Ztracené krávy, peníze na ruku, zrušená EET. Potravinář popisuje šedou zónu

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Až 14 procent výkonu celého českého hospodářství, na tolik vyčíslila ztráty z šedé ekonomiky společnost Visa. Podle šéfa zpracovatele masa MP Krásno Karla Pilčíka, to může být i trochu víc.

„Je to i v jakémkoliv řemesle. Dnes není žádné rozhraní, které by říkalo, že Finanční úřad může zasáhnout a bude vědět, zda bylo vše legálně, nebo ne,“ říká Pilčík s tím, že v praxi to funguje často tak, že podnikatel si nakoupí suroviny jako fyzická osoba a pak je ve svém obchodě, či své provozovně dál prodá – ovšem bez řádné evidence a o zisky se tak nemusí dělit se státem.

Když totiž nakoupí „na sebe“, je to jako by si maso kupoval běžný člověk. Nákup sice může být o něco dražší, ale transakci podnikatel nezavede do svého účetnictví a finanční úřad tak o zboží i zisku z něj neví a podnikatel tak z něj neodvádí daň.

I na firmu MP Krásno, kterou Pilčík vlastní se často obracejí živnostníci, kteří chtějí koupit maso či masné výrobky jako fyzická osoba. U velkých podniků, jako je MP Krásno neuspějí – surovinu zde totiž prodají jen na základě živnostenského listu. Jinde už ale tak přísní nejsou a zájemci nakoupí. „Takže ano, víme, že to kvete. Vidíme i kolegy, kteří mají levnější ceny a víme, že normální cenou by se k nim nedostali,“ říká Pilčík.

Stále větší rozmach šedé ekonomiky Pilčík přisuzuje i konci EET. „Myslím si, že EET významně porovnala celkový trh. Na severní Moravě bylo před zavedením EET asi 15 prodejců polských výrobců a všichni po zavedení EET skončili,“ říká Pilčík s tím, že teď se opět takové prodeje vrací. „Jestliže v nejmenované velké restauraci uprostřed Prahy platíte jen hotově a nepřijímají karty, určitě to pro tu restauraci, nějaký význam má,“ dodává.

A odkud se tedy konkrétně maso pro šedý trh bere? Vedle nákupů v zahraničí to může být i nákup přímo od farmáře či chovatele. „Vepřové a kuřecí maso chovatel může porazit a není pod takovým dohledem jako hovězí maso,“ vysvětluje Pilčík.

Cesty se ale dají najít i u hovězího masa. I když jsou takzvané domácí porážky zákonem omezené na tři kusy ročně, kličkou může být porážka takzvané „ztracené krávy“. Tu totiž zemědělec nahlásí státu pod speciálním kódem jako ztracenou a tím ji škrtne z evidence a odepíše. V posledních deseti letech se takto ztrácelo zhruba čtyři tisíce krav ročně, loni číslo vyskočilo na 4400.

„Nahlásí se, že utekla do lesa, ale myslím si, že to jsou zvířata, která jsou poražená. Nebyl u toho veterinář, který by řekl, že maso je poživatelné, a když se takové maso dostane do veřejného stravování, tak máme problém,“ dodává Pilčík. Kdyby se opravdu jednalo o ztracená zvířata v tuzemských lesích běhá více než 40 tisíc krav, říká podnikatel.

„Dnes nepotřebuji žádný účet, žádný převod peněz a podobně,“ dodává Pilčík s tím, že i za První republiky byla konkrétně při prodeji masa situace lépe ošetřena. Dnes státu nejenom unikají peníze z daní, ale konkrétně u masa je hrozba toho, že nemuselo projít potřebnou veterinární kontrolou a může tedy obsahovat i nemoci, jako byla v minulosti nemoc šílených krav.

Další formou šedé ekonomiky je pak v potravinářství „výplata na ruku“. I to je trend, který se teď stále více vrací. Pilčík varuje před tím, že zatímco teď to někomu může přijít jako výhoda, například při vyměření důchodu to už pocítí jinak.

Řešení? „Nevím, co vymyslí na finančních úřadech, nebo jak tomu bránit. Když vláda zrušila EET, přece musela mít nějakou alternativu. Politici jsou přeci z celé republiky, tak si troufám říct, že se snad alespoň v neděli potkají s normálními lidmi a o této situaci ví, že to není nic tajného,“ dodává Pilčík.