Článek
V pátek 24. dubna se budou prodávat v sálové i internetové aukci v Praze jedny z nejdražších sběratelských mincí. Nabídne je dražební síň Macho & Chlapovič, a jde celkem o 1797 položek s celkovou vyvolávací cenou 2,1 milionu eur čili více než 50 milionů korun.
Sami dražebníci ale odhadují, že výsledná cena by mohla být až i o dvě třetiny vyšší, tedy 3,5 milionu eur, v přepočtu 85 milionů korun. Mince, ale i medaile a bankovky, které se v aukci nabízí, se podle nich totiž stále zhodnocují.
„Co se týče novodobých mincí, tak u nich to není ani tolik tím, že by sběratelsky byly vyhledávány, ale jejich cena roste, jak roste i cena drahých kovů,“ vysvětluje pro SZ Byznys manažer prodeje Macho & Chlapovič v Česku, Jan Jelínek.
Právě zlato se ještě před dvěma lety prodávalo s cenou okolo 50 tisíc korun za unci, tedy 31,1 gramu. V současné době to je ale už 100 tisíc korun.
„U starších sběratelských mincí neroste cena takto skokově, je to spíše lineární trend a bavíme se o několika jednotkách až nižších desítkách procent zhodnocení,“ dodává Jan Jelínek.
Nejvzácnější a nejdražší položky
Hvězdou aukce je zlatý desetidukát císaře Leopolda I. z roku 1661 vyražený v Praze. Jeho průměr je 4,8 až 4,9 centimetru, váží 35,46 gramu a vyvolávací cena je 300 tisíc eur, přičemž odhad je až 500 tisíc eur, tedy v přepočtu 12,2 milionu korun.
„Pochází od mincmistra Margalíka a je unikátní v tom, že jí bylo vyraženo málo kusů a do dnešní doby se dochovaly jednotky kusů,“ doplňuje manažer prodeje aukční síně.
Druhou nejdražší mincí v páteční dražbě je zlatý dukát císaře Františka Josefa I. z roku 1880 z Kremnice, o průměru 1,98 centimetru a vážící pouze 3,49 gramu. I tak má vyvolávací cenu 200 tisíc a odhad 400 tisíc eur, čili 9,7 milionu korun. „Jde o jediný známý dochovaný kus na trhu,“ říká Jan Jelínek.
V aukci je také desetidukát Leopolda I. z roku 1668, který byl ražený v Kremnici na Slovensku, přičemž jeho vyvolávací cena je 100 tisíc eur a odhad 180 tisíc eur, tedy 4,4 milionu korun.
A z novějších mincí se bude dražit zlatý svatováclavský dvojdukát z roku 1938 ražený v Kremnici o průměru 2,5 centimetru, váze 6,97 gramu, který má vyvolávací cenu 80 tisíc a odhad 120 tisíc eur, tedy 2,9 milionu korun. „Je ohodnocena jako ‚about UNC‘, to znamená téměř dokonalý stav. Bude o ni jistě velký zájem,“ doplňuje manažer prodeje aukční síně.
Kdo mince kupuje, a odkud se berou
„V minulosti nakupovali spíše starší lidé, ale dnes už se do numismatiky přidávají i mladší ročníky,“ popisuje Jelínek trend na trhu.
Co se týče původu mincí, medailí a bankovek, tak síň Macho & Chlapovič přiznává, že většinou jde o privátní sbírky podnikatelů, a to buď ještě žijících – jako v případě pardubického stomatologa Václava Brůny – anebo i zesnulých, které se našly třeba úplnou náhodou – jako v případě pražského obchodníka Josefa Nováka. Jeho mince „od českých denárů až po současnost se našly v kufru v jednom pražském bytě,“ dodává Jelínek.
„V minulosti nás oslovilo také několik klientů, kteří po babičce nebo dědečkovi podědili jedinou minci a většinou říkají, že pracovali třeba u někoho významného a dostali to darem. A mají tak jednu zajímavou minci, která má ale hodnotu několika milionů korun, kterou se rozhodli prodat, protože třeba staví dům nebo si chtějí koupit nějakou nemovitost,“ doplňuje Jan Jelínek z Macho & Chlapovič.
Mezi další aukční síně, které se v Česku zaměřují na prodej mincí, medailí a bankovek patří například Aurea Numismatika, Numismatika Pešek a Bankovky.com, přičemž na filatelii, tedy poštovní známky nebo i rukopisy, ale také řády, mince a bankovky se zaměřuje Burda Auction.
