Článek
Výkonné počítače, které vyžaduje provoz umělé inteligence, spotřebovávají ohromné množství energie. Podle deníku Wall Street Journal (WSJ) je tak právě umělá inteligence jedním z důvodů, proč americký Michigan utratí dvě miliardy dolarů za znovuotevření jaderné elektrárny, kterou přitom uzavřel před pouhými dvěma lety.
WSJ také uvádí, že americký Michigan přijal loni zákon, který požaduje, aby veškerá energie ve státě byla do roku 2030 vyráběna z obnovitelných zdrojů, což městu poněkud svázalo ruce při navyšování kapacit pro výrobu proudu. Stát tak hledá nové způsoby napájení sítě kvůli masivnímu nárůstu spotřeby elektřiny v datových centrech.
Mezinárodní energetická asociace (IEA) ve své zprávě o poptávce po elektřině uvedla, že datová centra budou do roku 2026 tvořit třetinu veškeré energetické spotřeby v USA. Do stejného roku by se přitom měla spotřeba zdvojnásobit na 1000 terawatthodin. „Tato poptávka zhruba odpovídá spotřebě elektřiny v celém Japonsku,“ uvedla IEA.
Právě v tom ale vidí šanci společnosti zabývající se jadernou energetikou. V březnu časopis Barron's poznamenal, že díky tomuto předpokladu rostou například akcie společnosti Constellation Energy.
„Prostým faktem je, že datová centra přicházejí a jsou nezbytná pro americkou národní bezpečnost a ekonomickou konkurenceschopnost,“ řekl generální ředitel společnosti Constellation Joseph Dominguez.
„Slyšeli jsme to od různých politiků. Řada zemí, včetně Číny, bojuje o nadvládu v oblasti umělé inteligence,“ dodal Dominguez. „Jak všichni pozorně sledujete, probíhá aktivní debata o různých způsobech napájení datových center a důsledcích.“
„Jsme přesvědčeni, že zkoumání společného umístění (datových center) s jadernými elektrárnami ukáže, že se jedná o nejrychlejší a zároveň nákladově nejefektivnější způsob rozvoje kritické digitální infrastruktury,“ uvedl Dominguez.
