Celní válka na obzoru. Západ se přetahuje s Čínou o ekonomiku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čína je hlavním obchodním partnerem více než 100 zemí světa, s řadou z nich má přitom pozitivní bilanci, tedy vyváží tam více než z těchto států sama dováží. To je i případ České republiky – v roce 2022 činil obchodní přebytek z pohledu Číny 978 miliard korun, české firmy dokázaly do Číny vyvézt zboží za pouhých 64 miliard korun.

Rostoucí nespokojenost s pozicí Číny podtrhla minulý měsíc mimo jiné ministryně financí Spojených států Janet Yellenová, která během návštěvy Pekingu řekla, že ačkoli Čína zůstává důležitým obchodním partnerem, některé projevy její hospodářské politiky mají na Spojené státy negativní dopad.

Nerovnováze obchodu s Čínou se věnovali na nedávném setkání i ministři financí nejvyspělejších zemí světa (G7) v italské Strese.

„Zatímco potvrzujeme svůj zájem na vyrovnané a vzájemné spolupráci, vyjadřujeme znepokojení nad tím, jak Čína komplexně využívá netržní politiky a postupy, které podkopávají postavení našich pracujících, našeho průmyslu a naši hospodářskou odolnost,“ uvedli ministři ve společném prohlášení.

„Budeme nadále sledovat potenciálně negativní dopady nadbytečných (čínských výrobních) kapacit, a zvážíme kroky vedoucí k tomu, aby byly zajištěné rovné podmínky v souladu s principy Světové obchodní organizace (WTO),“ stojí v prohlášení.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire zvolil v rozhovoru pro zpravodajskou agenturu Bloomberg ještě o něco přímočařejší přístup.

„Máme problém s hospodářským modelem, v němž Čína produkuje více a více levnějších průmyslových výrobků, protože by to mohlo ohrožovat nejen EU, nejen Spojené státy, ale i ekonomiku celého světa. Potřebujeme se s touto záležitostí vypořádat,“ řekl Le Maire ve vysílání Bloomberg TV.

Prezident Spojených států Joe Biden ohlásil v průběhu května další navyšování cel na čínský dovoz, které navazuje na podobné kroky, které činil Bidenův předchůdce a nynější vyzyvatel v listopadových volbách Donald Trump.

Biden nejprve v polovině května oznámil uvalení cel na stovky položek včetně baterií pro elektromobily nebo počítačových čipů. „Nenecháme Čínu, aby zaplavila náš trh, což by byl konec férové soutěže pro náš automobilový sektor,“ řekl tehdy Biden.

V loňském roce se vývoz čínských automobilů do zahraničí meziročně zvýšil o 58 procent na 4,91 milionu vozů. Země se tak vůbec poprvé stala největším světovým exportérem.

Minulý pátek americká státní obchodní agentura (United States Trade Representative), která spadá pod prezidentský úřad, oznámila, že se v brzké době obnoví cla u některých položek, které měly dosud časově omezenou výjimku.

Peking mezitím ve čtvrtek rozhodl o omezení exportu některých výrobků a surovin, které mají takzvané duální využití – mohou se objevit jak v civilní, tak ve vojenské výrobě. Jde například o součástky do leteckých motorů nebo plynových turbín.

Největšími dovozci čínských technologií pro letectví a kosmonautiku jsou podle dat pekingské vlády kromě Spojených států Vietnam a Singapur.