Boj proti odlesňování zdraží maso, říká dovozce sóji

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od ledna příštího roku mají tisíce firem formou certifikátů prokazovat, že obchodované zboží nepřispívá k odlesňování planety. Zpřísnění zasáhne obchod se sójou, kávou, kakaem, palmovým olejem, skotem, dřevem a kaučukem, ale i stovky odvozených produktů, jako jsou čokoláda, kožené brašny, pneumatiky či potraviny.

Pravidla zavádí nařízení proti odlesňování známé pod zkratkou EUDR. Podnikatelské svazy a politici se snaží start co nejvíce oddálit. Legislativa je podle nich nedotažená, chybí zásadní metodické pokyny, kontrolní mechanismy i klíčový IT systém.

Firmy žijí v informačním vakuu a doufají v odklad, ale zároveň se připravují na změnu, která začne pro část z nich platit už za tři měsíce.

Společnost ZZN Pelhřimov je jedním z nejvýznamnějších obchodníků s komoditami v Česku. Sóju dováží také z USA a zemí Jižní Ameriky, zároveň vyrábí krmiva pro hospodářská zvířata. Etický původ dovážené sóji, tedy že nemá nic společného s kácením pralesů, firma dosud prokazovala jen na faktuře či dodacím listu.

„Teď už nebude stačit prohlášení, ale certifikát, který nám doloží auditorská firma v Brazílii, která na místě zkontroluje, že sója nepochází z pozemků po vykácených pralesích,“ popsal předseda Zdeněk Kubiska.

Podle něj to zvýší cenu dovozů. „Dodavatelé nám říkají: Ano, budeme původ deklarovat auditorským výrokem, ale dáte nám za tunu sóji až o 1000 korun víc. Ve výsledku to přinese zdražení živočišné výroby,“ uvedl Kubiska.

ZZN Pelhřimov, který patří do koncernu Agrofert, je jedním z největších obchodníků se zemědělskými komoditami na Vysočině a v jižních Čechách. Vyrábí také krmiva.

Ve většině komodit je EU soběstačná, v sóji, z níž se vyrábějí krmiva pro drůbež a prasata, je však silně závislá na dovozech ze třetích zemí. Sója se do Evropské unie z 84 procent dováží, a to především z Brazílie a USA, odkud sem často míří geneticky modifikované plodiny, které se v EU v potravinách používat nemohou.

Částečně je možné sóju dovážet také z Ukrajiny, Rakouska či Maďarska, ale vychází dráž než komodita z Jižní Ameriky. Nařízení o odlesňování se vztahuje také na obchod uvnitř EU a podle Kubisky si také dodavatelé z těchto zemí započítávají náklady na audity do cen. „V Maďarsku, kde se lesy nekácí, chtějí kvůli auditům za jednu tunu sóji o čtyři až pět eur více,“ uvedl.

Podstatně nařízení dopadne na velké výrobce sladkostí, méně na pekaře a cukráře. „V praxi to může znamenat, že čokoláda zdraží, protože pěstitelé kakaových bobů si certifikáty nechají zaplatit,“ předpokládá šéf Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý.

Podle významného importéra čokolády, který si nepřál uvést jméno, však zdražení nebude významné a v současném prudkém nárůstu ceny v důsledku počasí se nejspíš ztratí.

Část firem chystané unijní požadavky kritizuje, protože v globálním měřítku snaha o zabránění deforestace nemůže být úspěšná, pokud se nezapojí další světové mocnosti spolu s Čínou.

„Maso a další komodity spojené s odlesňováním se sice nebudou vozit do Evropy, ale vyvezou se ze třetích zemí jinam, například do Číny,“ pochybuje o legislativě Radek Slanec z Českého svazu zpracovatelů masa.

Garance původu se bude vyžadovat v celém dodavatelském řetězci od farmáře po maloobchod a výjimku nebude mít ani zboží, které se prodává v rámci trhu Evropské unie. Kromě jatek tedy například bude muset každá menší či větší farma formou prohlášení o náležité péči (due diligence) do systému Evropské komise doložit, že dodávaný skot se nepásl na místě, kde se nelegálně vytěžily lesy. Na mikropodniky a malé podniky nařízení dopadne od června 2025, ale pokud dodávají středním a velkým firmám, požadavky budou muset plnit už od ledna.

„V praxi to znamená, že každý chovatel, který bude prodávat skot, bude muset při dodání na jatka dodat elektronický certifikát prokazující, že odchování daného zvířete nevedlo k úbytku lesů,“ uvedla mluvčí Potravinářské komory Helena Kavanová.

Podle majitele řeznictví MP Krásno Karla Pilčíka je v nařízení mnoho nevyřešených otázek, na které zatím nikdo nedokáže odpovědět.

„Otázkou například je, co se stane s masem, které se doveze z Brazílie nebo Argentiny a importér zjistí, že mu jeho dodavatel lhal o původu masa. S takovým masem se nebude moci obchodovat. Vrátit by to nemohl. Půjde do kafilerie? Nevíme,“ řekl.

Jak dříve uvedla redakce SZ Byznys, otazníků je kolem legislativy víc. Není připraven klíčový IT systém Evropské komise ani klasifikace zemí podle rizika, na niž se směrnice odvolává.

Teprve na základě evropského softwaru se může připravit národní informační systém i interní systémy firem. Není jasné, nakolik se navýší počty kontrolorů v zodpovědných orgánech, jako je Česká obchodní inspekce. Nařízení podle předpokladů zaměstná 96 nových státních zaměstnanců, které bude potřeba proškolit. To vše nahrává odkladu účinnosti EUDR.