, za rok zdražila většina mléčných výrobků, některé sladkosti a další produkty.

Symbolem zdražení mléčných výrobků v loňském roce bylo máslo a smetana. Z cenovek je vidět, že kostka másla 250 g zdražila o přibližně 20 korun a přesáhla 60 Kč.

„Nebudu se raději k cenám vyjadřovat,“ uvedl obvykle sdílný zástupce mlékařů Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského, který vyjádřil obavy z možného postihu antimonopolním úřadem. Poukázal však na vysoké ceny mléka v roce 2024.

Dle statistik Ministerstva zemědělství se surovina loni přiblížila k historicky nejvyšší ceně z roku 2022. Mlékárny nakupovaly litr za 11,36 Kč (v roce 2022 za 11,40 Kč), nyní je stojí přibližně 13 korun.

Kopáček podotýká, že se cena mléka na ceně výrobku podílí 85-90 procenty. Z řad potravinářů se proto ozývají hlasy, že mléčné výrobky ani letos nezlevní.

Některé mléčné výrobky loni na pultech zdražily spíš kosmeticky, jiné poměrně výrazně až o několik korun. Typický je případ, kdy se obchodníkům daří víc kontrolovat náklady u svých privátních značek - jahodový jogurt značky Tesco zdražil o korunu na 11 Kč, ale jogurt z Valašska z 16,50 Kč na 19 korun. Až o tři koruny šly nahoru kefíry, podobným tempem rostly ceny sýrů.

Ze srovnání je vidět, že vejce zdražila přibližně o korunu na kus, ale někdy i více. Ceny vajec začaly stoupat loni v souvislosti s výskytem ptačí chřipky v Evropě. A situace trvá.

„V Polsku jsou ohniska ptačí chřipky, utrácelo se tam 1,2 milionu kusů nosnic a na evropském trhu nejsou volná vejce. V ČR se masivně předělávají technologie a zemědělci mají vyšší náklady také za krmiva, elektřinu, plyn, genetický materiál, mzdy apod.,“ vysvětlila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Česko se zavázalo, že do roku 2027 přestaví chovy s takzvanými obohacenými klecemi na halové či podestýlkové. Do nich se dle Dlouhé vejde zhruba o třetinu méně nosnic.

Zlevnění se kromě cukru dočkala mouka. Průměrná cena potravinářské pšenice v roce 2024 meziročně klesla z 5825 korun za tunu na 4772 Kč. Ceny mouky proto zlevnily o pět a více korun na kilogramové balení. A to se promítlo také do snížení cen některého pečiva.

Naopak zlevnění zmíněných dvou komodit zjevně nedokázalo tlumit rostoucí ceny cukrovinek, a to ani těch, kde je nízký podíl drahého kakaa, případně ve složení vůbec nefiguruje.

Výrazně zdražily například tradiční Lázeňské oříškové oplatky Kolonáda. Jejich cena vzrostla z 68,07 na 99,90 Kč (Tesco). Za zlaté věnečky Opavia zákazník platí asi o 6 korun víc než před rokem. Zlaté oplatky s příchutí citron v Albertu zdražily z 34 na 36 korun. Výrobcem zmíněných sladkostí je koncern Mondelēz Internetional.

„Společnost neurčuje cenu svých výrobků na prodejních pultech. Maloobchodní cena je určena prodejcem, nabídkou a poptávkou. S ohledem na ochranu spotřebitele nemůže výrobce potravin poskytovat informace o ceně výrobků v ČR,“ reagoval na dotaz SZ Byznys mluvčí Jiří Šebek. Dodal, že kakaový bob je na trhu třikrát dražší než v dlouhodobém průměru.

Dle obchodníků však potravinářské firmy stále vyvíjejí obrovský tlak na zvýšení cen svých výrobků a úspěšnější jsou v tom silné koncerny, které řetězec nemůže jednoduše vyřadit z nabídky, protože by zákazníci šli nakupovat jinam.

„Dodavatelé v řadě segmentů chtějí zdražovat víc než jejich zahraniční konkurence. Silnější je tlak tam, kde vědí, že českou produkci nejsme schopni nahradit dovozy. Nejsme například schopni importovat 100 procent kuřecího masa,“ uvádí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Prouza.

Dle něj už například není relevantní jako důvod k růstu cen argument, že zdražily náklady na energie. „Energie relativně stagnují, kdo umí nakoupit, nemá problém,“ řekl. Nesmysl je dle něj také zdůvodňovat zdražení evropskými regulacemi.

Potravinářská komora ČR v posledních měsících opakovaně upozorňovala, že není důvod ke zlevnění potravin, protože výrobci stále do cen nepromítli veškeré zvýšené náklady jako jsou mzdy, energie a ceny některých surovin.

Od ledna 2024 se potraviny přesunuly ze sazby DPH ve výši 15 procent do 12procentní sazby. Nealkoholické nápoje se ovšem přesunuly do základní sazby 21 procent.

Z dat společnosti Nielsen vyplývá, že hodnota celého nealko trhu loni meziročně stoupla o přibližně 6 procent. Nápojáři to dávají do přímé souvislosti se zvýšením daně.

„Potvrdilo se, že zvýšení DPH na nealkoholické nápoje - tedy potravin včetně přírodních minerálních a kojeneckých vod - s přímým dopadem na zvýšení cen těchto základních potravin, nebylo správné a přispělo k další inflaci v ČR,“ uvádí mluvčí Mattoni 1873 Lutfia Miňovská.