Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Aspartam je umělé sladidlo, široce používané v potravinářském a především nápojářském průmyslu. Nejčastěji se s ním spotřebitelé setkají v kolových nápojích variant zero a light a v dalších sladkých nápojích, kde sladidlo nahradilo bílý cukr. Látku obsahují i některé energetické nápoje.
Setkat se s ní občas můžete i v odlehčených verzích některých jogurtů, v dochucovacích prostředcích, žvýkačkách, omáčkách, bonbonech nebo cereáliích.
Roky se diskutuje o jeho potenciální zdravotní závadnosti. K tomu je však potřeba dodat dvě věci. Celkově je toto sladidlo na ústupu a řada výrobců ho přestala používat, nebo jej omezila. Například česká Kofola uvádí, že látku s kódem E951 lze najít v méně než 0,2 procenta celkového objemu výroby v Česku a na Slovensku, a to jen v bezcukrových variantách licencovaných značek, které firma distribuuje.
„Aspartam jsme už v minulosti z našich produktů vyloučili a ani do budoucna s ním nepočítáme. V našich recepturách používáme rafinovaný cukr. Jen v určitých případech pro zvýraznění ovocné chuti produktu jej používáme v kombinaci s glukózou a fruktózou,“ uvedla mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová.
Mattoni 1873, největší výrobce nealko nápojů ve střední Evropě, má z větší části neslazené portfolio minerálních a pramenitých vod. Další podstatná část nabídky vod je slazená menším množstvím cukru (do 5 g cukru na litr).
Zbytek portfolia tvoří sycené nealkoholické nápoje. Některé jejich verze obsahují umělá sladidla včetně aspartamu. Důvodem jsou podle firmy preference zákazníků, kteří nechtějí konzumovat cukr. „Množství v daných výrobcích plně vyhovuje pravidlům pro bezpečnou spotřebu aspartamu, která autorizuje příslušný expertní výbor WHO,“ sdělila Lutfia Volfová, mluvčí Mattoni 1873.
Koncerny Coca-Cola a PepsiCo aspartam stále přidávají do verzí kolových a jiných nápojů bez cukru a se sníženým obsahem cukru. Sladidlo nahrazuje bílý cukr a je nositelem chuti, díky kterému vyniknou příchutě, ať už jde o ovoce, nebo cokoliv jiného.
„Aspartam je umělé sladidlo běžně používané od 80. let 20. století. V potravinářském průmyslu se používá obvykle v kombinaci s dalšími sladidly při aplikacích, kde je žádoucí snížit obsah energetických sladidel a zároveň zachovat sladkou chuť potraviny. Například některé žvýkačky nebo sladké nápoje se sníženým obsahem energie,“ sdělil Jan Pivoňka z Potravinářské komory ČR, která nedávno slíbila, že při prokázání zdravotní závadnosti látky podnikne průmysl kroky k její eliminaci. To se však nestalo.
Sama Světová zdravotnická organizace, resp. Výbor pro přídatné látky v potravinách (JECFA), sice uvádí, že nezná přesný dopad na zdraví člověka, nicméně potenciálně karcinogenní může být látka při konzumaci jen ve velkém množství.
Není namístě se bát
Přijatelný limit denního příjmu je 0-40 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti, teprve překročením této dávky vznikají rizika. Sedmdesátikilogramový člověk by tak musel vypít devět až 14 plechovek nápoje denně. Při uvážlivé konzumaci potravin se tak člověk rozhodně bát nemusí. O stejném limitu mluví i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).
„Jsme nadále přesvědčeni o bezpečnosti aspartamu vzhledem k ohromné váze vědeckých důkazů a pozitivních zjištění bezpečnosti, které nyní nedávno provedl JECFA jako přední světový expert na bezpečnost potravin a úřady pro bezpečnost potravin ve více než 90 zemích po celém světě,“ sdělil redakci SZ Byznys Nicholas Hodac, ředitel evropské asociace výrobců nealkoholických nápojů UNESDA.
Agentura Světové zdravotnické organizace zařadila aspartam mezi potenciálně rakovinotvorné látky do seznamu B2, který má zhruba tři sta položek. Jsou na něm například kyselina kávová, aloe pravá, práce v textilním průmyslu, povolání hasiče či tesařství. Americký odborník na rakoviny Paul Pharoah řekl agentuře AFP, že by veřejnost neměla být znepokojena nebezpečím vzniku rakoviny u chemických látek zařazených do této skupiny.
Nadlimitní konzumace látky by mohla souviset se vznikem některých druhů rakovin jater. Podle JECFA však nejsou poznatky o souvislosti mezi spotřebou sladidla a vzniku rakoviny v lidském těle přesvědčivé a je potřeba vést podrobnější výzkumy.
